Specifika vzdělávání žáků se sluchovým postižením - úvod - Průvodce upraveným RVP ZV:

Hodnocení žáků v základním vzdělávání

   V souvislosti s aktuálními kroky posilujícími společné vzdělávání jsme pro Vás připravili několik stručných a přehledných informací, které mohou být využity jako základní zdroj informací o výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením v rámci předškolního, základního i středního stupně vzdělávání. Vzhledem k šíři celé problematiky se jedná pouze o úvodní teoretické vstupy do jednotlivých oblastí, více informací naleznete v doporučené literatuře na konci každé části. Souhrnný seznam použité a doporučené literatury je uveden níže.
   S ohledem na rozmanité a individuální dopady sluchového postižení na jednotlivé žáky nelze doporučit obecný návod jak je v rámci inkluze vzdělávat. Rovněž úspěšnost inkluzivního vzdělávání a přínos pro komplexní rozvoj konkrétního dítěte je velmi individuální. Mezi klíčové faktory efektivity a vhodnosti inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením patří:

  • hloubka sluchové vady;
  • preferovaný komunikační systém;
  • aktuální kompetence v českém jazyce;
  • úroveň péče, která byla již žákovi věnována;
  • kognitivní, psychosociální a emotivní dispozice žáka;
  • úroveň faktické (nejen slibované) spolupráce rodičů, zejména jejich pomoc při domácí přípravě na výuku a úroveň jejich komunikace s dítětem.

   Před samotným zařazením dítěte do integrace je vždy třeba velmi pečlivě a komplexně posoudit vhodnost zařazení konkrétního dítěte do inkluzivního prostředí, zejména s ohledem na jeho komunikační kompetence a předpoklad jeho budoucího sociálního začlenění do majoritní slyšící společnosti nebo komunity neslyšících.
   Prováděcí vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných k novelizovanému školského zákonu uvádí pět stupňů podpůrných opatření ve vzdělávání, kdy první tři stupně se týkají podpory žákům s oslabením sluchového vnímání v důsledku různých zdravotních komplikací, žákům s lehkou až středně těžkou nedoslýchavostí, s kochleárním implantátem či dalším lehkým přidruženým postižením. Žákům, kterým je přiznán čtvrtý a pátý stupeň podpory, závažnost sluchového postižení podstatnou měrou ztěžuje komunikaci prostřednictvím českého jazyka a náleží jim nejvyšší stupně podpůrných opatření. Posouzení podpůrných opatření a zařazení žáka do příslušného stupně podpory je záležitostí školského poradenského zařízení (zpravidla speciálně pedagogického centra pro sluchově postižené), které plní funkci metodickou, poradenskou a intervenční při vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Více informací o jednotlivých podpůrných opatřeních pro žáky se sluchovým postižením je možné získat v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb., bližší popis v Katalogu podpůrných opatření. Dílčí část. Pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení nebo oslabení sluchového vnímání. (Barvíková a kol., 2015)