NÁRODNÍ KONFERENCE PROJEKTU KURIKULUM G

od KURIKULUM G

Informace a materiály k závěrečné konferenci projektu KURIKULUM G.

Projekt KURIKULUM G byl jedním z projektů MŠMT a byl realizován Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze (od 1. 7. 2011 součást Národního ústavu pro vzdělávání) v letech 2009-2011. Tento projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 

Přidat do kolekce
Logo projektu KURIKULUM G
doc. Tomáš Janík o výzkumu kurikulární reformy na gymnáziích
doc. Tomáš Janík o výzkumu kurikulární reformy na gymnáziích

Zavádění kurikulární reformy vyžaduje podporu a určitou optimalizaci přinejmenším ve třech rovinách: (1) v rovině školského systému jako celku, (2) v rovině konkrétní školy jako instituce, (3) v rovině výuky. Naši respondenti nabídli zajímavé vhledy a důležité podněty směřující do tří uvedených rovin. Na základě našeho výzkumu jsme formulovali deset problémových okruhů, k nimž jsme vztáhli zjištění z jeho různých fází. Jelikož nedisponujeme jakoukoliv kompetencí přijímat rozhodnutí stran dalšího osudu kurikulární reformy, setrvávají naše závěry na úrovni doporučení.

Studie shrnující výzkumná zjištění a doporučení vyšla v Pedagogické orientaci č. 4/2011. K dispozici je i v elektronické podobě.

Studie, které tým docenta Janíka provedl, a dnes je prezentuje u příležitosti ukončení projektu Kurikulum G, pojmenovávají na základě rozsáhlého výzkumu některé skutečnosti, z nichž je patrné, proč implementace reformy zaostává za očekáváním. Se všemi závěry se dá jednoznačně souhlasit. Rád bych se však ve svém příspěvku zaměřil na ty aktéry ovlivňující úspěch reformy zásadním způsobem, kterým ve studiích nebyl – alespoň podle mého názoru – věnován dostatek prostoru. Těmito aktéry jsou ředitelé škol. Ve studii se většinou pracuje společně s celou skupinou „učitelé a ředitelé“. Přestože učitelé i ředitelé mají v průběhu kurikulární reformy mnoho společných úkolů a teoreticky by měli sdílet i společné cíle, liší se tyto dvě skupiny důležitým aspektem – odpovědností za výsledek.

Dílna k výzkumu kurikulární reformy na gymnáziích umožnila účastníkům diskutovat s výzkumným týmem o zjištěních, která výzkum ukázal. Mezi účastníky dílny nechyběli ředitelé škol, které se do výzkumu zapojily, představitelé akademické obce či zástupci VÚP. Diskutovali nejen s doc. Tomášem Janíkem, který výzkumným vedl, ale také s dalšími členy výzkumného týmu, např. dr. Petrem Najvarem či dr. Petrem Knechtem. Více o výstupech výzkumu Kvalitní škola je dispozici v digitálním portfoliu této aktivity.

Národní konference projektu KURIKULUM G se konala 30. listopadu 2011 v Praze a byla pomyslnou tečkou za obdobím třech let realizace projektu, který podporoval učitele gymnázií. Účastníci konference měli příležitost seznámit se s výstupy projektu, zejména s výsledky aktivity Kvalitní škola - rozsáhlého výzkumu kurikulární reformy na gymnáziích. Představeny byly také některé aktivity projektu z oblasti metodické podpory a profesního rozvoje učitelů.

Dopolední program zahájila Ing. Jitka Pohanková, náměstkyně ředitele Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), která představila novou podobu organizační struktury NÚV a hovořila o úkolech v oblasti všeobecného vzdělávání, kterými by se měl ústav od ledna 2012 zabývat. Následně promluvila k účastníkům Mgr. Petra Pátková z MŠMT, seznámila je s některými důležitými změnami, které gymnázia čekají, a krátce zhodnotila projekt KURIKULUM G z pohledu MŠMT. Projektu a jeho výsledkům byl věnován i další konferenční příspěvek, který přednesla dr. Stanislava Krčková z NÚV – divize VÚP, která stála u zrodu projektu, zasloužila se o jeho spuštění a podílela se i na jeho realizaci. Hlavní referát dopolední části, souhrnné informace o výsledcích výzkumné aktivity Kvalitní škola a doporučení k jednotlivým oblastem výzkumných šetření, představil doc. Tomáš Janík z Institutu výzkumu školního vzdělávání Masarykovy univerzity v Brně, který výzkumný tým Kvalitní školy vedl. Se svým příspěvkem ho následoval dr. Jiří Kuhn, ředitel gymnázia v Nymburce, který se věnoval problematice kurikulární reformy ve vztahu k jejím klíčovým aktérům – ředitelům škol. Další zajímavý pohled ředitele školy na kurikulární reformu přidal dr. Dag Hrubý, který současnou reformu porovnával s reformami dřívějšími a poukázal na některé problémy, které školské reformy provázejí. Dr. Jan Tupý z NÚV – divize VÚP pak okomentoval některé výsledky výzkumu kurikulární reformy z pohledu tvůrce rámcových vzdělávacích programů. Dopolední program uzavřela dr. Monika Černá z Univerzity Pardubice, jejíž příspěvek se věnoval virtuálním hospitacím a jejich roli v rámci podpory učitelů při realizaci kurikula. 

Fotografie z konference: pro NÚV - projekt KURIKULUM G zhotovil Ing. Vojtěch Hurych

Obsah:

Jméno Popis
file Sborník Sborník příspěvků z dopolední části Národní konference
Prezentace z hlavní části dopoledního programu

Obsah:

Jméno Popis
file Prezentace 01 Prezentace doc. Tomáše Janíka: Kurikulární reforma na gymnáziích: výzkumná zjištění a doporučení pro vzdělávací politiku
file Prezentace 02 Prezentace dr. Jiřího Kuhna: Kurikulární reforma v poločase
file Prezentace 04 Prezentace dr. Jana Tupého: Výsledky výzkumu Kvalitní škola z pohledu tvůrce rámcových vzdělávacích programů
file Prezentace 05 Prezentace dr. Moniky Černé: Virtuální hospitace - podpora učitelů při realizaci kurikula. Zkušenosti z realizace seminářů ve světle výzkumných zpráv.

Odpolední část konference probíhala ve čtyřech dílnách. Účastníci konference měli možnost seznámit se blíže s potenciálem virtuálních hospitací, dozvědět se více o koučování učitelů, zkušenostech ze síťování škol nebo diskutovat s výzkumným týmem Kvalitní školy o výsledcích výzkumu.

Dílnu k virtuálním hospitacím zahájila Mgr. Alena Hesová z NÚV – divize VÚP, která v projektu virtuální hospitace připravovala. Představila koncepci této aktivity a seznámila účastníky dílny s výstupy, které jsou k dispozici na Metodickém portálu www.rvp.cz. Své zkušenosti s virtuálními hospitacemi nabídl také RNDr. Miroslav Jílek, Ph.D., jehož hodina fyziky byla natočena na gymnáziu v Poličce. RNDr. Vojtěch Žák, Ph.D., z UK v Praze poté pracoval s vybranými sekvencemi videozáznamů vyučovacích hodin z gymnázií. Účastníkům dílny ukázal možnosti práce s videozáznamem hodiny, zaměřil se zejména na sledování a analýzu otázek (učitelových i žákovských) a na zpětnou vazbu v pedagogické komunikaci. Doplnil jej doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc., který představil tzv. videostudie a širší souvislosti analýzy videozáznamu pomocí konceptového diagramu výukové situace.

Materiály k dílně Virtuální hospitace - sledování vybraných aspektů komunikace ve výuce

Obsah:

Jméno Popis
file PL 01 Pracovní list - Sledování vybraných aspektů komunikace ve výuce
file PL 02 Pracovní list - konceptový diagram
file Prezentace 01 Prezentace Mgr. Aleny Hesové o modulu Virtuální hospitace
file Prezentace 02 Prezentace dr. Vojtěcha Žáka - Sledování vybraných aspektů komunikace ve výuce

Dílnu o koučování učitelů připravily Mgr. Lucie Slejšková, členka týmu deseti koučů v projektu KURIKULUM G, a Mgr. Renáta Zajíčková, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů Praha, která si koučování vyzkoušela na vlastní kůži. Mgr. Zajíčková pak na dílně představila účastníkům, o co v koučování jde, a podělila se o své zkušenosti s koučováním z pohledu klienta. Zkušenosti s organizačním zajištěním koučování pro pedagogy gymnázií v projektu KURIKULUM G a související výstupy prezentovala Mgr. Stanislava Podolková z NÚV – divize VÚP, manažerka této aktivity.

Materiály k dílně Koučování učitelů

Obsah:

Jméno Popis
file Prezentace Prezentace k dílně o koučování

Na dílně byly prezentovány zkušenosti získané při organizaci klubových setkání koordinátorů ŠVP z gymnázií. Hlavním cílem těchto setkání bylo umožnit pedagogům z gymnázií setkat se s kolegy v rámci regionu, získat nové kontakty, výměnit si osvědčené praktické náměty, či diskutovat s kolegy na aktuální téma. Model vzájemných řízených návštěv na hostitelských školách představila na dílně Mgr. Jitka Jarníková z NÚV - divize VÚP, která připravovala setkání koordinátorů ŠVP v projektu KURIKULUM G. Své zkušenosti z pohledu hostitele i účastníka setkání představila Mgr. Karolína Tichá, která setkání organizovala na gymnáziu v Litvínově.

Materiály k dílně Síťování škol

Obsah:

Jméno Popis
file Prezentace Prezentace Mgr. Karolíny Tiché o zkušenostech ze síťování gymnázií
file Schéma Model vzájemných řízených návštěv ve školách
Program konference, informace k místu konání, odpoledním dílnám

Obsah:

Jméno Popis
file 01 Program Program konference
file 02 Místo Informace k místu konání konference, možnostem dopravy apod.
file 03 Dílny Anotace k odpoledním dílnám
dr. Dag Hrubý
dr. Dag Hrubý

Školství a reforma školství tvoří v dějinách pedagogiky nerozlučnou dvojici. Každá změna kurikula zpravidla vyvolá okamžitě kritiku připravovaných změn. Většinu kritiků tvoří učitelé škol, kterých se změny týkají. Historie pedagogiky nás poučuje, že se jedná o zcela přirozený, a do jisté míry pozitivní jev, který může vhodně korigovat přehnané očekávání a horlivost reformátorů, a s kterým musí tvůrci kurikulárních změn počítat. Situace se stane složitější, pokud připravované změny přichází do škol k učitelům z centra, ve formě legislativně podporovaných pokynů, které musí být splněny bez ohledu na to, zda jsou učitelé ochotni a schopni požadovanou změnu kurikula akceptovat.

dr. Jan Tupý
dr. Jan Tupý

To, co připomínali ve výzkumu učitelé, že „hlas vrchního mluvčího reformy chybí (je selhávající)“, respektive, že „poskytované informace jsou nejednotné“ a „formulované požadavky někdy až rozporuplné,“ dopadá na tvůrce RVP dvojnásob. Protože neexistuje jasný směr řízení kurikulární reformy – průběžné vyhodnocování a zdůvodňování postupu od jednoho důležitého kroku kurikulární reformy ke druhému, je činnost tvůrců RVP pod vlivem podobného postupu nárazová a proměnlivá (místo jasné a koncepční činnosti). Mnohdy se nedotýká těch nejdůležitějších věcí, které by kurikulární reforma potřebovala. Současně je tvůrcům RVP často předkládána (shora i zdola) odpovědnost za něco, co nemohli ovlivnit, i kdyby chtěli, protože na to nemají kapacitu, prostředky, čas, pravomoci a nikdo jim to nezadal.

Virtuální hospitace nejsou samozřejmě výsadou dalšího vzdělávání učitelů, ale měly by být využívány již ve fázi přípravného vzdělávání, kde lze zohlednit časovou dimenzi procesu i nároky na systematičnost. Prostřednictvím virtuálních hospitací budoucí učitelé získají nejen inspiraci pro vlastní výuku, ale postupně se učí vidět výuku „někoho jiného“ v celé její složitosti. Připravují se tak na reflexi vlastní výuky prostřednictvím videa, což je zkušenost na začátku často bolestně přijímaná, ale v závěru vnímaná jako velmi hodnotná.

Pohled byl zobrazen 849x od 30 květen 2014 do 20 září 2017