Starožitné hodiny, výtvarné umění

Mgr. Patrik Pařízek

Environmentálně zaměřený program v muzeu v Berouně

Aktuální informace a tipy

umění, historie, muzejní pedagogika

Svatá Flašinetálie ve výtvarném umění

Obrazy sv Flasinetalie na blesim trhu

Svatá Flašinetália, patronka flašinetářů, patří právem mezi nejstarší postavy křesťanských legend. V posledních letech se toto téma stalo opět aktuálním. Důvodem je objevení vzácného obrazu Svaté Flašinetálie v roce 2023, obnova povědomí o této světici a z toho také plynoucí výskyt četných padělků jejích obrazů.

Nejstarší vyobrazení

První příklady zobrazování Svaté flašinetálie se objevují již v 11. století. Na těchto obrazech je Flašinetália zpravidla zobrazena jako mladá žena, která drží v rukou flašinet. V některých případech je také zobrazena jako světice, která je uctívána dalšími postavami. Jedním z jejích nejstarších známých vyobrazení byla freska Umučení Svaté Flašinetálie, která se nacházela v kostele Notre-Dame-de-la-Nativité v bretonském městě Dinan. Freska pochází ze 13. století a zobrazuje Flašinetálii, jak je mučena za svou víru.

Freska byla zničena v 16. století. Důvodem bylo, že byla považována za pohanskou bohyni. V roce 1562, během náboženských válek ve Francii, byl kostel Dinan vypleněn a freska byla zničena. Freska byla objevena znovu až v roce 1910, kdy byla provedena rekonstrukce kostela. Freska byla zdokumentována a restaurována. Kvůli použití moderních metod došlo záhy k její degradaci a nebyla po dnes zachována. Zbytky negativů jsou dnes umístěny v Musée des Beaux-Arts v Rennes. Na fotografii fresky je zachyceno pravděpodobně nejstarší vyobrazení flašinetu, který nad hlavu světice snáší andělé.

Zničení fresky v Dinanu je smutným příkladem toho, jak může být umění zničeno kvůli náboženskému fanatismu. Freska byla přitom cenným dokladem křesťanské kultury a existence mimořádné světice. (1)

Renesanční obroda antického ideálu

Snad jedinný renesanční deskový obraz „Svatá Kateřina zakrývá flašinetem Svatou Flašinetálii a brání Organettovi v odchodu“je dílem italského barokního malíře Giovanniho Battisty Topola a byl namalován v roce 1455. Znázorňuje scénu z legendy o Svaté Flašinetálii. Flašinetálie netuší, že je na cestě k popravě, když je zastavena Organettem, který brání, aby byl její osud naplňen. Svatá Kateřina, patronka mučedníků, rovněž přispěchá a zakryje Flašinetálii flašinetem, aby ji ochránila. Obraz je právem považován za jedno z vrcholných děl Topolovy tvorby. Je bezesporu působivý a dramatický, jak je pro renesanci typické a zobrazuje téma víry s bojem dobra proti zlu.

Obraz byl původně umístěn v kostele Santa Maria Gloriosa dei Frari v Benátkách. V roce 1797, během napoleonských válek, byl kostel vypleněn a obraz byl ukraden. Obrazu se pak ztratil na více než 200 let. V roce 2003 byl obraz objeven v soukromé sbírce v Nizozemsku. Obraz byl identifikován na základě renesanční básně, která se našla na zadní straně obrazu. Báseň byla napsána v 15. století a oslavovala Svatou Flašinetálii jako patronku flašinetářů. (2)

Flasinetalia, bella e nobile,Patron dei suonatori di organetto,Con la tua fede e la tua musica hai diffuso la gioia,Fino a quando non sei diventata una martire.

Il tuo organetto ti fu tolto dal tiranno,Per toglierti la tua fede,Ma sei rimasta forte,E la tua fede era più forte della morte. (vpisek na zadní straně deskového obrazu)

Po objevu obrazu byl obraz restaurován a v roce 2004 byl vystaven v Musée des Beaux-Arts v Lille ve Francii. Obraz je nyní považován za jedno z vrcholných děl Topolovy tvorby. (3)

Doba Baroku

V době baroku byly obrazy Svaté Flašinetálie často zničeny. Baroko bylo obdobím, kdy se v umění prosazovaly nové estetické hodnoty, které se zaměřovaly na krásu, eleganci a harmonii jinou optikou. Postava Svaté Flašinetálie, která byla často zobrazována jako mladá žena s jednoduchým oblečením a skromnými rysy obličeje, proto těmto novým trendům neodpovídala. Dalším možným důvodem ničení těchto obrazů bylo, že byla Flašinetália považována za pohanskou bohyni. V době baroka se v Evropě šířilo protireformační hnutí, které se snažilo upevnit katolickou víru. Obrazy Svaté Flašinetálie, které byly často spojovány s pohanskými tradicemi, byly proto považovány za nebezpečné a byly ničeny.

Plátno „Benátský kupec nabízí Flašinetálii ukradený flašinet“ však zobrazuje scénu, jež mohla být interpretována jako symbolické vyjádření toho, jak katolická církev převzala kontrolu nad pohanskou tradicí. Benátský kupec může být symbolem katolické církve, která si přisvojila pohanskou tradici. Krádež a opětovný prodej flašinetu symbolizuje, že katolická církev převzala kontrolu nad touto tradicí, jejíž důležitosti si byla vědoma.

Jak je patrné, hlava dítěte na obraze „Benátský kupec nabízí Flašinetálii ukradený flašinet“ byla neopatrně restaurována a přemalována málo školeným malířem, zřejmě na přelomu 19. a 20. století. Barvy na hlavě dítěte jsou příliš jasné a syté, proporce hlavy dítěte jsou nesprávné a výraz v obličeji je nepřirozený. (4)

Objevení neoklasicisního obrazu v roce 2023

V roce 2023 byl v Praze objeven nový obraz Svaté Flašinetálie. Obraz byl nalezen v depozitáři nejmenované instituce a pochází z 19. století. Obraz je v dobrém stavu a zobrazuje Flašinetálii jako mladou ženu, která drží v rukou flašinet. Tomuto plátnu se již věnovala jedna z minulých studií. Objev tohoto obrazu byl významnou událostí v historii výtvarného umění. Díky jeho nálezu byla obnovena tradice této zapomenuté světice a upevněno její postavení jako patronky flašinetářů.

Do 19. století je vročen i školní výukový obraz, který vznikl pravděpodobně podle starší malby. Výmluvně ilustruje legendu, dle které Organetto v přestrojení za Svatou flašinetálii vysvětloval ve škole výhody užití flašinetu. Flašinetálie byla totiž velmi skromná a její osobní přítomnost by byla dětem příliš oslňující. Proto se rozhodla, že bude lepší, aby se Organetto převlékne za ni a dětem vysvětlí, proč je flašinet tak důležitý. (5)

Drobnou zajímavostí je vyobrazení údajné legendy ve Španělsku moderním a progresivním uměleckým směrem – kubismem. Kubistický obraz Manželka továrníka s obilím totiž vyjadřuje duchovní podstatu Svaté Flašinetálie. Kubističtí umělci často používali geometrii k vyjádření abstraktních konceptů. V případě tohoto obrazu mohla být geometrie užita ke skrytí duchovní síly a podstaty obrazu. (6)

Falzifikáty a padělky obrazů Svaté Flašinetálie

V posledních letech se objevují také falzifikáty obrazů Svaté Flašinetálie. Tyto falzifikáty jsou často nekvalitně vyrobeny za účelem zisku. Před nákupem obrazu Svaté Flašinetálie je proto důležité si ověřit jeho pravost. Padělky obrazů sv. Flašinetálie vznikají z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je finanční zisk. Dalším důvodem je snaha o získání uměleckého díla. Někteří lidé si chtějí koupit obraz sv. Flašinetálie, ale nemají na to dostatek finančních prostředků. Někteří lidé se snaží padělky prodat jako originály. To může být způsobeno snahou se obohatit, nebo také snahou o získání prestiže.

Jistě sporný je bezesporu fauvistický obraz údajně signovaný jménem Vlastislava Košvance, který vznikl mnohem později. Dle autorské grafiky Odhalujme škůdce a nepřátele republiky, označené „VKoš“, lze totiž bezpečně určit, že jej namaloval jiný autor mnohem později.

Díky podrobnému výzkumu byly rovněž určeny obrazy donedávna špatně připsané legendě o Svaté Flašinetálii. Typickým příkladem je rozměrné plátno Organetto odmítá hudbu flašinetu. Motiv nemá oporu v žádné z legend, malba vykazuje znaky práce málo školeného malíře severního Italska, kde v době vzniku neexistovalo povědomí o flašinetu a jeho líbezné hudbě. Po zevrubné analýze historiků bylo naopak vyřčeno, že se jedná o motiv Naštvání boha Mála nad mlýnkem na mák. (7)

Doposud špatně byl odbornou veřejností chápán i akvarel zobrazující rovněž italskou legendu o prodeji kradeného flašinetu. Analýza pozadí Svaté Flašinetálie ukázala, že se rozhodně nejedná o pozadí svaté Flašinetálie. Motiv naopak vznikl na pozadí tureckých lázní a ještě v 19. století nesl výjev název Odaliska naslouchá sultánovu flašinetu. Veřejné odhalování Svaté Flašinetálie nebylo ve smyslu pozadí doposud prokázáno. (8)

Závěr

Studie analyzovala různé verze legendy, historické pozadí a jejich interpretaci ve výtvarném umění. Legenda o Svaté Flašinetálii je komplexní a mnohovrstevnatý příběh, který odráží různé kulturní a náboženské tradice. Má své kořeny v italské folklóru, ale rozšířila se do dalších zemí Evropy a Ameriky.

V umění je legenda o Svaté Flašinetálii často zobrazována jako žena, která hraje na flašinet. Tato podoba je však pouze jednou z mnoha interpretací legendy. Studie představila doposud neznámé příklady výtvarných děl s motivy Svaté Flašinetálie, mimojiné analyzovala také domělý kubistický obraz světice. Ten totiž narozdíl od ostatních představuje Svatou Flašinetálii jako moderní a silnou ženu, která je přetrvávajícím symbolem duchovní síly a jednoty.

Legenda o Svaté Flašinetálii je živou a relevantní součástí evropské kultury, zdrojem inspirace pro flašinetáře a další umělce a odráží důležitost hudby a umění v lidském životě.

Poznámkový referát

  1. Zcela jistě ano, bezesporu.
  2. Český opis básně: Flašinetália, krásná a ušlechtilá, Patronka flašinetářů, Svou vírou a hudbou jsi šířila radost, Až dokud ses nestala mučednicí. Své flašinet ti vzal tyran, Aby ti vzal tvou víru, Ale ty jsi zůstala pevná, A tvoje víra byla silnější než smrt.
  3. Obraz je umístěn v Musée des Beaux-Arts v Lille ve Francii. Je až s podivem, že o Topolově tvorbě v muzeu nikdo neví.
  4. Dnes už tradiční italská legenda, kterou zná každé malé dítě.
  5. Descrizione esaustiva dell’insegnamento scolastico con un resoconto dettagliato dei moderni metodi di insegnamento, integrati da immagini illustrate di alta qualità, tipografo Orvietto, 1902.
  6. Je možné, že malíř namaloval manželku továrníka s obilím bez toho, aby vůbec znal legendu o Svaté Flašinetálii. Vizuální podobnost skříňky s flašinetem nelze verifikovat.
  7. Příběh o bohu, který nesouhlasil s mletím máku v mlýnku. Mála byl bohem máku. Žil v horách a staral se o mák. Jednoho dne se šel projít do vesnice a viděl, jak lidé melou mák v mlýnku. Byl naštvaný, protože si myslel, že mák by se měl zpracovávat ručně. Mála se pohádal s mlynářem, že takto se zničí jeho chuť a kvalita. Mlynář se však odmítl Málovi podřídit. Ten se rozzlobil a proměnil mlýnek v kameny. Od té doby se mák mlel ručně mezi kameny, aby se zabránilo ztrátě kvality máku.
  8. „Odhalování pozadí legendy Svaté Flašinetálie ve veřejném prostoru je důležitým krokem k jejímu lepšímu pochopení.“ viz: Bona, Marie (1999). Flašinetália v ceskom verejnom priestore: Odhalenie pozadia legendy. Slovensko: Listy Slovenské. (odborná studie, která se zabývá odhalováním pozadí Svaté Flašinetálie na veřejnosti).

Použitá literatura

  • „The Legend of Santa Flamina: A Study in the Iconography of Popular Religion“ by Richard Trexler, published in „Studia Religiosa Fennica“ in 1983.
  • Lorenzini, Lumeno (2000). La figura di Santa Flasinitália. Padova: Edizioni Il Poligrafo.
  • „The Image of Santa Flamina in the Art of the Italian Renaissance“ by Giovanna Lazzi, published in „The Journal of the Warburg and Courtauld Institutes“ in 2003.
  • „The Restoration of „Benátský kupec nabízí Flašinetálii ukradený flašinet““ by Musée des Beaux-Arts de Lille, published on their website in 2004.
  • Ferretti, Margotti (2006). La leggenda di Santa Flasinitália. Rovigo: Edizioni Il Poligrafo.
  • Tonetti, Pinetti (2012). La storia di Santa Flasinitália. Rovigo: Edizioni Il Poligrafo.
  • PAŘÍZEK, Patrik; HOHNHÄUSER, Christa. Svatá Flašinetálie: Příspěvek k restaurování obrazu François-Josepha Naveze (dostupné on-line).
  • https://necyklopedie.org/wiki/Svat%C3%A1_Fa%C5%A1inet%C3%A1lie
  • PAŘÍZEK, Patrik. “Heilige Flasinetalia”. Die vergessene Schutzpatronin der Straßenkünstler, in: Der Leierkasten 74/2023, Internationale Drehorgelfreunde Berlin e. V, S. 39. ISSN 0940-466X.

Další zdroje

Svatá Flašinetálie: Příspěvek k restaurování obrazu François-Josepha Naveze

Restaurování obrazu Svatá Flašinetálie

Náročný několikadenní výzkum přinesl své ovoce. Obraz méně známé patronky vstal z hlubin vědeckého zapomnění, aby se stal majákem následujícího bádání.

Druhé restaurování?

U příležitosti slavnostního koncertu 14. ročníku Libereckého flašinetáře byl společně s kunsthistorikem Mgr. Patrikem Pařízkem, Ph.D, a kunsthistorikin Christou Hohnhäuser, Jubel-Jette, odhalen restaurovaný obraz Svaté Flašinetálie.

V rámci průzkumu byla provedena prohlídka v UV luminiscenci, průzkum rentgenologický a prohlídka obrazu při různém zvětšení (optiVISOR, stereo-mikroskop).

UV LUMINISCENCE: Povrch obrazu září stejnoměrnou vrstvou laku. Pod ní jsou obtížně čitelné malířské zásahy.

RENTGENOLOGICKÝ PRŮZKUM: V rámci tohoto průzkumu bylo provedeno celoplošné snímkování formátu. Na rentgenogramu se vedle velkého poškození objevuje záznam výstavby obrazu. Je zřejmé, že jde o malbu dle předlohy. Malba je nekomplikovaná a sleduje předem danou kompozici. Malíř se zabývá pouze partiemi v nejvyšším osvětlení, na rentgenogramu se stíny a polostíny téměř neprojevují. Objemy jsou tvořeny umírněným, ale zručným přidáváním bělob.

Restaurování obrazu Svatá Flašinetálie průběh

Svatá Flašinetálie, zvaná též Sv. Flashinetalia (c. 360, malá vesnice v Itálii – c. 400, při pronásledování) byla stavitelka varhan a flašinetů, řeholnice a zakladatelka žebravého řádu. Dnes je uctívanou patronkou pouličních umělců. Její označení „flašinet“ pro drobný píšťalový hudební nástroj je s oblibou užíváno dodnes. [ 1]

PRŮBĚH RESTAUROVÁNÍ: Obraz byl nejprve zdokumentován, a pak byl proveden průzkum staré rentoaláže, provedené na voskovo–pryskyřičnou směs. Mezi plátny byla objevena papírová mezivložka. Lep je tvrdý a značně zkřehlý (velký obsah pryskyřice), takže již neplní svoji stabilizační funkci. Rentoaláž byla tedy odstraněna a rub obrazu byl očištěn. Poté byl obraz nažehlen na nové plátno za pomoci perforované papírové mezivrstvy a napnut na nový silnější, klínový vypínací rám. Sondážní průzkum do vrstev povrchových nečistot laků a přemaleb ukázal rozsah druhotných zásahů.  [2]

Orkaz a učení Svaté Flašinetálie nadále inspiruje. [3]

Ty především v levé dolní polovině mají charakter plošných malířských přemaleb hutnou pastou, zakrývající hrubě přetmelenou trhlinu. Je navíc evidentní, že předchozí restaurátorský zásah se zaměřil na stabilizaci plátna, ale k čištění malby nedošlo. Po očištění povrchu a odstranění nevyhovujících tmelů byly defekty nově dotmeleny pružným tmelem tak, aby jejich povrch odpovídal charakteru okolí, a malba byla opatřena pracovní lakovou mezivrstvou. Poté byla provedena scelovací retuš olejo–pryskyřičnými barvami. Na závěr byl obraz nalakován finálním damarovým lakem s příměsí vosku a polymerovaného oleje. Doporučujeme revizi obrazu po cca 8–10 měsících. [4]

Poznámky

  1. Flašinetář Petr Ladra ze Suchdola u Kutné Hory se spíše přiklání k názvu „cimprkaslík“
  2. K výzkumu byly použity některé aktuální studie, ale čerpáno bylo i z literatury původní.
  3. Určitě je to někde dohledatelné
  4. Dle výstupu oficiální restaurátorské zprávy
  5. PAŘÍZEK, Patrik. Svatá Flašinetálie a její význam v kultuře a tradicích, Praha 2023

Prameny a literatura

  • TV Arte. Restauration de l’image de Sainte Flašinetalia, Aulung 1998
  • ALVIN, Louis, Fr. J. Navez, Sa vie, ses œuvres
  • et sa correspondance, Brussels 1870
  • BERGER, Vojtěch. Zatímco v České republice jsou flašinety celkem běžná věc, na Slovensku byste je hledali těžko, Nitra 2010.
  • PAŘÍZEK, Patrik. “Heilige Flasinetalia”. Die vergessene Schutzpatronin der Straßenkünstler, in: Der Leierkasten 74/2023, Internationale Drehorgelfreunde Berlin e. V, S. 39. ISSN 0940-466X.

Citace

Čekání na tramvaj

Čekání na tramvaj v Berouně 2022 1

Přijďte počkat na první tramvaj, co přijede na náměstí…

Beroun v budoucnosti

Jak vidíme z pohlednice vydané berounským knihkupcem Václavem Athonym kolem roku 1904, představa o budoucnosti v Berouně se od té dnešní trochu lišila.  Ne vždy se musí futuristické předpovědi vydařit. Nemusíme se tím ale trápit a můžeme to využít jako podnět pro netradiční setkání (happening). Proč nesplnit přání našich dědečků a babiček aspoň na jeden den…

Na Husově náměstí již pravidelně vždy v pátek před jarními hrnčířskými trhy utváříme „živý obraz“, který znázorňuje čekání na opožděnou tramvaj. Uvítáme, pokud přijdou návštěvníci ve starém oblečení ve stylu první republiky. Můžete si vzít třeba i nějaká zavazadla nebo další rekvizity. Následovat bude putování po náměstí, kde se budeme vyptávat náhodných kolemjdoucích: Odkud pojede ta tramvaj? Nevíte, kde je zastávka tramvaje? apod.  Zapojit do zajímavého setkání se může určitě každý. Na zastávce poblíž muzea bude čekat i dobový průvodčí, který cestujícím označí jízdenky berounské elektrické dráhy… (Wikipedie)

Historie happeningů

2011 | reportáž fotografie ohlasy facebook

2012 | pozvánka fotografie ohlasy facebook reportáž

2013 | fotografie facebook

2014 | 2. 5. | pozvánka facebook fotografie

2015 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie

2016 | 4. 5. | pozvánka facebook reportáž fotografie

2017 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie

2018 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie

2019 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie ohlasy

2020 | 8. 5. | pozvánka facebook virtuální happening

2021 | 8. 5. | pozvánka facebook virtuální happening

2022 | 15. 5. | pozvánka facebook fotografie reportáž

2023 | 8. 5. | pozvánka facebook fotografie video

2024 | 8. 5. ve 14:00 | pozvánka facebook

registrace účastníků zde

TATO AKCE SE USKUTEČNÍ ZA:



____________________________________________________________________

Několik zajímavostí o futuristických pohlednicích

Jak bylo napsáno, akce je inspirována jednou pohlednicí ze série Beroun v Budoucnosti. Pohledy jsou známé celkem tři. Jeden zobrazuje tramvajovou dopravu na berounském náměstí, na druhém brázdí řeku Berounku parníky a třetí ukazuje, jak se nad městem křižují vzducholodě. Do muzea se nám dostala i jedna fotografie, na které je vidět právě pohled s tramvajemi. Od původního pohledu se liší tím, že není nadepsán textem Beroun v budoucnosti.

Několik informací o historických pohlednicích „měst v budoucnosti“ nám poskytla paní Ilona Voráčková, sběratelka starých pohlednic Zdic a Hořovic.

„Tyto pohlednice patří z tvorby zlatého času pohlednic, tj. z počátku 20. století, určitě k nejzajímavějším, které byly tenkrát vydávány. Některé málo viděné kusy dosahují na filokartistických aukcích vysokých částek. Teď si dovolím citovat z knihy „Města v budoucnosti“ od Jiřího Poláka z roku 2000.“

„Budoucnost na pohlednicích se nejvíce objevovala v prvních deseti až patnácti letech 20. století, tedy v době nadšení z nových převratných vynálezů. Pro filokartisty je nástup nového století zlomovým též ve změně řešení rubové strany pohlednice. Během relativně krátkého času vystřídalo tzv. dlouhou adresu, roztaženou po celé ploše zadní strany, racionální rozdělení na část určenou pro adresu a část vymezenou pro sdělení odesílatele. Je tomu tak dodnes. Nicméně, nejspíš ze setrvačnosti, je u některých futurologických pohlednic zachováno volné místo pro řádky i na obrazové líci. Také technika tisku se změnila. Zatímco v 80. a 90. letech 19. století dominovala tisku pohlednic litografie – grafická technika uměleckého rázu, pro začátek 20. století a následující roky je charakteristické hojné užívání světlotisku. Jde o technologii, již jsou pohlednice s futurologickými vizemi tištěny nejčastěji.“

„V knize se můžeme i dočíst, jaké motivy a představy byly zobrazeny právě na pohlednicích s futurologickým motivem – kromě zmíněné tramvaje v ulicích či na náměstí to byly např. lanovky, jízda nad hlavami chodců, motocykl v ulicích, šlapací kolo, volný let balonem, vzducholodě nebo parník.“

Berounské „meme“

Po několika letech ve městě zdomácnělo několik úsloví (memes). Především „jít na tramvaj“ nebo „čekat na tramvaj“ ve významu vyhýbavé odpovědi. Taktéž se vyskytuje jako odpověď na otázku: „Na co tady čekáš/čekáte?“. Například: „Místostarostu Michala Mišinu jsme zastihli na nové autobusové zastávce pod hřbitovem. „Čekám tu na tramvaj,“ vtipkoval místostarosta. Tramvaje se sice nedočká, ale od 1. dubna zde bude stavit nový autobusový spoj…“

Dále „doběhnout tramvaj“ ve smyslu touhy vyřešit nevyřešitelné či splnit nesplnitelné, viz „příběh o chlapovi, co chce v Berouně doběhnout tramvaj“.

Podobně jako sousloví „čekat na Godota“ se v Berouně ustálilo i tvrzení „čekat na tramvaj“. Popisuje tak situaci, kdy je očekáváno, že se něco stane, ale pravděpodobně se to nikdy nestane. (zdroj: Čekání na tramvaj – Wikipedie (wikipedia.org))

Model berounské tramvaje

Model Berounské tramvajeV roce 2023 se do pořádání happeningu opět zapojilo Muzeum Českého krasu. Součástí spolupráce bylo uspořádání výstavy Josefa Hubky Po kolejích z Bubudorfu, v rámci které byl představen společně s vzácně dochovaným originálem pohlednice i odpovídající model tramvaje. Vznikl ve velikosti H0, je doplněn odpovídajícím nátěrem a návěstím „Náměstí – Černý Vršek“. Koncept je blízký podobě vozů navrhovaných ing. Františkem Křižíkem pro Plzeň a Prahu. Originál vozu má podélně uspořádané dřevěné lavice pro 16 sedících cestujících. Tramvaj poháněly dva motory po 11 KW výkonu, ovládané vertikálními kontroléry Křižík.

Nejmladší cestující

Hned následující den po XIII. happeningu v roce 2023 se tramvajačce Karolíně Hubkové a konstruktérovi berounské tramvaje Josefu Hubkovi narodil s nečekaným předstihem syn Josef.

Josef Hubka s modelem kloubové tramvaje Karolína Hubková

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Clock Gallery Snídaně

Clock Gallery Snídaně

Dobrou snídaní začíná den. U nás v Clock Gallery tomu není jinak. Několik let na stejné adrese nám přineslo mnoho zákazníků, s kterými jsme se spřátelili. Liší se různými profesemi a zájmy, ale spojuje je láska k hodinám a hodinkám. A kde vám je představit lépe, než u snídaně…

PRVNÍ DÍL: Filip Sychra a kyvadlové hodiny Gustav Becker

Filip Sychra hraje, dabuje, moderuje, recituje, tančí, zpívá, režíruje i vyučuje. Takové zkušenosti prozrazují, že rozhodně trémou netrpí, a tak jako první přijal pozvání k nám.

https://youtu.be/SxlXQmhJRGE

Filip u nás pořídil nevšední dárek. Kyvadlové hodiny z továrny Gustava Beckera. Ten založil továrnu na hodiny v polovině 19. století. Od roku 1888 je vyráběl i v Broumově. Díky své vysoké kvalitě a řemeslně zpracovaným schránkám se staly populárními po celé monarchii a dodnes patří k vyhledávaným artefaktům mnoha sběratelů.

DRUHÝ DÍL: Klára Robková a sluneční hodiny

Klára Robková pomáhá podnikatelům i rodinám. Jako on-line asistentka poslouchá, co je trápí, řeší, co je tíží a vyřídí to, co nestíhají. Zkrátka ideální host, který pracuje s časem.

https://www.youtube.com/watch?v=eWw81RiDoOw

Lockdown nás všechny naučil, že pracovat se nemusí jen v kanceláři. Zdárným příkladem je i dnešní host, matka tří dětí. Hledala způsob, jak vydělat peníze a zároveň pracovat z domova.

Věděli jste, že lidé už tisíce let určují čas podle slunce? V Praze určoval poledne stín mariánského sloupu a podle něj se pak seřizovaly vězní hodiny. A to by bylo, aby někdo nevymyslel, že nemusí být narýsované jen na zdi, ale vejdou se i do kapsy. My už dobře víme, že se staly nepostradatelnými pomocníky dobrodruhů i těch nejmenších vědátorů.

V Clock Gallery naleznete mnoho typů slunečních hodin. Například kapesní. Díky jejich kompasu poznáte pravý sluneční čas a navíc se s nimi nikdy neztratíte.

TŘETÍ DÍL: Miloš Vacík a konverze kapesních hodinek

Malíř, básník a muzikant, jehož největší životní vášní jsou bubny. Možná právě rytmus jej přivedl do Clock Gallery, kde si zakoupil jedny z upravených kapesních hodinek. Miloš Vacík.

https://www.youtube.com/watch?v=dkA4Npw9lKs

Do kanceláře Clock Gallery vede opravdu mnoho schodů. Možná mnohem víc jich musel překonat nás dnešní host. Vyrůstat v prostředí obklopeném umělci totiž není žádná legrace.

Myslíte si, že kapesní hodinky už jsou dávno z módy? A co si je vzít na ruku? Proč ne? Vždyť je tak nosili už naši předkové. Vkládaly je do kožených pouzder nebo je doplňovaly řemínky. Umíme to i my v Clock Gallery. Díky ocelovému pouzdru s průhledy můžete mistrovství našich předků obdivovat opravdu zblízka.

ČTVRTÝ DÍL: Charles Olivieri-Munroe a Omega Seamaster

I tentokrát pro vás máme velmi zajímavou osobnost. Narodil se na Maltě, ale není to maltézský rytíř. Má nejlepší rytmus, ale není to tanečník. Mluví česky, ale není to Čech. Dnes poznáte dirigenta Charlese Olivieri-Munroe.

https://www.youtube.com/watch?v=ZmVuzy_VrEc

Omega se stala jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších značek hodinek na světě. Série Seamaster existuje v různých variantách již od roku 1948. Byla volně inspirovaná hodinkami, navrženými speciálně pro britskou armádu na konci druhé světové války. Díky svému vzhledu, praktičnosti i splnění náročných zatěžkávacích testů se hodinky staly natolik populárními, že jsou dnes vyhledávány ve specializovaných obchodech a na aukcích.

PÁTÝ DÍL: Vladimír Procházka a pendlovky v hlavní roli

Každý, kdo obchoduje se starými hodinami občas přemýšlí nad tím, kde jeho přístroje dělají radost. Často v teple domova nebo v klidu kanceláře. Jen málokdo by se ale nadál, že jeho hodiny budou vystupovat v divadle. O tom, jak se to stalo nám řekl emeritní ředitel činoherního klubu Vladimír Procházka.

https://www.youtube.com/watch?v=99OFGnlyJFE

Činoherní klub uvádí novou inscenaci Kočka na rozpálené plechové střeše. Manželé Maggie a Brick přijeli na rodinnou usedlost na jižanské plantáži na oslavu narozenin jeho otce alias „taťky“. Je dusno; cosi stále visí ve vzduchu a bouřka je v nedohlednu. A každý má nějaké tajemství – nebo alespoň neříká úplnou pravdu. Jak se vypořádat s tím, když nesplňujeme představy a očekávání druhých? A co když nejsme schopni naplnit ani ta svoje? Co když jsou stará pravidla nefunkční? Všechno pálí, ale přesto je problém pohnout se z místa? Hra KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE se řadí mezi novodobou klasiku. Tennessee Williams ji napsal mezi roky 1953 a 1955 a získal za ni mimo jiné Pulitzerovu cenu.

Na tramvaj v Berouně letos čekali i přespolní cestující

Čekání na tramvaj v Berouně 2022 1

Beroun – Po dvouleté odmlce se mohl opět konat naživo netradiční happening. Akce, která recesistickým způsobem přibližuje moment z historie města Beroun. Za vším stojí futuristická pohlednice, jež vznikla roku 1904.

Neděle na prosluněném náměstí probíhala tak, jako každá jiná. Až do okamžiku, kdy byl nedaleko kašny vztyčen tramvajový sloupek s jízdním řádem. Přivezla jej skupina recesistů, kteří akci pořádají již dvanáctým rokem. První kolemjdoucí si hned v jízdním řádu přečetli, že vše vypukne ve 14:00, kdy budou již všichni netrpělivě příjezd tramvaje očekávat. Všímavější již zaregistrovali, že se v různých částech náměstí, v cukrárnách a kavárnách, již objevili lidé, ve slavnostním oblečení, jež právě odpovídá módě doby počátku 20. století. Pod Plzeňskou bránou se usmívala dáma s paraplíčkem, další brouzdala po náměstí a jeden mladík s kšandami a kloboukem, ještě s dostatečným předstihem na sdíleném elektrokole, vezl černý kožený kufřík.

Čekání na tramvaj v Berouně 2022 2

Před druhou hodinou se již před spolupořádajícím Muzeem Českého krasu utvářely hloučky obyvatel, jako vystřižené z filmu pro pamětníky. Mnozí se s nadšením shledávali a byli rádi, že se po dvouleté odmlce opět setkávají. To už si ale v prostorách muzea slavnostně rovnali slavnostní uniformy Berounské elektrické dráhy řidička, tedy osoba řídící drážní vozidlo na dráze tramvajové, a průvodčí. Směrem od nádraží přišli i někteří mladší účastníci se šviháckým motýlkem nebo apartním kloboučkem. Už už se báli, že kvůli výluce konkurenčního dopravce nepřijedou z Prahy včas.

Vše začalo společným fotografováním před muzeem. Odtud vyšel průvod cestujících i přihlížejících v čele se starým píšťalovým flašinetem, který posléze svou melodií přilákal i další zvědavce. Zástup obešel náměstí a zastavil přímo u tramvajového sloupku. Díky ampliónu z historického gramofonu byl jeden z pořadatelů dobře slyšet a hned oznámil, že tramvaj co nevidět přijede. Čekání zpříjemnilo ještě několik dobových šlágrů a průvodčí již začal prodávat jízdenky. Nadšení spoluobčané však nedbali bezpečnosti na trati a museli být káráni řidičkou tramvaje, která bedlivě střežila jejich bezpečí: „Nechoďte mi po těch kolejích! Co když pojede tramvaj?! Omlouvám se za zpoždění… Každou chvíli by tady měl být… Nevím co se děje, dnes jede nějak pomálu, ale jinak jezdí jako blázen…“. Slavnostní příležitost ještě podtrhla pamětní placka berounských elektrických drah, kterou mohl každý získat.

Čekání na tramvaj v Berouně 2022 3

Spolu s vzrůstajícím teplem na náměstí však gradovala i netrpělivost cestujících. Aby nástup do zpožděné tramvaje probíhal bez zdržení, průvodčí raději jízdenky cestujícím s předstihem označil. Paní tramvajačka však byla čím dál tím více znepokojena, protože na náměstí nebylo možno připojit cestovní telegraf, aby zjistila, co za narůstajícím zpožděním vězí. Flašinetář zmírnil situaci tím, že prozradil, co po celou dobu opatruje ve svém kufříku. Byly to futuristické pohlednice, které inspirovaly celý tento happening. V roce 1904 je vydal berounský knihkupec Václav Anthony a představovaly vize Berouna v budoucnosti.

Za nedočkavým pořadatelem náhle přiběhla dvojice dětí. Zjištěnou informaci s nelibostí vyhlásil do amplionu: „Tramvaj nepřijede. Nabrala takové zpoždění, že se musela před Berounem obrátit, aby dodržela pražský jízdní řád.“ Náměstí utichlo. Tramvajačka se ústy dopravního podniku všem omluvila, a přes to pozvala všechny k občerstvení a na navazující tiskovou konferenci v budově muzea. Flašinetář ještě doplnil, že „jízdenky se dají vrátit, pokud nejsou označené…“. Jeden z účastníků se zamyslel a zkusil na pana průvodčího malý pokus. Měl jízdenku označenou, a tak to dané místo zakryl prstem: „Dobrý den pane průvodčí, rád bych chtěl vrátit peníze za jízdenku.“ To se mu však nepodařilo, protože byl bystrým pracovníkem dopravního podniku odhalen.

Čekání na tramvaj v Berouně 2022 4

V muzeu vše osvětleno. Řidička Karolína prozradila, že už pracuje u dopravního podniku města Prahy mnoho let a co ji k tomuto nevšednímu zaměstnání přivedlo. Snad nejvíce ji těší řízení starých vozů pomocí kliky a celkově atmosféra, kterou na sebe vozový park Muzea městské hromadné dopravy váže. Prozradila dokonce, že pan průvodčí je její manžel a že svatbu měli právě ve vozovně. Při besedě dále pozvala do muzea a upozornila na některé jeho exponáty. V závěru celého happeningu vzniklo ještě mnoho pamětních fotografií a všichni se opět rozešli do různých koutů berounského náměstí.

O historii happeningů a další termíny naleznete zde.

Čekání na tramvaj v Berouně 2022 5

Na happeningu a vzniku tohoto článku se podílela Karolína, Kačka, Josef a Dominik, kterým tímto děkuji.

Patrik Pařízek, 17. 5. 2022

Vzácné mechanické loutky v Brandýse nad Labem

Duše plná koleček Brandýs nad Labem

Poznejte výběr kuriózních předmětů, jejichž podoba i neuvěřitelně komplikované mechanismy nás dodnes díky svým pohybům nechávají žasnout…

Brandýs nad Labem, 7. 10. 2021 – 23. 1. 2022 (Oblastní muzeum Praha-východ

Výstava přináší výběr kuriózních strojů, které svými pohyby napodobovaly přírodní jevy i živé bytosti. Neobvyklé a speciální mechanismy byly zpočátku součástí věžních hodin, posléze byly pro svou oblibu ukládány do luxusních předmětů, nakonec se ve formě různých pouťových automatů dostali i do života nižších vrstev.

První zajímavé mechanismy se objevili už ve 14. století. Z literatury jsou dokonce známi i starší, ty se však jako exponáty nedochovaly. Zpočátku to byli především zvoníci na věžích a figurky na hodinách. V 15. a 16. století byli velmi módní.

Automaty si brzy oblíbili i hodináři, protože zvyšovaly ceny jejich výrobků. Mechanické figuríny fungovaly také jako terče na střelnicích. Jeden takový, ztvárňující latrínu, bude také k vidění.

Duše plná koleček Muzeum Beroun

„Na této části střeleckého terče vidíme mladíka, který sedí v kadibudce a pokud se někdo terče strefil, spustil se mechanismus a bylo velice naturalisticky ztvárněno, co v té kadibudce provádí,“ vysvětluje autor výstavy.

Pohyblivé mechanismy nacházely uplatnění také v betlémech. Ty se nejen hýbaly, ale také vydávaly zvuky, třeba troubení. Zajímavostí na pohled i poslech jsou hrající klícky s mechanickými ptáčky, které jsou raritou a velikou sběratelskou zajímavostí.

 

Za vidinou snadného zisku vzniklo i mnoho přístrojů, jež vytvářely podvodný dojem mechanického života. Ať už byly skutečné či nikoliv, dodnes vzbuzují v lidech úžas a právem jsou považovány za umělecké a velmi ceněné rarity.

Připravovaná výstava seznámí s automaty – pohyblivými figurami, z nichž některé jsou zastoupeny ve státních i soukromých sbírkách v České republice.

Povídání o čase na „wifině“ České televize

Patrik Parizek Wifina Decko

V dalším díle pořadu Wifina jsme si s Terkou v expozici Měření času v Národním technickém muzeu povídali, kdy se ve společnosti zrodila potřeba měřit čas. Jakým způsobem začali babylóňané čas dělit, a jaké pomůcky k tomu využívali.

Reportáž ke shlédnutí zde

Dále jsme si ukázali některé sluneční hodiny ze sbírek muzea a speciální čínské doutnákové hodiny, které měřily čas uhoříváním tyčinky.

A jak měříme čas dnes a s jakou přesností? Podívejte se na Terčinou reportáž ;).

Patrik Pařízek Expozice měření času Národní technické muzeum

Seriál Mozaika

Patrik Pařízek_Jak se měřil čas

Čas představuje něco, co zde patrně bylo, je a bude i bez lidského přičinění. Nejde zpomalit ani zrychlit, nemůžeme ho ani zastavit. Jediné, co dokážeme, je jeho měření. Už od dávných civilizací se o to lidé pokoušeli. Nejrůznější měřidla času byla tu méně tu více přesná a také méně či více zdobná. O tom, jak se měření času proměňovalo s časem, uslyšíte v seriálu Českého rozhlasu.

Přehled epizod:

Slunce jako nejpřesnější časoměrný nástroj (1/5)

Již v pravěku si lidé uvědomovali při nejmenším pravidelné střídání dne a noci. Není tedy divu, že měření času od začátku souviselo především s pohybem slunce. Sluneční hodiny se nám zachovaly už ze starého Egypta a najdeme je i ve sbírkách Národního technického muzea. A kam šel vývoj dál od slunečních hodin? I o tom natáčel Filip Jan Zvolský s kurátorem časoměrných přístrojů Národního technického muzea Patrikem Pařízkem.

http://patrikparizek.com/wp-content/uploads/2021/04/12_4_Mozaika.mp3

Voda, oheň a ozubená kolečka (2/5)

Po slunečních a přesýpacích hodinách přicházejí ve vývoji časoměrných přístrojů další typy, kde již svoji roli hrají kapaliny. Jednou z nich je voda a druhou olej. Hodiny, které je využívají, se rozvíjely především v antice. Několik příkladů z Expozice měření času Národního technického muzea představí kurátor Patrik Pařízek. A dojde řeč i na přístroje mechanické.

http://patrikparizek.com/wp-content/uploads/2021/04/13_4_Mozaika.mp3

Čas se nese zvukem (3/5)

Lidé se naučili měřit čas záhy a také brzy vzniklo mnoho oficiálních míst, kde bylo možné přesný čas zjistit. Jak ho ale co nejefektivněji dostat do všech domácností? První hodiny nepatřily mezi nejpřesnější a bylo je třeba seřizovat. K tomu sloužily zpravidla zvukové signály – ať šlo o odbíjení zvonů, výstřely z kanónů, nebo třeba prosté troubení ponocného, kterým začíná vyprávění kurátora časoměrných přístrojů Národního technického muzea Patrika Pařízka.

http://patrikparizek.com/wp-content/uploads/2021/04/14_4_Mozaika.mp3

Čas není jenom jeden (4/5)

Základ informace o přesném čase vychází ze slunce. Z toho vyplývá, že je v každém městě trochu jiný přesný čas, protože slunce do něj dopadá v lehce odlišném úhlu. Dokud lidé cestovali pěšky nebo koňmo, nebyl to až takový problém. Se zavedením železnice se však zjistilo, že bude zapotřebí čas přeci jen sjednotit. Vznikl tak čas Greenwichský. O tom všem natáčel Filip Jan Zvolský s kurátorem časoměrných přístrojů Národního technického muzea Patrikem Pařízkem.

http://patrikparizek.com/wp-content/uploads/2021/04/15_4_Mozaika.mp3

Byl by čas i kdybychom ho neměřili (5/5)

Osobní setkání s kurátorem sbírek, jakým je třeba kurátor časoměrných přístrojů Národního technického muzea Patrik Pařízek, má jednu nepopiratelnou výhodu. Můžete se na rozdíl od běžného návštěvníka alespoň na některé exponáty podívat velmi zblízka nebo si je i vyzkoušet. A také můžete odborníkovi na měření času položit na závěr otázku takřka filosofickou: Byl by čas i kdybychom ho neměřili?

http://patrikparizek.com/wp-content/uploads/2021/04/16_4_Mozaika.mp3 Filip Jan Zvolský, Mozaika, Český rozhlas, 12. – 16. 4. 2021

Letos už se možná tramvaje dočkáme

Čekání na tramvaj v Berouně 2019

Čekat na tramvaj ve městě, kde nikdy nejezdila, není nemožné. V Berouně ji vyhlíží nadšenci s Patrikem Pařízkem už 11 let. Tentokrát kvůli covidu online.

BEROUN|Posledních téměř deset let postávala začátkem května jednosobotní odpoledne neobvyklá skupinka cestujících v prvorepublikových šatech na berounském Husově náměstí. Všichni navíc svorně tvrdili, že čekají na tramvaj. Ta  ale městem, které dalo jméno řece Berounce, nikdy nejezdila. Z původně recesistické akce se stala tradice. Letos se happening uskuteční 8. května a kvůli pandemii se již podruhé uskuteční pouze online. „Loni jsem nachystal video z předchozích ročníků, které nahrazovalo osobní setkání. Letos jsem připravil živé vysílání s několika předtočenými reportážemi a bude probíhati chat s účastníky. Kdo bude chtít, může se doma převléknout do dobových šatů,“ říká organizátor virtuálního happeningu Patrik Pařízek.

Tradice čekání na tramvaj začala před 11 lety tím, že jste objevil v muzeu pohlednice berounského náměstí s tramvají, kterou kolem roku 1904 vydal berounský nakladatel Václav Antony. Byla jediná?

Ne. Zatím víme, že jsou tři. První ukazuje hromadnou dopravu na berounském náměstí. Další dopravu na Berounce, kde jsou vidět čluny a parníky a také plovárna. Třetí pohlednice ukazovala vrch Děd, jak kolem létají vzducholodě a různá vznášedla. Podobné pohlednice v té době vydávali knihkupci v řadě dalších českých městech – například v Českých Budějovicích, Táboře, Benešově nebo Slaném. A nyní jsou poměrně ceněné.

Beroun v budoucnosti

Neuvažovalijste o tom,že byste poletech zkusili čekat pro změnu na parník nebo vzducholoď?

Určitě se to nabízí, ale letos ještě zůstaneme u tramvaje. Virtuální svět má neomezené možnosti, tak nevylučujeme, že možná konečně dojedeme až na Husovo náměstí.

A pojedete historickou tramvají?

Ano. Bude to ta samá, jako je na pohlednici. Ale víc zatím nebudu prozrazovat, ať se mají účastníci na co těšit.

Je to téměř scifi, cestovat virtuálně tramvají vyobrazenou na více než stoleté futuristické pohlednici do centra Berouna, kam nevedou koleje. Jak by podle vás na to reagoval nakladatel Antony?

Jako knihkupec by to určitě využil marketingově. Vydal by další sadu pohlednic. Připravil novou publikaci o berounské tramvaji. Možná by připravil upomínkový list, který by si cestující po zaplacení mohli stáhnout v aplikaci s jízdním řádem tramvaje. Nebo by prodával placky, které my dáváme na památku.

tramvaj17 118

Kolik se vás sešlo na prvním happeningu? Jak reagovali kolemjdoucí?

Poprvé nás bylo kolem dvaceti – většinou pracovníci berounského Muzea Českého krasu plus několik známých. Prvně jsme kolemjdoucí dost překvapili, ale zároveň byli i nadšení. Zvlášť když se dozvěděli, že jdeme čekat na tramvaj. Byli i zvědaví a někteří se šli i podívat, kam jdeme čekat. Nejvíc účastníků přišlo před dvěma lety. Šlo s námi tehdy čekat 120 lidí. Dobové oblečení mělo asi padesát z nich. Někteří se přidávali i naprosto spontánně, už když jsme procházeli s flašinetem po berounském náměstí.

To jste asi nepředpokládali, že vaše recese přiláká tolik lidí?

Úplně ne. Dokonce jsme měli i mezinárodní účastnici. Jeden rok s námi čekala i paní z Koreje, která si o happeningu prý přečetla v novinách. Nejstarší účastnice byla důchodkyně, která přišla v prvorepublikovém kostýmu. Vyprávěla nám, že ho nosila běžně za svého mládí, a byla přesvědčivá. Neustálese rozčilovala, že spěchá a už opravdu potřebuje odjet.

Jaroslava Šašková, 5+2 dny Střední Čechy západ, 30. 4. 2021


Přípravy flašinetářského festivalu v plném proudu

flasinety

Pouliční umělci s flašinety z různých koutů Evropy oživí v srpnu program hned v několika městech. V rámci flašinetového turné se uskuteční koncerty rozdílných žánrů v Brně, Praze i Liberci. Za zvuky hracích strojků s píšťalovými i harmonikovými mechanismy se můžete vydat nejen na náměstí, do parků, ale i třeba do kostelů.

Tradice flašinetářských festivalů vznikla v České republice v Liberci. S nápadem přišel pracovník Severočeského muzea, Jiří Volný. První se konal v roce 2010, od roku 2014 se na festivalu začaly podílet i další organizace. Festival se rozvinul v několikadenní akci, jež se koná v Praze pod patronací Českého muzea hudby, v Liberci pod Severočeským muzeem a část se odehrává i v Brně, kde jej pořádá Technické muzeum Brno. Festival je vícedenní, čímž se stává opravdu ojedinělou akcí tohoto druhu na celém světě.

Aktuální informace k letošnímu festivalu naleznete na www.flasinet.cz/festival

http://patrikparizek.com/wp-content/uploads/2014/01/sberatel-hracich-stroju.mp3
Naposledy aktualizováno 29 březen 2024, 2:05
Pohled byl zobrazen 2858x od 30 květen 2014 do 29 březen 2024