ASOCIACE UČITELŮ OBČANSKÉ VÝCHOVY A ZÁKLADŮ SPOLEČENSKÝCH VĚD - Výchova k občanství/Občanský a společenskovědní základ: JAK TO ZAČALO?

JAK TO ZAČALO?

Vstala jsem ve 4 ráno a jela do Senátu na konferenci o demokracii a vzdělávání. Pokud jedu na školení, vybírám si pouze taková, která jsou zdarma. Přesto jsem si ten den musela vzít dovolenou a zaplatit cesťák z Ostravy do Prahy, protože na to škola nemá peníze. Jsem ale ráda, že mě vůbec pustili, neboť škola šetří i na hodinách, které musí kolegům zaplatit za suplování mých hodin. Mám štěstí na vedení, protože kvůli školení bývají ochotní mi dovolenou dávat. Velkou část prázdnin, kdy ostatní kolegové čerpají dovolenou, trávím ve škole, jelikož si musím účast na školeních nahrazovat, ale alespoň mám klid na přípravu hodin. Na konferenci jsem rozpoznala několik známých tváří z jiných vzdělávacích akcí. Vyměňujeme si zkušenosti s užitím materiálů, učebnic, ze seminářů.

Mým druhým oborem je francouzština a já mám možnosti uvědomit si propastný rozdíl mezi zázemím, které mám pro výuku jazyka v podobě možnosti účasti na pravidelných školeních (samozřejmě zdarma), možnosti zahraničních stáží, přehršle materiálů do výuky. To vše v mém druhém oboru, kterým je výuka základů společenských věd, chybí.

Školení pro francouzštinu financuje Francie. Stát, který je 1 000 km daleko, ale ví, že se jí investice do mého vzdělání vrátí. Česká republika do mého vzdělávání neinvestuje. Asi mi důvěřuje. Myslí si, že témata, jako je politický extremismus, občanská práva nebo kritické vnímání role médií perfektně zvládám se žáky zpracovat. Taky mi stát svěřil sexuální výchovu, finanční gramotnost, etiku (i etiketu), orientaci ve světě sekt, drog a já si jeho důvěry vážím. Je pravda, že nevděčně cítím poměrně vysokou míru frustrace, že to nedělám dobře, ale to zde na půdě Senátu v řadách učitelů cítíme všichni. Zvláštní, že? Do smutného ticha, které nastalo po naší debatě, jedna kolegyně najednou pronesla: „A co kdybychom založili asociaci?“

Irena Eibenová, učitelka FJ a ZSV

*