Žáci se specifickými poruchami učení nebo chování (SPU, SPUCH)

Charakteristika žáků se SPU, SPUCH

Specifické poruchy učení nebo chování se vyznačují u jednotlivých osob řadou různých příznaků, které se obtížně zobecňují. Specifické poruchy učení – dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxie, dysmúzie a dyspraxie a specifické poruchy chování – hyperkinetická porucha (ADHD, ADD) – jsou nejen problémem pedagogickým, ale i psychologickým. Jejich řešení je často multidisciplinární s využíváním poznatků neurologie, psychiatrie, jazykovědy atd. Odborníci i rodiče uvádějí, že žáci se specifickými poruchami učení mají (zpravidla podle typu poruchy) omezený slovník, nerozumějí řadě výrazů, obtížně se vyjadřují, chybí jim cit pro jazyk, obtížně chápou strukturu mateřského jazyka, jeho gramatická pravidla, stávají se nejistými v jednání, obtížně se orientují v čase, mají potíže v chápání početní řady, gramatiky, nejsou schopni praktické manuální činnosti apod.

Hyperkinetická porucha se vyznačuje hyperaktivitou, tj. porušenou schopností vytrvat při činnosti, přidružuje se porucha pozornosti. Vlivem reakce sociálního prostředí na poruchu se může v adolescenci i dospělosti objevovat asociální chování. U žáků se specifickou poruchou chování je velmi důležitá spolupráce s rodinou, nastavení pravidel, která by měl žák respektovat doma i ve škole, jednotný výchovný přístup rodiny a školy.

Počty žáků se specifickými poruchami učení a chování ve středním vzdělávání stále narůstají. Proto je zapotřebí věnovat v této oblasti výraznou pozornost vzdělávání pedagogů. Problematika žádoucí výuky žáka s konkrétní specifickou poruchou učení je totiž velmi podrobná a náročná a například výuka žáků s dyslexií a dysgrafií tvoří v současnosti již ucelený obor speciální pedagogiky.

Možnosti středního vzdělávání žáků se SPU, SPUCH

Žáci se specifickými poruchami učení nebo chování lze zpravidla vzdělávat ve všech oborech středního vzdělávání, záleží ovšem na typu dané poruchy učení, která může být překážkou při osvojování určité oblasti obsahu vzdělávání (např. dyskalkulie kontra matematické vzdělávání – počítání).

Přes výše uvedené obtíže ve vzdělávání lze naštěstí konstatovat, že při správném vedení většina žáků (s méně či průměrně závažným stupněm SPUCH) střední vzdělání úspěšně absolvuje.

Obecná doporučení pro práci se žákem se SPU, SPUCH na střední škole

Vzdělávání žáků se SPUCH lze výrazně ovlivnit využíváním specifických metod a forem výuky v předmětech, ve kterých se kvůli konkrétní poruše projevují výraznější obtíže. Pro práci s těmito žáky lze vymezit řadu obecně platných přístupů.

Obecně platné přístupy:

  • prodloužit procvičování;
  • možnost redukovat učivo;
  • nácvik práce s učebnicí;
  • respektovat individuální tempo (pomalé, překotné), např. dát více času nebo kratší a jednodušší úkol, zadávat úkoly postupně;
  • omezit časově limitované úkoly (pětiminutovky), úkoly limitovat obsahem;
  • používat individuální zadání úkolů (domácí úkol, samostatná práce v hodině);
  • kontrolovat pochopení zadaného úkolu, instrukce;
  • uplatňovat multisenzoriální přístup (využití všech smyslů);
  • vést k základní estetice psaného projevu, případně používat tiskací písmo, nenutit přepisovat;
  • nenutit k hlasitému čtení před třídou;
  • respektovat psychomotorický neklid a impulzivitu, umožnit pohybové uvolnění;
  • brát ohled na aktuální stav pozornosti, vhodně zařadit přestávku, změnu aktivity;
  • dohlédnout na to, zda žák provedl správně zápis do sešitu a zaznamenal si domácí úkol;
  • hodnotit pouze obsahovou stránku písemné odpovědi v nejazykových předmětech;
  • umožnit žákovi využívat při výuce počítačovou techniku, diktafon, přehledy učiva;
  • častěji poskytovat pozitivní zpětnou vazbu, motivovat pochvalou, kladně hodnotit splnění úkolu.

Doporučení pro práci se žákem s SPU v jednotlivých vzdělávacích oblastech / předmětech na střední škole

Český jazyk:

  • zadávat individuální texty ke čtení (v domácí přípravě preferovat hlasité čtení);
  • tolerovat horší orientaci v textu;
  • hodnotit pouze čtení známých úseků;
  • klást důraz na srozumitelnost, nenutit do rychlého čtení, nestresovat časovou limitací;
  • zaměřit se na čtení textu s porozuměním;
  • nezahlcovat rozsáhlými texty, snížit požadavky na rozsah přečtených literárních děl;
  • používat jiný způsob diktátů (s přehnanou výslovností, s přípravou, menšího rozsahu);
  • využívat častěji doplňování gramatických jevů (místo diktátu);
  • používat grafické texty, tabulky a přehledy;
  • využívat PC s korektorem pravopisu;
  •  preferovat ve výuce slohu obsah a ústní formu.

Nácvik matematických představ a dovedností:

  • pomoc s porozuměním slovním úlohám (u dyslexie čtení nahlas, volba správného postupu);
  • uplatňovat písemné zadání příkladů (pětiminutovky);
  • respektovat pomocné kroky do stadia automatizace (prodloužit, zachovat pomocné výpočty);
  • používat názorné pomůcky – tabulky, přehledy, trojrozměrné modely;
  • zaměřit se na znalost postupu, nejen na výsledek;
  • předcházet chybám z nesprávné úpravy (čtverečkovaný, linkovaný papír, větší formát);
  • zkontrolovat, zda nedošlo k záměně inverzních čísel;
  • tolerovat nižší kvalitu rýsování.

Cizí jazyky:

  • preferovat ústní projev zkoušení;
  • rozfázovat osvojení učiva po menších úsecích;
  • upřednostňovat praktické používání jazyka (slovní spojení, běžné fráze apod.);
  • omezit hlasité čtení delších textů;
  • tolerovat v písemném projevu slova napsaná foneticky správně;
  • při procvičování i ověřování znalostí používat testy s výběrovou odpovědí;
  • upřednostňovat učebnice a pracovní sešity s výkladem v češtině, tištěným slovníčkem s výslovnostní normou;
  • do hodnocení zahrnout i jiné znalosti než ryze jazykové.

Naukové předměty:

  • umožnit alternativní formy zápisu (tištěná verze, kopie od spolužáků, kratší zápis);
  • častěji využívat názorných prostředků a pomůcek (grafy, časové osy, přehledy, schémata, obrázky, modely);
  • individuálně ověřovat znalosti (forma, rozsah, dohoda se žákem);
  • omezit mechanické učení faktů bez širších souvislostí (data, jména, výčty, definice apod.);
  • průběžně ověřovat správné pochopení zadání, používat dopomoc prvního kroku;
  • respektovat poruchu pravolevé a prostorové orientace, nevýhodného typu laterality (mapy, slepé mapy, atlasy, časové osy apod.);
  • nehodnotit chyby vzniklé nesprávným přečtením textu ani grafickou úpravu textu;
  • hodnotit pouze obsahovou stránku úkolu.
Pohled byl zobrazen 13527x od 14 listopad 2018 do 28 březen 2024