Společenskovědní vzdělávání - Výchova k občanství/Občanský a společenskovědní základ: PARTICIPACE ŽÁKŮ

PARTICIPACE ŽÁKŮ

V červnu 2017 zveřejnila Česká školní inspekce tematickou zprávu zaměřenou na participaci žáků a studentů na fungování a rozvoj školy. Tematická zpráva se nejvíce zaměřila na žákovské parlamenty.

Ze závěru tematické zprávy vybíráme tato zjištění:

  • Ve většině základních i středních škol mají žáci možnost se zapojovat do rozhodování o životě školy. Jejich hlas je však spíše poradní, aktivity jsou převážně řízeny a navrhovány pedagogy.
  • Žáci se nejčastěji zapojují do mimoškolních akcí a jejich organizace, podílejí se na záležitostech týkajících se skupin žáků (např. vztahy ve třídě) a na rozhodování o materiálním vybavení a vzhledu školy.
  • Ředitelé škol vidí největší význam zapojování žáků do rozhodování ve škole v motivaci k odpovědnému přístupu ke svému životu i ke světu.
  • Nejčastější formou participace žáků na rozhodování ve škole je v základních i středních školách samospráva na úrovni třídy a neformální, účelově vznikající skupiny.
  • Ve středních školách má žákovský parlament zřízeno 53 % škol, na základní školách 41 % škol (vyšší podíl středních škol je ovlivněn častějším zakládáním žákovských parlamentů v gymnáziích, ve středních odborných školách je naopak žákovských parlamentů výrazně méně).
  • Zatímco až na výjimky je funkce koordinátora žákovského parlamentu zřízena ve všech základních školách, v pětině středních škol není ustavena funkce koordinátora žákovského parlamentu vůbec. 
  • V polovině středních škol vedou jednání žákovského parlamentu sami žáci.
  • Přibližně tři čtvrtiny základních škol realizují volby do žákovského parlamentu podle jednotné metodiky, nejčastěji v režii třídních učitelů (polovina škol).
  • Přestože ve většině základních i středních škol plní žákovské parlamenty důležitou roli, 15 % ředitelů přiznává, že parlament je zřízen pouze formálně.
  • Ve čtvrtině základních i středních škol má pak jednání žákovského parlamentu podobu krátkého setkávání během přestávek.
  • Žákovský parlament do svého ŠVP začlenila méně než desetina škol.
  • Ačkoliv by měl koordinátor usilovat o postupné předávání odpovědnosti žákům, ve dvou pětinách základních a čtvrtině středních (zejména odborných) škol koordinátor dlouhodobě vede zasedání žákovského parlamentu a odpovědnost členům parlamentu nepředává

ČŠI na základě zjištění doporučuje například následující:

  • Podporovat participaci žáků na rozhodování a fungování školy  – vlastní participace žáků vede nejen k přijímání odpovědnosti za prostředí, v němž žáci žijí, a za své jednání, ale má i preventivní dopady na mnoho rizikových jevů, které se ve školách objevují.
  • Metodicky podpořit školy a koordinátory žákovských parlamentů.
  • Zajišťovat ve školách odpovídající podmínky pro fungování žákovských parlamentů – vyhrazením času pro setkávání žákovského parlamentu, zanesením vzdělávacích cílů žákovského parlamentu do školního vzdělávacího programu a podporou osoby, která žákovský parlament koordinuje.
  • Klást vyšší důraz na rozvoj občanských dovedností žáků ve středních školách, tj. vytvářet ze žákovského parlamentu vzdělávací aktivitu (nikoliv jen platformu pro setkávání žáků a prosazování jejich názorů), které se věnuje proškolený pedagog, jenž žáky provází vzdělávacím procesem vedoucím k trénování občanských dovedností, tvorbě klíčových postojů a upevňování hodnot, které jsou nezbytným základem všech kompetencí pro posilování demokratické kultury.

Celá zpráva je k dispozici na adrese http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Participace-zaku-a-studentu-na-fu

*