Osmičková data v našich dějinách

Říká se, že osmičkové letopočty v našich dějinách jsou magickými mezníky, v nichž se koncentrují dějiny našeho státu. Příkladem mohou být velká zlomová data 20. století – 1918, 1938, 1948, 1968… Ale také v našich starších dějinách jsou velmi zajímavá další osmičková data. Rok 1108 je spojen s vyvražděním Vršovců Přemyslovci. V lednu 1158 český kníže Vladislav II. obdržel na říšském sněmu od císaře Fridricha Barbarossy královský titul. 6. února 1228 se na Pražském hradě uskutečnila korunovace Václava I. Král Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli v den sv. Rufa 26. srpna 1278. České království bylo v zimě téhož roku rozděleno mezi Otu Braniborského a Rudolfa Habsburského. V roce 1348 uskutečnil římský císař a český král Karel IV. několik významných aktů. 8. března vydal zakládací listinu Nového Města pražského. Základní kámen byl položen 26. března. Na 7. dubna připadá výroční den založení pražské univerzity. 10. června byl položen základní kámen k hradu Karlštejn, k místu duchovního středu římské říše a království. V témže roce byla k českému státu připojena Dolní Lužice. 29. listopadu v roce 1378 zemřel Karel IV., k moci se dostal jeho syn Václav IV. I další osmičková výročí jsou zajímavá a významná. 29. června 1438 byl Albrecht Rakouský korunován českým králem. V roce 1448 se zmocnil Prahy zemský správce a pozdější panovník Jiří Poděbradský. O deset let později, v roce 1458, byl zvolen českým králem. V roce 1478 Vladislav Jagellonský a Matyáš Korvín uzavřeli v Olomouci smlouvu, podle které směli oba užívat titul českého krále. Vladislav Jagellonský v Čechách, Matyáš Korvín na Moravě, ve Slezsku a Lužicích. V roce 1508 přijal zemský sněm nařízení proti Jednotě bratrské, která měla být zcela zničena. V roce 1618 se uskutečnila Pražská defenestrace, související s počátkem třicetileté války. V roce 1648 Praha odolala vpádu švédských vojsk. Přišla však o mnohé kulturní cennosti, které Švédové ukořistili. Událost souvisí s ukončením třicetileté války. V květnu 1758 vpadli na Moravu Prusové. Jejich odpor byl zastaven u Olomouce. 30. června bylo pruské vojsko poraženo v bitvě u Domašova rakouským vojskem vedeným generálem Laudonem. V roce 1778 se uskutečnil další vpád pruských vojsk do severních Čech. Panovník Josef II. pak nechal proti nebezpečí těchto vpádů založit pevnosti Terezín a Ples (později přejmenována na Josefov). V roce 1818 bylo 15. dubna založeno v Praze Vlastenecké muzeum v Čechách s pozdějším názvem Národní muzeum. V červnu 1848 vypuklo v Praze tzv. svatodušní povstání, související s celoevropským revolučním rokem 1848. Krvavě potlačené povstání se stalo platformou již moderního „českého příběhu“, politické, kulturní i hospodářské emancipace české občanské společnosti vrcholící vznikem samostatného československého státu 28. října 1918. Mezi těmito letopočty lze nalézt i další významná data – například položení základního kamene ke stavbě Národního divadla 16. května 1868. I samotný rok 1918 prezentuje významná dílčí data, bez kterých by se neuskutečnil vznik Československa. 8. ledna zveřejnil americký prezident Wilson čtrnáct bodů k uspořádání poválečného světa z amerického pohledu. V desátém bodě se hovořilo o autonomii pro národy habsburského Rakousko – Uherska. V březnu se střetly československé legie v Rusku s německými jednotkami u Bachmače. V květnu vzplanula vojenská rumburská vzpoura a transsibiřskou magistrálu ovládli českoslovenští legionáři. 14. října bylo pak v exilu vyhlášeno vytvoření Prozatímní československé vlády a v českých zemích došlo ke generální stávce organizované Socialistickou radou na protest proti vývozu potravin a zboží do Rakouska.

Lze však nalézt v „osmičkových datech“ určitou logiku, jsou to opravdu většinou podstatné dějinné předěly? Historikové jsou celkem ve shodě. Pokud bychom se nechali unášet fascinující numerickou podobností historických dat, uvidíme velmi zjednodušený pohled vlastních dějin. Je však opravdu zvláštní a zajímavé, že v historii českého, zejména moderního československého státu, se v „osmičkových datech“ vyskytují celkem více tragické zlomy (1938, 1948, 1968) než pozitivní události (1918 a také konec roku 1989, který je svým dopadem vnímán jako další posunutá, „falešná“ osmička). V uvedených osmičkových událostech lze však spatřovat určitý podstatný moment našich dějin. Vždy byly spjaty s významnými dobovými událostmi v celém světě, i když příspěvek k nim nebyl zásadní. Příkladem je určitě rok 1968, který americký novinář a spisovatel literatury faktu Mark Kurlansky označil za „rok, který otřásl světem“, kdy „duch revolty se rozhořel po celém světě“. Byl to rok celosvětového hnutí za občanská práva, černošské otázky v USA, hnutí mladé generace (studentské demonstrace v západní Evropě, hnutí hippies), vyhrocených problémů a vzájemné konfrontace dvou hlavních mocností světa (USA – vietnamská válka, SSSR – ekonomická krize, konflikt s Čínou, Brežněvova doktrína – utužování tzv. socialistického bloku, invaze do Československa jako reakce na demokratické změny tzv. „pražského jara“) i dalších aktivizačních politických událostí (nigerijská občanská válka – konflikt v Biafře atd.).

V celkovém přístupu k osmičkovému fenomenu v našem středoevropském prostředí je potřebné si uvědomit, že každá z takových událostí byla určována předcházejícím historickým vývojem a zejména ideály, činy, jevy a procesy v režii konkrétních politických režimů a osobností. V roce 2018 si připomínáme zvláště významná „osmičková data“, důležitá pro historii našeho státu. Před 100 lety, v roce 1918, vznikl samostatný československý stát. Před 50 lety, v roce 1968, byl jeho vývoj z totalitní éry k obnově demokracie přerušen „bratrskou pomocí“ vojsk Varšavské smlouvy, ve skutečnosti invazí v režii politické doktríny Sovětského svazu a jeho satelitů. Těmto významným událostem se budeme po celý rok 2018 věnovat na stránkách nově vytvořeného digifolia a metodického portálu www.rvp.cz. Půjde nejen o vytvoření katalogů vybraných zdrojů a literatury pro učitele, ale také o publikaci odborných článků na tato historická témata a o metodické příspěvky dobré praxe k podpoře učitelů dějepisu a výchovy k občanství, jak učit o roce 1918 a 1968.

S využitím zdroje:

Stehlík, M., Lukeš, M., Junek, M.: Naše osmičky. Československé dějiny 20. století v osmičkových předělech. Praha: Radioservis s Českým rozhlasem Leonardo, 2008.

RNDr. Josef Herink

Národní ústav pro vzdělávání