Specifika poruch chování - komorbidity ADHD
Přítomnost komorbidních onemocnění zhoršuje prognózu ADHD a představuje zvýšené riziko přetrvávání ADHD do dospělosti. Komorbidní onemocnění někdy v klinickém obraze dominuje a může vést k přehlédnutí ADHD jako základního onemocnění.
Přehled nejčastějších komorbidit u dětí a dospívajících s ADHD patří:
- poruchy opozičního vzdoru (zjištěna cca u 40 – 50% dětí s ADHD) – děti jsou provokující, vzdorovité, neposlušné, a to především vůči blízkým osobám. V dospělosti často přerůstá v poruchu osobnosti.
- specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie),
- specifické zpoždění ve vývoji motoriky a řeči,
- poruchy chování,
- úzkostné poruchy (až 30 % dětí s ADHD),
- poruchy nálad, tiková poruchy (cca u 10 % dětí s ADHD),
- poruchy spánku,
- fobické poruchy a afektivní poruchy, z nich především deprese a emoční poruchy,
- vyšší tendence k experimentům a zneužívání návykových látek zejména mezi dospívajícími s ADHD.
Shrneme-li údaje z výše uvedeného přehledu, v kombinaci s ADHD se často vyskytují další onemocnění, především jiné psychiatrické poruchy, vývojové poruchy učení a motoriky, tiky. Údaje o prevalenci komorbidit se liší u různých autorů. Nejfrekventovaněji je většinou uváděna porucha opozičního vzdoru a porucha chování. Velmi častá je úzkostná porucha a vývojové poruchy učení a motoriky. Menší část klientely s ADHD má depresivní poruchu a tiky (10–15 %). Popisován je také častější výskyt bipolární poruchy u dětí s ADHD, zejména v adolescenci a obsedantně-kompulzivní poruchy.
U dospělých stoupá výskyt deprese (50 %) a poruchy osobnosti (25 %), výskyt úzkostné poruchy zůstává podobný (50 %). Abúzus návykových látek je uváděn u 20–40 % dospívajících a dospělých (Hermann, 2007).
ADHD je také nejčastější psychiatrickou komorbiditou u dětí s epilepsií. Prevalence ADHD u epilepsie se pohybuje mezi 8 a 77 %, nejčastěji je uváděno 20–40 % (Cachová a kol., 2011). Společný výskyt je natolik častý, že se uvažuje o společné etiopatogenezi obou onemocnění. ADHD u epilepsie vykazuje určité odlišnosti oproti výskytu v ostatní populaci; výskyt je stejný u obou pohlaví a převažuje typ s poruchou pozornosti.