Vydání časopisu Redway - ČÍSLO 6, 2016 | ROČNÍK VIII

Když se každý den učíme něco nového, náš mozek roste. Když se neučíme, zmenšuje se. Mozky starých lidí jsou menší než vaše mozky, to vám potvrdí každý patolog. Mozek se zmenšuje také nemocí, třeba při stresové posttraumatické poruše, kterou trpí lidé, co zažili válku, zemětřesení nebo tsunami, až o 15 %. Když se takový člověk vyléčí, mozek mu zase doroste.

V současnosti trpí nějakou duševní poruchou asi 38 % obyvatel Evropy. Mimo jiné je to i tím, že délka života se prodlužuje a některé skryté a vrozené choroby se projevují až ve vysokém věku. Dokud lidé umírali před šedesátkou, prostě se jich nedožili. 

Za jednu z hlavních příčin vzniku duševní poruchy pokládají lékaři stres. Je stres dobrý – ten mobilizuje organismus k akci a zdraví dokonce prospívá. Ani adrenalinové sporty život nezkracují, pokud se při nich člověk rovnou nezabije. Zdraví poškozuje distres, kterému jsme vystaveni po dlouhou dobu a nemůžeme z něj uniknout.

Jedním z nejvýznamnějších a nejničivějších zdrojů distresu je hluk okolního prostředí. Není to hudba, kterou si pouštíme do sluchátek, ta sice poškozuje sluch, ale ne mozek, protože ji posloucháme vědomě a líbí se nám. Není to ani řev motorky, kterému její řidič naslouchá se zalíbením. Škodlivě ovšem působí na toho, kdo túrování motoru poslouchat nechce. To rozhoduje.  Když hluk poslouchat nechceme, nemusí být ani velký, už 42 decibelů (běžný hluk velkoměsta, který je slyšet přes zavřené okno) stačí k tomu, aby se mozek unavil a klesl ve výkonu. My jsme pak také unavení, nesoustředění a podráždění.
Jaký je hluk ve vaší třídě při hodině? A o přestávce? Kolik hodin sedíte denně ve škole? Vadí vám, když na vás učitel křičí nebo „jen“ příliš hlasitě vykládá látku? Řekněte mu to, pravděpodobně si  ani neuvědomuje, že vás tím neučí, ale vyčerpává.
A vy, bando: Musíte taky pořád všude tak řvát?