Patrik Pařízek

Členství v Metodický portál RVP

Webovky muzea: www.muzeum-beroun.cz (odkaz doprovodné programy)

Lektor doprovodných programů:

Patrik Pařízek

patrik.parizek(zavináč)muzeum-beroun.cz

Aktuality

umění, historie, muzejní pedagogika

Čekání na berounskou tramvaj po sedmé

Cekani na berounskou tramvaj 2016 (2)

Patrik Pařízek a Muzeum Českého krasu vás zve na akci Čekání na berounskou tramvaj po sedmé.

Další happening Čekání na berounskou tramvaj vytvoří nadšenci v pondělí 8. května od 14:00 na Husově náměstí. Akci letos doprovodí i hra na velký jarmareční flašinet. Původně malá akce si nachází stále více příznivců. Zájemci mohou přijít oblečení ve stylu první republiky, někteří třeba se starými zavazadly nebo i dalšími rekvizitami. Akce je inspirována dobovou pohlednicí „Beroun v budoucnosti“ z roku 1904, jež představuje berounské náměstí s tramvajovým provozem. Představa o budoucnosti v Berouně se od té dnešní tedy lišila. Přidejte se k nám a užijte si tento den společně s námi. Na zastávce poblíž muzea bude čekat i dobový průvodčí, který cestujícím označí jízdenky berounské elektrické dráhy.

Přehled všech happeningů naleznete zde.

Do Uherského Brodu zavítají flašinetáři s hracími strojky

vystoupeni-flasinetaru-na-sychrove

Pozor! Nejpříjemnější hrací hodiny, obdiv budící píšťalové mechanismy, věhlasné hřebíčkové hrací strojky, sensační polyfony, vkusné elegantní symfoniony, báječné aristony, zázračné flašinety, brilantní patentní orchestriony.
Přesvědč se každý na uherskobrodské výstavě!

Spolu s Muzeem Jana Amose Komenského Vás srdečně zvu na zahájení výstavy, které se bude konat 27. října.

Program:

14-16:00, vystoupení flašinetářů na Masarykově náměstí v Uherském Brodě

17:00, zahájení výstavy v muzeu, komentovaná prohlídka s autorem, Mgr. Patrikem Pařízkem

Ne všichni byli obdařeni talentem pro to, aby se mohli věnovat hře na hudební nástroj. Možná i kvůli tomu usilovalo mnoho konstruktérů o to, aby vytvořili speciální přístroj, který by dokázal na hudební nástroj zahrát, aniž by bylo potřeba větší míry zručnosti.

Výstava ukáže skleněné i kovové zvonkohry, píšťalové i citerové hrací hodiny, flašinety, různé hrací předměty  a mnohem více. Návštěvníci se seznámí s vývojem mechanických hudebních strojů v českých zemích od 18. až do 20. století.

Výstava potrvá do 12. 2. 2017.

Rozšířená anotace výstavy

Pozvánka na webu muzea

Na výstavě spolupracovali
soukromí sběratelé, Městské muzeum Polná, Muzeum Českého krasu, Muzeum Kroměřížska, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzeum Slavkov u Brna, Národní muzeum – České muzeum hudby, Old Clocks – Historické hodiny, Slovácké muzeum Uherské Hradiště, Vlastivědné muzeum v Olomouci a D.C. Ramey Piano Company.

Výstava figurek vítá 12 000 návštěvníka

Hodiny s kovářem a bručem - detail

Výstava o pohybu opravdu v pohybu…

Přehlídka důmyslných mechanismů s pohyblivými figurkami potrvá v Krkonošském muzeu v Jilemnici do 25. září 2016. Využijte několik zbívajících dní a seznamte se s vývojem mechanických hraček a figur od 15. století.

Zpočátku to byli především zvoníci na kostelních věžích, později na interiérových hodinách.  V 15. a 16. století byly velmi oblíbené. V podobě postav zvoníků odbíjeli čas do cimbálů nebo apoštolů se v pravidelných intervalech objevovali v okénkách orlojů. Jejich podoba i komplikované mechanismy ohromovaly v historii a žasneme nad nimi i dnes.

„Na výstavě máme například hodiny s figurkami s pohyblivýma očima, u jiných hodin při odbíjení brousí jeden kovář nůž a druhý tluče kladívkem do kovadliny. Nechybí ani mechanické hračky, například pohybliví i zpívající ptáci, což je veliká rarita. Je to směsice velmi zajímavých věcí,” řekl Jan Luštinec, ředitel muzea a se smíchem přidává další mimořádnost: „Na této části střeleckého terče vidíme mladíka, který sedí na latríně a pokud se někdo terče strefil, spustil se mechanismus a bylo velice naturalisticky ztvárněno, co na té latríně provádí.“

Z drobnějších předmětů jistě zaujmou pokladničky s pohybujícími se černoušky nebo budík s hráči kostek.

Pohyblivé mechanismy nacházely uplatnění také v betlémech. Ty se nejen hýbaly, ale také vydávaly zvuky, třeba troubení. „Například na mechanickém betlému p. Valeše uvidíme přadlenu, tkalce, vochlíře, rybáře, nebo člověka, který dělá šindele… Pohybujeme se na takové klasické krkonošské vesnici. K tomu máme krásné jesličky a nad nimi skupinu andělů s hudebními nástroji – no prostě krása!“ dodal Luštinec.

Na výstavě je i trocha součesné tvorby. Podívat se můžeme do krkonošské tkalcovské světnice… Jedná se o současnou produkci, kterou vytvořil Kamil Anders a kterou muzeu dlouhodobě zapůjčil. Výhoda tohoto mechanismu je v tom, že se dá předvádět poměrně často…

Všechny mechanické hračky a figuríny jsou na výstavě Duše plná koleček v Krkonošském muzeu v Jilemnici k vidění do 25. září.

Kontakt a adresa muzea

 

 

Jilemnická výstava je plná pohyblivých figurek

Ze zahájení výstavy

Od 10. června probíhá v Krkonošském muzeu v Jilemnici výstava kuriózních figurek – automatů. Jejich podoba i komplikované mechanismy ohromovaly před sto lety a žasneme nad nimi i dnes.

Výstava představuje strojky, které svými pohyby napodobovaly přírodní jevy i živé bytosti. Neobvyklé a speciální mechanismy byly od konce 14. století součástí věžních hodin v podobě postav zvoníků, kteří odbíjeli čas do cimbálů nebo apoštolů, kteří se v pravidelných intervalech objevovali v okénkách orlojů.

V 15. století začaly být různé figurky a pohyblivé scény vkládány do luxusních předmětů. Nakonec se ve formě různých pouťových automatů a hraček dostaly i do života nižších vrstev.

„Na výstavě máme například hodiny s figurkami s pohyblivýma očima, u jiných hodin při odbíjení brousí jeden kovář nůž a druhý tluče kladívkem do kovadliny. Nechybí ani mechanické hračky, například pohybliví i zpívající ptáci. Je to směsice velmi zajímavých věcí. Důležité je, že všechno vykonává nějaký pohyb a vše je nějakým způsobem zprovozněno,” informoval Jan Luštinec, ředitel muzea.

Ve výstavním mají i jednu velkou mimořádnost. Je jí střelecký terč z pouti z počátku 20. století, u něhož po zasažení začne sedící panáček vykonávat velkou potřebu.

Exponáty jsou z 18. století až po současnost. „Současné věci ale často vychází ze starších mechanismů. V expozici je například replika části starého mechanického betlému. Návštěvník se může podívat, jak je zařízeno, aby pohyb v betlému fungoval přirozeně a vypadalo to hezky,“ dodal ředitel muzea a upozornil například na dva trkající kozlíky, které uvidí návštěvníci v pohybu.

Ředitel předpokládá, že o výstavu budou mít zájem hlavně děti. Záměrně ji proto připravili na letní období, kdy mezi návštěvníky převládají rodiny s dětmi. Výstava potrvá v Erbovním sále do 25. září.

Další informace

Berouňáci opět čekali na tramvaj

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Každým rokem se schází děti naší školní družiny s pár nadšenci na Husově náměstí a před Muzeem Českého krasu, aby vytvořili společně „živý obraz“, který by měl znázorňovat čekání na opožděnou tramvaj. Před více než sto lety vydal jeden berounský knihkupec pohlednici futuristického Berouna, kde na náměstí jezdí tramvaje. A tak před šesti lety poprvé se myšlenka, která se zrodila a dala tak i možnost nebo podnět pro netradiční setkání stala skutečností. Proč by se nemohlo splnit přání našich babiček a dědečků. Od samého počátku se „Čekání na tramvaj“ účastní děti naší školní družiny. Tentokrát opět a to 4. 5. 2016.

Je krátce po třinácté hodině a děti ve školní družině se svými vychovatelkami řeší problém. Dnes od 14 hodin se koná happening „Čekání na tramvaj“. Každým rokem se zúčastňujeme. Ale dnes nám počasí nepřeje a venku je jakoby se čerti ženili. Ale nakonec naše připravenost na akci a naše nadšení se zúčastnit akce i letos zvítězila. Po půl druhé se řadíme, bereme naše rekvizity a odcházíme směr Beroun, zastávka tramvaje „Muzeum Českého krasu“. Prší a prší, ale nám to zas tak moc nevadí. Něco před 14 hodinou přicházíme na seřadiště – zastávka Muzeum, kde je již malá skupinka nadšenců této akce. Srdečně se vítáme a posloucháme pokyny. Kam ta dnešní tramvaj pojede? Kde bude mít zastávky? Jestli pak se všichni účastníci vejdou do té tramvaje? Nebude muset někdo spěchat pěšky za tramvají? Asi ne, neboť tak malá účast ještě nebyla. Snad lidi odradilo špatné počasí. Ale nás ne! My jsme zde a nastupujeme. Vyvolává průvodčí Martin Raffay. Lidé kolem koukají a nevěří vlastním očím. Ať se podívají. Vždyť tramvaj je v Berouně jednou do roka. Tramvaj vyrobily děti druhého oddělení školní družiny. Pozadu nezůstaly ani děti prvního oddělení, které vymyslely názvy zastávek, ale i jejich označení. Tak zde můžeme najít zastávku Muzeum, zastávku Pražská brána, zastávka směr Duslova vila a další a další. Na každé zastávce vždy zastavíme, nastoupí noví lidé a my jedeme dál. My si to opravdu i pro nepřízeň počasí užíváme. Však škoda, že o akci je tak malý zájem. Objedeme náměstí a vracíme se zpět, na zastávku Muzeum. Zde nám pan Patrik Pařízek děkuje za účast. Letošní rok byl obohacen krásným Flašinetem, na který hrál samotný mistr flašinetů. A protože se svým flašinetem nemohl do deštivého počasí na náměstí, dovolil pak nám, abychom si zahráli na flašinet. Žezla se ujal Tadeáš Hanke a po něm Maruška Hirnerová. Asi si nikdo nedokázal představit, jak náročná je hra na flašinet. A my to můžeme potvrdit. Odměnou pro nás byla hra na flašinet, památeční vstupenka do Muzea s polovičním vstupem a ozdobná placka na klopu svetru či bundy. Po příchodu do družiny pak i od našich vychovatelek sladká odměna. Loučíme se, odcházíme a říkáme si: „Bude ještě v příštím roce čekání na tramvaj?“ Necháme se překvapit.

Autor: Květa Hrbáčková, ŠD Beroun Závodí

Historie na dosah

Hrací strojky

Praha – Starožitnosti ho zajímaly odjakživa. Opravoval starý nábytek, pracoval v muzeu. Jeho největší vášní jsou staré přístroje, hodiny a zejména flašinety. Zabývá se jimi profesně i zájmově, pořádá výstavy, happeningy a podílí se na flašinetářských akcích.

To vše s vidinou toho nejdůležitějšího, zatraktivnit historii především těm nejmenším. Protože nejlepší je historii zažít.

V současné době pracuje v obchůdku se starými hodinami v centru Prahy. „Hodinami se zabývám z historického i technického hlediska, jsou to pro mě nejen dokonalé přístroje, ale často i umělecké předměty, a od nich už to byl jen krůček k flašinetům,“ vysvětlil.

Těmto hracím strojkům se nyní věnuje málokdo, je to specifický obor. Jejich základní charakteristikou je to, že dokážou živě produkovat hudbu, aniž by daný hráč měl hudební nadání.

Rozšířily se v 17. století, prvním krokem byly zvonkohry ve věžích kostelů. Bohatší vrstvy chtěly mít něco takového doma, tak si pořizovaly u hodinářů například hrací hodiny, to odstartovalo zlatou éru hracích automatů.

„Zajímá mě jak konstrukce, tak historie flašinetů. Fascinuje mě na tom ten fakt, že něco tak složitého dokázali lidé vymyslet. Nejzajímavější jsou například orchestriony, ve kterých jsou housle,“ řekl.

Hráči v ulicích

V Praze bývají flašinetáři k vidění například v rámci festivalu Flašinet žije!, který pořádá České muzeum hudby a na němž se podílí i Patrik Pařízek.

„Je to velkolepý festival. A výjimečný. Trvá totiž celý týden. Stěžejní jsou samozřejmě koncerty. Například v kostele svatého Mikuláše, nebo na Staroměstském náměstí. Pak flašinetáři vyjdou do ulic a hrají. Flašinety umí lidové písně i vážnou hudbu,“ popsal.

V Praze je možné flašinetáře potkat nejen ve veřejných prostorech, nýbrž i při různých dalších příležitostech, jako bude benefiční koncert pro Letenský kolotoč.

„Myslím, že jsou dnes pořád poměrně oblíbené, v Čechách mají dlouhou tradici. V současné době se na ulicích můžeme setkat nejčastěji s píšťalovými flašinety, harmonikovými a nejmodernější jsou digitální,“ doplnil.

A z jakého důvodu to všechno Patrik Pařízek dělá? „Mým cílem je prezentovat historii jako živou součást života. Nejvíce mě potěší, když dokážu zaujmout zejména mladší děti. V lidech stále přetrvává představa, že historii už nejde zažít. Tuto představu se snažím nabourat a zdá se, že se to daří.“

Patrik Pařízek

Narodil se v Berouně v roce 1988. Vystudoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Plzni. V současnosti je doktorandem na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Pracuje v tikajícím krámku v centru Prahy, zároveň pořádá výstavy, happeningy a další akce věnované flašinetům, hodinám i jiným historickým tématům.

Pražský deník, 10. 5. 2016, Jana Kašparová

Čekání na berounskou tramvaj doprovodí i jarmareční flašinet

Cekani na berounskou tramvaj 2016 (2)

Na Husově náměstí v Berouně vzniká již pravidelně na začátku května „živý obraz“, který znázorňuje čekání na opožděnou tramvaj. Tentokrát, 4. května od 14 hodin, doprovodí netradiční happening i velký jarmareční flašinet.

Mimořádná recesistická akce se koná již pošesté. Původně malá akce si nachází více a více příznivců. Vždyť v loňském roce se jich na Husově náměstí v Berouně sešlo zhruba 40. Většina ve starém oblečení ve stylu první republiky. Někteří se starými zavazadly nebo i dalšími rekvizitami.

Akce je inspirována dobovou pohlednicí „Beroun v budoucnosti“ z roku 1904, jež představuje berounské náměstí s tramvajovým provozem.

Pořadatelé se snaží naplnit vize našich dědečků a babiček alespoň na tento den. Od 14 hodin budou proto na náměstí kolemjdoucím kladeny i otázky: Odkud pojede ta tramvaj? Nevíte, kde je zastávka tramvaje? apod.

Zapojit do zajímavého setkání se může určitě každý. Na zastávce poblíž muzea bude čekat i dobový průvodčí, který cestujícím označí jízdenky berounské elektrické dráhy. Jak prozradili pořadatelé, na každého okostýmovaného účastníka čeká i malá odměna.

Další informace

Pf 2016

Pf-2016

Spokojené, klidem naplněné vánoční svátky a úspěšný počátek nového roku přeje

                                                    Patrik Pařízek

Spolu s přáním si dovoluji pozvat i na některou z právě připravovaných výstav:

Tikající krámek v Maiselově ulici v Praze

20160117_102307

Hodiny, kam se podiváte… U nás koupíte opravdu unikátní tikající poklady: kapesní i náramkové hodinky od IWC, Omega, Longines, Doxa, nástěnné lidové švarcvaldky, secesní pendlovky nebo stolní hodiny ve stylu art deco. Vše kontrolujeme a seřizujeme. Dále nabízíme i levnější repliky kapesních hodinek s různým designem, jež poslouží jako vkusný suvenýr. Těšíme se na Vás.

ajax_loader.png
2 weeks ago
Timeline Photos

Certina

2 weeks ago
Photos from Old Clocks - Historické hodiny's post

Tříplášťové Helvetia | 3-covers Helvetia

3 weeks ago
Photos from Old Clocks - Historické hodiny's post

Omega s ručkami v podobě logotypu | Omega with logotype hands

3 weeks ago

Dnes v rytmu tanga | Today in Tango rhythm ;)

3 weeks ago
Photos from Old Clocks - Historické hodiny's post

České hodinky Prim Diplomat | Czech wristwatch Prim Diplomat

3 weeks ago

Stroj třísekundových stopek | movement of tree-seconds Lemania

3 weeks ago

Třísekundové stopky | Tree-seconds stopwatch Lemania

« 1 of 2 »

Old Clocks – Historické hodiny

Maiselova 96/16, 110 00 Praha 1-Staré Město

Mapa

Krakonošův kraj – betlémářů ráj

Metelka Crib Jilemnice

Již mnoho let nás udivuje šikovnost a tvořivost krkonošských betlémářů. Výstava přiblíží veřejnosti různé typy betlémových scén obohacené o některé kuriózní. Výběr je doplněn panely přibližujícími typické krkonošské zvyky, průběhem oslav Vánoc v různých společenských vrstvách a něco málo i z tradiční kuchyně.

» BEROUN, 23. 11. 2016 – 8. 1. 2017

Vánoce, nejoblíbenější svátky dneška, se skládají z různě starých prvků, každá doba jim dala svůj osobitý kolorit. Svými kořeny směřují k předkřesťanským svátkům zimního slunovratu. V Evropě i v těch světadílech, kam byla přenesena evropská kultura, patří k nejkrásnějším svátkům roku. České Vánoce jsou neoddělitelnou částí této tradice a přesto mají svoji osobitou podobu. Řadou dalších specifických zvyků se vyznačují i Vánoce v západních Krkonoších.

Betlémy zaujímaly ve vánočním krkonošském vesnickém interiéru nejdůležitější místo. Stavění jesliček se v našich krajích rozšířilo vlivem kostelních betlémů. Nejstarší lidové jesličky jsou z druhé poloviny 18. století, ale rozkvětu betlemářství dosáhlo až v průběhu 19. století. Tehdy se tvoří betlémářská centra v horských, hornických a průmyslových oblastech, která se od sebe lišila způsobem zhotovování betlémových figurek malbou nebo řezáním, způsobem sestavování betlémů i jejich celkovou koncepcí.

Výstava je realizována ve spolupráci s Krkonošským muzeem v Jilemnici a Krkonošským muzeem ve Vrchlabí.

Naposledy aktualizováno 25 červen 2017, 7:01

Všechny programy, ohlasy škol a fotografie naleznete zde

www.muzeum-beroun.cz/doprovodneprogramy

Videa z akcí a programů

www.muzeum-beroun.cz/video

Zajímavé články

...deník plný šokujících odhalení

Historické hodiny ukazuje výstava v Šumperku

Čas nejde zastavit…

Reportáž z celé výstavy naleznete zde.

Muzeum v Šumperku připravuje od 24. 10. 2013 ve Výstavní síni ucelenou a opravdu bohatou kolekci hodin ze sbírek šumperského muzea a jeho poboček muzeí v Mohelnici, Zábřehu a z Havelkova muzea v Lošticích.

Poprvé se veřejnosti představí hodiny, z nichž většina pochází ze starých muzejních sbírek. K vidění budou hodiny sloupkové, nástěnné, stolní, skříňkové, kuchyňské, kapesní a budíky v časovém rozmezí od 18. století až do konce 20. století. Některé z vystavených exponátů prošly v loňském roce restaurováním v uměleckořemeslné dílně Svitas Art Design rodiny Špačkových ze Svitávky u Boskovic.

Nejrozměrnějším vystaveným předmětem bude pozoruhodný dřevěný ciferník radničních hodin v Šumperku ze 2. poloviny 17. století a vývěsní štít významného olomouckého hodináře Konráda Schustera z konce 19. století. V předvánočním čase výstavu doplní pohlednice a PF s tematikou hodin z největší sbírky novoročenek v naší republice.

Nebude chybět ani stručná historie měření času jako fyzikální veličiny. Návštěvníci výstavy se budou moci zapojit do výtvarné soutěže o nejpěknější návrh ciferníku, který si namalují na připravený panel do různě velikých předem daných hodinových číselníků. Soutěž nebude věkově ohraničená.
Dagmar Tempírová-Kotrlá (tisková zpráva)

Počet zhlédnutí: 93

Výtvarný program překvapí cestou do světa umění

Výtvarné dílny | 22. – 26. 7. a 12. – 16. 8. 2013, vždy od 9 do 17 hodin

Beroun a Hořovice

Milí rodiče a milé děti,

již po šesté Vás zveme na výtvarný program, který povede výtvarník Mgr. Patrik Pařízek, Petra Junková, Mgr. Lenka Pukančíková a Mgr. Kateřina Motyčková. Někdy spolupracují i regionální výtvarníci. V minulých letech se zapojil i malíř Jan Rynda.

V průběhu programu se děti poutavou a zábavnou formou seznámí s výtvarnými umělci, vyzkouší si všelijaké výtvarné techniky, zkusí si zinscenovat divadelní představení nebo natočí vlastní film.

Cena za dítě na jeden den je 200 Kč. V ceně je zahrnut výtvarný materiál, pití i občerstvení. Všichni účastníci se vždy v 9 hodin sejdou v červencovém termínu u kašny na Husově náměstí a v srpnovém na nádvoří nového zámku v Hořovicích, odtud budeme pokračovat do naší klubovny.

Rezervace míst na tel. 723 630 429 nebo e-mailu: poznavameumeni@seznam.cz. Pořadatelem akce je Mgr. Lenka Pukančíková.

Kompletní program letošních dvou týdnů

BEROUN, 22. – 26. 7. 2013

JEŠTĚ VOLNÝCH 6 MÍST

22. 7. – Co věstí berounské pověsti?

23. 7. – Na stopě v berounských uličkách

24. 7. – VÝLET: Život na zámku a v podzámčí

25. 7. – Kamera, klapka, jedem!

26. 7. – V každém z nás je skrytý talent

HOŘOVICE, 12. – 16. 8. 2013

JEŠTĚ VOLNÝCH 11 MÍST

12. 8. – Vynálezy Renesance a nápady Baroka

13. 8. -Zasněný Romantismus a uznávaný Realismus

14. 8. – VÝLET: Do Indie jen pár kroků

15. 8. – Hudba v Orfismu a kostky v Kubismu

16. 8. – Hravý Dadaismus a nadpřirozený Surrealismus

Jaké byly uplynulé programy? Podívejte se…

Počet zhlédnutí: 213

Muzeum slavnostně odhalí neznámou bustu

K letošnímu cyklu oslav 130. narození Václava Talicha se připojí i Muzeum Českého krasu v Berouně (MČK). V úterý 21. května bude veřejnosti slavnostně představena busta Václava Talicha, kterou se podařilo získat do sbírek MČK. Jejím autorem je akademický sochař Karel Kuneš.

Karel Kuneš se narodil 12. prosince 1920 v Domažlicích, jeho otec Karel Kuneš st. byl amatérský výtvarník – grafik. V letech 1942 - 1945 studoval na Škole umění ve Zlíně (V. Makovský), po válce v letech 1945 - 1949 na Akademii výtvarných umění (K. Pokorný). Zemřel 27. prosince 1997 v Karlových Varech.

Odhalení uměleckého díla bude vyvrcholením komponovaného večera, při němž zazní pasáže z korespondence Václava Talicha i reprodukované ukázky skladeb, které dirigoval.

Věhlasný dirigent Václav Talich se v Berouně usadil v polovině 30. let. Bylo to v době, kdy se u něj projevovala značná únava ze zahraničních angažmá a rozhodl se nadále působit především v Československu.

Proto si také pořídil vedle svého pražského domova ještě jeden v klidném prostředí v kontaktu s přírodou. V roce 1936 si koupil vilu v údolí Brdatka. Od roku 1957 jsou Brdatky přejmenovány na Talichovo údolí a Dudova vila na Talichovu. V roce 1961 Václav Talich v Berouně zemřel a je zde pochován.

Vzpomínkový večer je doprovodnou akcí 31. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun 2013 – Rok Václava Talicha.

Počet zhlédnutí: 214

Berounská přednáška odhalí pohnuté osudy šlechtické rodiny

Přednáška | 16. 4. v 17 hodin | Muzeum Českého krasu, Husovo nám. 87, Beroun

Jméno rodiny Daubků pojilo ještě v nedávné minulosti dvě od sebe poměrně vzdálená místa – českou Liteň a moravský Brněnec.  Do života obou těchto obcí i přilehlých regionů se Daubkovi nesmazatelně zapsali svými podnikatelskými a veřejnými aktivitami, kterými současně přispěli k procesu uvědomění a uznání českého podnikatelstva jako důležitého hospodářského a politického činitele habsburské monarchie i československé republiky.

Neokázalým vlasteneckým smýšlením a činy posilovala celá rodina sebevědomí českého národa, první pokolení pomáhalo na svět rodící se občanské společnosti českých zemí. Nositelky tohoto jména dokládají počátky společenské emancipace žen u nás. Životní osudy tří generací Daubkových dokládají zrození profesní a sociální skupiny podnikatelstva českých zemí, jeho zakotvení ve společenské hierarchii i strmý pád po nástupu komunistické moci.

V příjemném prostředí mázhauzu Jenštejnského domu nabídneme zájemcům také čaj nebo kávu.

Počet zhlédnutí: 234

Přednáška odhalí zánik Cífkovy vápenice v Loděnici

Přednáška | 18. 4. v 17 hodin | Muzeum Českého krasu, Husovo nám. 87, Beroun

Přednáška Ing. arch. Petra Šimra seznámí s vápenicí v Loděnici, od jejího vzniku přes dílčí modernizace, demolice starého závodu a výstavby nového závodu až po zastavení jednotlivých provozů výroby vápna.

Neméně zajímavou součástí budou fotografie demolice technologického zařízení a současného stavu zbylých chátrajících objektů vápenky v Loděnici.

Počátky výroby a použití vápna v Čechách a na Moravě se datují přibližně do osmého století našeho letopočtu. Praktické důvody a malá vyspělost dopravní techniky zasadily výrobu vápna obvykle co nejblíže k hlavní surovině – vápenci. Ze stejného důvodu předurčila mohutná ložiska vápenců táhnoucích se od Prahy (Zlíchova) až po Zdice tento kraj k výrobě vápna s dlouhou tradicí.

Těžba kamene u Loděnice byla zaznamenána již v roce 1520. Záznam o těžbě vápence na Branžovech nad Loděnicí a jeho pálení sahá do 18. století. Pece stály v místech zvaných „V báních“, na místě dnešní loděnické vápenky. Vznik moderního průmyslu v Loděnici je spojen se jménem Antonína Cífky, který dal v roce 1873 na okraji obce vystavět pro svou potřebu velkou vilu, později nazvanou Zámeček Vinice, obnovil vinohrad a výrobu Kněžihorského vína.

V příjemném prostředí mázhauzu Jenštejnského domu nabídneme zájemcům také čaj nebo kávu.

Počet zhlédnutí: 133

Poznejte dřevěné tikající unikáty

Pro všechny obdivovatele a znalce historických hodin připravilo Muzeum Českého krasu novou výstavu nazvanou „Hodiny ze Schwarzwaldu“. Expozice představuje výběr z unikátní sbírky Miloše Klikara, který hodiny sbírá téměř třicet let. Jejím základem jsou právě slavné „švarcvaldky“, které se v oblasti jihozápadního Německa vyráběly od poloviny 17. století. Výstava tak seznámí milovníky hodin se závěsnými a skříňovými hodinami, s hracími píšťalovými mechanismy, tanečními figurkami, skleněnými zvonky a ciferníky s lidovým dekorem.

Hodiny ze Schwarzwaldu

Výstava | 10. 10. – březen 2013, vernisáž 10. 10. od 17 hodin

Jenštejnský dům, Husovo nám. 87, Beroun

Počet zhlédnutí: 215

Vyzkoušejte hru se zdánlivě nemožným

Září přineslo do berounského muzea něco z hry a ze zábavy. Můžete si přijít prohlédnout poetické obrazy nebo si zahrát s velmi neobvyklými vědeckými hračkami.

V minulém týdnu byla v Muzeu Českého krasu v Berouně zahájena výstava obrazů Dalibora Lukáše, která nese název Menší hra. Jde o rozšířené pokračování výstavy, která proběhla v loňském roce v galerii Butovice. Výstava potrvá do 28. října.

Hned v úvodu čekalo návštěvníky vernisáže několik překvapení. Autora nám nikdo nepředstavil. Nepřál si to. Dalibor Lukáš je jméno smyšlené, je to pseudonym, který si vytvořil proto, aby oddělil práci malířskou od svých ostatních činností. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Paderlíka a profesora Slánského. Nyní zde také žije a pracuje.

Ve své práci navázal na principy Českého poetismu. Toto umění bylo ležérní, dovádivé, fantaskní, hravé, neheroické a milostné. Nebylo v něm ani špetky romantismu. Zrodilo se v atmosféře jaré družnosti, ve světě, který se smál; co na tom, slzeli-li mu oči.

Obrazy Dalibora Lukáše jako „pantomima zastavená v čase“ otevírají divákům volné pole asociací a hru představ. Výstava také nabízí ojedinělý pohled do umělcova ateliéru. Ačkoli by se to nezdálo, některé fantaskní kompozice obrazů zaznamenávají předměty, se kterými se při své práci setkává.

Hra se zdánlivě nemožným

Autor si rád při malování či kresbě hraje s představami i konkrétními objekty – je to právě taková hra, která představuje člověka. Podobný přístup plný hry a objevování chtěli muzejníci přiblížit i návštěvníkům. Výstavu doplnili neobvyklými exponáty. Právě tyto předměty dávají návštěvníkům možnost objevovat a poznávat. U některých si to můžou i vyzkoušet.

Další akce naleznete na webu muzea.

Počet zhlédnutí: 197

Muzeum láká na zkameněliny, barokní obrazy i netradiční dětské programy

Tipy | výlet pro děti i dospělé

Poznejte královské město, které se nachází jen několik kilometrů od Prahy a uspořádejte si výlet pro sebe i děti. Připravili jsme pro vás výběr zajímavých městských pamětihodností a výstav, které jistě stojí za zhlédnutí. Doplnili jsme i tipy na nekuřácké restaurace v blízkosti městského centra. Z Prahy k nám můžete přijet autobusem za pouhých 33 Kč.

Husovo náměstí

Jenštejnský dům (Husovo nám. 87, Beroun)

Poznejte historii nejstaršího a nejzachovejšího měšťanského domu na Husově náměstí. Nejen příjemný chládek, ale i příjemné průvodce naleznete v nových stálých expozicích Zbraně na Berounsku v minulých staletích nebo v galerii světců od Jana Václava Spitzera.

Děti jistě zaujme expozice zkamenělin nebo živé přírody. Ve stálé expozici obrazů Jana V. Spitzera je i dětský koutek plný záludných úkolů, zábavy a ponaučení. V několika termínech se můžete zúčastnit s dětmi prázdninových programů Poznáváme umění nebo Hrátky za muzejními vrátky.

Geopark Barrandien (Husovo nám. 87, Beroun – vstup ze Slapské ulice)

expozici pod širým nebem situovanou na muzejním dvoře o rozloze 340 m2. Ačkoli je hlavním posláním expozice seznámení s geologickou stavbou Barrandienu, v letních měsících zde i „negeologové“ naleznou příjemné prostředí k odpočinku v rušném centru města. V parku naleznete spektrum rostlin představujících přírodu Českého krasu, ale i množství laviček pro odpočinek nebo pro krátkou svačinu.

Výstavní síň Konírna (Geopark Barrandien, Husovo nám. 87, Beroun – vstup ze Slapské ulice)

Přímo z geoparku je možné vstoupit do výstavní síně, kde jsme pro Vás instalovali pro červenec netradiční výstavu o stolování v přírodě nebo v srpnu výstavu umělců Beroun Lughnasadh 2012.

Plzeňská brána (Beroun-Centrum)

Krom expozic o historii městského opevnění nabízí ochoz Plzeňské brány především krásný výhled na celé město. Pro léto jsme pro vás připravili i rozšířenou otevírací dobu. Vedle krásného výhledu na město z ochozu Plzeňské brány je pro návštěvníky zajímavá i prohlídka mechanismu věžních hodin. Tyto hodiny jsou však až z konce 19. století, původně se na bráně nacházel od roku 1508 orloj o 24 hodinách, jehož zvony visely ve vížce na hřebeni vysoké střechy. V roce 1736 ho nahradily nové hodiny se dvěma ciferníky od berounského hodináře Františka Gärtnera.

Pražská brána (Beroun-Centrum)

Prohlédnout si můžete její interiéry i aktuální výstavu, nenabízí však již takový výhled na celé město.

Kostel sv. Jakuba Většího

Uvnitř kostela zaujmou obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého od Jana Petra Molitora, Snímání z kříže Van Dyckovy školy či cínová křtitelnice a vyřezávaná kazatelna. Zvláštní památkou je železná deska manželů Henikových, připomínající konstituční rok 1848.

Kostel Zvěstování Panny Marie

Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie je často nazýván Zábranský podle toho, že byl postaven za branami města. Vznikl v roce 1528 za času moru společně se hřbitovem. Původně pozdně gotický kostel byl však v průběhu třicetileté války zpustošen a časem zchátral natolik, že musel být zbourán, a v letech 1739 - 1744 byl postaven znova v barokní podobě.

Občerstvení a nekuřácké restaurace ve městě

CARINO Pizzerie a Restaurace Na Klášteře 75, Beroun-Centrum
Hotel Český Dvůr Husovo Náměstí 86/14, Beroun – Centrum
Restaurace Alena Husovo Náměstí 175/1, Beroun – Centrum
Domino Zborovské Nábřeží 49/23, Beroun – Závodí

Muzeum v Žebráku

Z historie města Žebrák

Tato stálá expozice přibližuje návštěvníkům historii města, vývoj řemesel a seznamuje s význačnými rodáky, kterými byli zejména… více

Galerie Jaroslava Hněvkovského

Jaroslav Hněvkovský, „Malíř Indie“ nebo „Slovanský Gauguin“, jak ho nazývala výtvarná kritika, se narodil 10. dubna 1884 v písmácké měšťanské rodině, z níž vyšel i neméně slavný jeho předek vlastenecký básník a buditel Šebestián Hněvkovský. Po studiích na reálce a … více

Z historie podnikání na Hořovicku

Průmyslové podnikatelstvo se jako profesní a sociální skupina zformovalo na konci 19.století a právem se vypracovalo mezi uznávanou společenskou elitu. Tato výstava představuje nejvýznamnější podnikatele… více

Občerstvení a restaurace ve městě

RESTAURACE ČESKÝ LEV Náměstí 100, Žebrák

Počet zhlédnutí: 296

Poznejte město zázraků i berounskou textilku

Lurdy - město zázraků

Lurdy – město zázraků

Přednáška

8. 2. od 17 hodin | Jenštejnský dům, Husovo nám. 87, Beroun

Lurdy – město ležící v podhůří Pyrenejí, kde se odehrálo mnoho zázraků. Došlo zde například k mariánskému zjevení mladé Bernadettě Soubirousové. Brzy poté se Lurdy staly jedním z nejdůležitějších římskokatolických poutních míst světa. Toto město, pamětihodnosti a další zajímavosti vám prostřednictvím fotografií a neobvyklých zážitků… přečíst

Tiba v Berouně - přednáška

Tiba včera a dnes

Přednáška s výstavou

15. 2. 2012 od 14 hodin | Výstavní síň Konírna, Geopark Barrandien, Husovo nám. 87, Beroun – přednáší Petr Šimr

Na programu jsou připravena témata přednášek: 1. „Fenomén TIBA v historických obrazech“ – seznámení s vývojem řemeslné textilní výroby na berounsku a obecnou historií berounské textilky od jejího vzniku po zánik v důležitých časových milnících, výklad o tehdejších životních poměrech pracujícího obyvatelstva a srovnání s… přečíst

Počet zhlédnutí: 259

V muzeu jsou vystaveny unikátní sluneční hodiny

Výstava Muzea Českého krasu představuje ojedinělé sluneční hodiny. Zkonstruoval je František Antonín Knittl v Linci. V berounském muzeu si je můžete na výstavě Vstupujte tiše – příběh pánské pracovny 18. století prohlédnout až do 4. března.


Mechanické rovníkové hodiny, František Ant. Knittl, Linec.


Rovníkové hodiny jsou typem se skloněnou rovinou číselníku. Tento sklon není volen náhodně, rovina číselníku je totiž rovnoběžná s rovinou zemského rovníku. Proč tedy takové hodiny nestojí „rovně“, když jsou srovnány podle rovníku? Je to tím, že my sami na zeměkouli stojíme „šikmo“, totiž obvykle někde mezi pólem a rovníkem, například na 50. rovnoběžce. Pokud si tedy stoupneme na 50. rovnoběžku, svislá osa našeho těla svírá s rovníkem úhel právě 50°. Hodiny jsou tedy zkonstruovány tak, aby bylo možné rovinu číselníku sklápět. Na spodní desce jsou na stupnici určující úhel sklopení vyznačena evropská města, což zjednodušuje nastavení správného úhlu při měření času.


Rovníkové minutové sluneční hodiny, František Ant. Knittl, Linec.

Přesnost měření času si ověříme díky zařízení umístěném na otočném rameni, které obsahuje malou desku, která pokud se nastaví do správného sklonu k slunci, světlo projde jejím otvorem a dále otvorem ve středu druhé vzdálenější desky.


Rovníkové minutové sluneční hodiny, František Ant. Knittl, Linec.

Minutové sluneční hodiny jsou velmi důmyslně navržené a mistrovsky provedené. Mosazné desky jsou zdobeny jemnými rytinami. Jde o vysoce umělecky provedenou práci.

Lit.: Polák, B. Přenosné sluneční hodiny. Academia, Praha, 1990

Hrabě Rudolf Vrbna

Vstupujte tiše – příběh pánské pracovny 18. století

Výstava

18. 1. – 4. 3. 2012, vernisáž 18. 1. v 17 hodin | Jenštejnský dům, Husovo nám. 87, Beroun
Cyklus výstav, který nám představil barokní kresbu, malbu a tradice,  uzavře tato výstava. Ta představí jeden všední den šlechtice. Budete mít možnost „pootevřít dveře“ a nahlédnout do pracovny, jejíž majitel se v ní za svitu voskových svící a tikotu hodin věnoval práci, ale i odpočinku….

informace o výstavě na webu muzea

Počet zhlédnutí: 503
Naposledy aktualizováno 02 březen 2015, 10:00

Zeď uživatele Patrik Pařízek

Žádné vzkazy k zobrazení

Fotografie z programů

Galerie fotografií uživatele Muzeum Českého krasu

Jako šlehnutím kouzelného proutku

Jako šlehnutím kouzelného proutku

Datum: 12. 2. 2015
Počet fotografií v albu: 9

Zobrazit album

Předvádění tvorby lidových ozdob 2013

Předvádění tvorby lidových ozdob 2013

Datum: 11. 12. 2013
Počet fotografií v albu: 5

Zobrazit album

Profilové fotky

Profilové fotky

Album profilových fotek

Datum: 1. 7. 2013
Počet fotografií v albu: 1

Zobrazit album

Umění hodinářů ze Schwarzwaldu VIII

Umění hodinářů ze Schwarzwaldu VIII

Datum: 14. 2. 2013
Počet fotografií v albu: 8

Zobrazit album

Umění hodinářů ze Schwarzwaldu VII

Umění hodinářů ze Schwarzwaldu VII

Datum: 11. 2. 2013
Počet fotografií v albu: 4

Zobrazit album

V dílně barokního malíře X

V dílně barokního malíře X

Datum: 31. 1. 2013
Počet fotografií v albu: 8

Zobrazit album

Minulost v barevných obrázcích

Minulost v barevných obrázcích

Datum: 30. 1. 2013
Počet fotografií v albu: 4

Zobrazit album

Dějepisná olympiáda 2013

Dějepisná olympiáda 2013

Datum: 27. 1. 2013
Počet fotografií v albu: 8

Zobrazit album

Umění hodinářů ze Schwarzwaldu V

Umění hodinářů ze Schwarzwaldu V

Datum: 13. 12. 2012
Počet fotografií v albu: 8

Zobrazit album

Předvádění lidové tvorby III

Předvádění lidové tvorby III

Datum: 12. 12. 2012
Počet fotografií v albu: 8

Zobrazit album

Naposledy aktualizováno 25 červen 2017, 7:00
Z výstavy Berounské plenéry
Z výstavy Berounské plenéry

Pohledy uživatele Patrik Pařízek

Doprovodné programy v muzeu

Doprovodné programy pro základní a střední školy v Muzeu Českého krasu v Berouně
gymnaziální vzdělávání, jazykové vzdělávání, odborné vzdělávání, speciální vzdělávání