Čtenářská gramotnost - Čtenářská gramotnost: Proč čtenářská gramotnost?

Názory

... Ale největší a méně viditelná míra naší závislosti na umělé inteligenci je v tom, že nám vlastně velmi rozumí a ví, co máme rádi, co v nás budí pozitivní emoce, a nutí nás se na internet vracet zpátky. A když něco nebo někdo ví, co ve vás budí pozitivní emoce, tak také ví, jakou informaci vám má podstrčit, abyste jí uvěřil. Jedním algotitmem dneska vlastně můžu lidem sebrat rozhodování, protože jsme chtěli, aby nám umělá inteligence doporučovala filmy, které se nám líbí, což ale zároveň znamená, že neuvidíme třeba ty, které by se nám nelíbily, ale mohly by nás někam posunout, ukázat nám svět barvitější než to, co nám nabízí doporučovací algoritmy například na sociálních sítích nebo službách poskytujících mediální obsah.... Je to jako Matrix, v určitý moment už vlastně opravdu reagujete na podněty, které vám do hlavy skrze obrazovky napumpuje technologie. Nebál bych se to nazvat ztrátou svobodné vůle..." Michal Pěchoušek (Avast) v rozhovoru v časopise Respekt, 30(48/2019), s. 44 - 48

 

Především bych to nepřeháněl s katastrofizováním mezigeneračních odlišností. Jestli generace našich babiček měla na rozdíl od jejich rodičů v dětství elektřinu, neznamená to v kontextu toho, zda z nich vyrostli dobří lidé, vůbec nic. A elektřina představovala z hlediska životního stylu větší změnu než virtuální svět internetu dnešních dětí. Klíčové aspekty výchovy a inkulturace se nacházejí  jinde než v prostředcích, které děti využívají. Jedná se o to, jak je využívají a k čemu jejich prostřednictvím směřují: nástroj je vždy neutrální. Dnešním dětem závidím informační možnosti. Informace jsou jim snadno k dispozici, mohou tak snadno rozvíjet cokoli, o co mají zájem. Z dětství mé generace (v osmdesátých letech) bych jim navíc nepřál nic – pro mě to bylo dětství šťastné, ale nemyslím si, že v něm bylo něco, co by dítě nemohlo nebo nedokázalo zažívat i v dnešní generaci.

Daniel Špok, psycholog. Respekt, 30(19/2019), s. 6.