Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Při vzdělávání pomocí kompenzačních smyslů

od Průvodce upraveným RVP ZV

                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               

Žáci s těžkým zrakovým postižením se vzdělávají prostřednictvím kompenzačních smyslů. V případě zachovaných zbytků zraku je vhodné využívat tyto zbytky, i když nebudou dostatečně funkční pro získávání kvalitních informací z okolního světa. U této skupiny žáků využíváme nejčastěji podpůrná opatření čtvrtého až pátého stupně. Předpokládáme metodickou pomoc SPC a případně podporu asistentem pedagoga. Soustředíme se na využití hmatu, sluchu, čichu a chuti, rozvoj sebeobslužných dovedností, pohybových dovedností, orientaci v makro i mikro prostoru, rozvíjení komunikačních dovedností.

Žáci se učí spolurozhodovat sami o svých záležitostech, učí se odpovědnosti za své úkoly i zdraví. Žák plní školní vzdělávací program s úpravami konkretizovanými v individuálním vzdělávacím plánu (IVP). Do IVP jsou zařazovány předměty speciálně pedagogické péče, v tomto případě ty, které se týkají čtení a psaní Braillovým písmem. K podpůrným opatřením v této skupině žáků patří také úprava prostředí doma i ve škole. Braillovým písmem by měly být popsané dveře místností, skříňky, zásuvky, hmatným způsobem vyhotovené orientační body ve škole, hmatným i barevným způsobem označené začátky a konce schodišť a zábradlí. Žák se zrakovým postižením by měl být co nejvíce samostatný. Asistent pedagoga pomáhá žákovi plnit zadané úkoly, pomáhá při sebeobslužných činnostech a postupně se snaží o co nejmenší dopomoc, sleduje žáka a kontroluje účinnost provedených opatření. Navrhuje nápravu v případě, že opatření jsou nedostatečná nebo nadbytečná.

Využíváme takových metod výuky, které podporují aktivitu žáka, volíme vhodnou motivaci k činnostem a využíváme multisenzorický přístup. Tam, kde je to možné, využíváme pro podporu názoru přímo jednotlivé předměty a situace. Výuku vždy doplňujeme slovním popisem – viz kapitola o komunikaci. Obsah vzdělávání se snažíme upravovat co nejméně, řídíme se metodickými doporučeními SPC, respektujeme specifika žáka. Pedagog postupuje individuálně při zadávání, řešení i kontrole úkolů. Upravuje činnosti, které konkrétní žák nemůže zvládnout ve stejném rozsahu, jako žáci intaktní. Toleruje pomalejší pracovní tempo. Organizace výuky se týká především přípravy pracovního místa pro konkrétního žáka (stolek, osvětlení). Hodnocení výkonů žáka bychom neměli provádět izolovaně od jevů, které mohou výkon objektivně ovlivnit (změny v rodině, aktuální zdravotní stav, psychická pohoda). Učíme žáky sebehodnocení jako nástroji pro regulaci vlastního jednání a chování. Hodnocení je významným nástrojem motivace, mělo by však být objektivní, tedy nechválit pouze proto, že se jedná o žáka se zrakovým postižením. Využíváme individualizaci hodnocení, metody dlouhodobého sledování žáků, případně rozšířené formy hodnocení. Způsob hodnocení popíšeme do IVP žáka podle doporučení SPC.  Intervence se řídí metodickými doporučeními SPC. Jsou důležitým podpůrným opatřením, které může zahrnovat velmi širokou oblast. Často se jedná o intervenci mimo vyučování a je zde tedy velmi nutná úzká spolupráce s rodinou žáka. Podle potřeb žáka zařazujeme navíc rozvoj jazykových kompetencí, rozvoj specifických dovedností a poznávacích funkcí, posilování sluchové a zrakové percepce, nácvik sebeobslužných dovedností, nácvik sociálního chování (žáci s těžkým zrakovým postižením se jen velmi málo učí nápodobou). Učíme, aby žáci přijali za své zásady zrakové hygieny a bezpečnosti. Pomůcky můžeme rozdělit na didaktické, speciální didaktické a kompenzační. K didaktickým pomůckám řadíme pomůcky používané v „běžné“ základní škole. Pomůcku necháme žákovi prohlédnout zblízka, osahat. Jsou to např. modely geometrických těles, magnetické tabulky s geometrickými tvary, zlomkové počitadlo, prstové barvy, modelovací hmota. Ke speciálním didaktickým pomůckám můžeme zařadit ozvučené míče, měkké (molitanové) míče, prostorové modely pro zeměpis, prostorové modely pro chemii, kolíčkové písanky, učebnice pro nevidomé v Braillově písmu, Dymopásky pro popis různých předmětů v Braillově písmu, také kolíčkovou, fóliovou a plastelínovou kreslenku, číselnou osu pro nevidomé, rýsovací soupravu pro nevidomé, reliéfní obrázky, reliéfní mapy, atlasy, model hodin pro nevidomé aj. Ke kompenzačním pomůckám řadíme bílou hůl, mechanický Pichtův stroj pro psaní Braillova písma, diktafon, časoměrné pomůcky s hlasovým výstupem, indikátory a měřicí přístroje s hlasovým výstupem, digitální zápisník s hlasovým výstupem nebo braillským displejem, digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem aj. Je dobré, když se s pomůckou naučí pracovat i pedagog, aby mohl žákovi doporučit nejvhodnější postup, aby dokázal poradit při práci s pomůckou. S volbou vhodné kompenzační pomůcky bývá problém u žáků se souběžným postižením více vadami, např. zrakové a tělesné postižení.

Pohled byl zobrazen 790x od 22 březen 2017 do 4 březen 2021