Místní Agenda 21 jako nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy

Místní Agenda 21“ (dále MA21) je dobrovolný nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni.“

(Definice místní Agendy 21 uvedená v Koncepci podpory místní Agendy 21, k níž se Akční plán vztahuje, schválené usnesením vlády č. 30 z 11. ledna 2012).

MA21 byla vyhlášena OSN v roce 1992 (summit Země, Rio de Janeiro, Agenda 21) jako způsob přístupu místních samospráv k udržitelnému rozvoji. Problematika udržitelného rozvoje měst se aktuálně objevuje v klíčových dokumentech jak globálních – nejnověji v Agendě 2030 Organizace spojených národů^[1] jako jeden ze 17 globálních cílů udržitelného rozvoje, tak evropských – např. v Územní agendě EU 2020 a dalších.

V ČR je MA21 metodou kvality uznávanou a oceňovanou Ministerstvem vnitra od roku 2006. Na internetu existuje přehledná Databáze MA21 všech obcí a regionů, které se k této metodě hlásí, včetně jejich „žebříčku“ kvality. MA21 má vlastní vládní dokument – „Koncepce podpory MA21 v ČR“ (schválen 01/2012), je součástí i řady dalších dokumentů, např. Strategického rozvoje veřejné správy Ministerstva vnitra.

„Historicky“ je MA21 v České republice koordinována Ministerstvem životního prostředí – jde však tématiku životního prostředí přesahující. Postupně se k ní i v ČR hlásí další resorty, Úřad vlády i jiné instituce, které hledají cesty, jak udržitelný rozvoj na místní úrovni – tedy v obcích městech, mikroregionech a regionech – podpořit. Ti všichni tvoří diskusní, metodickou a evaluační platformu  - Pracovní skupinu MA21, poradní orgán Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Ve střednědobém horizontu lze předpokládat zařazení MA21 mezi implementační nástroje aktualizovaného Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR. Aktuálním dokumentem pro podporu MA21 z národní úrovně je Akční plán 2016 – 2018 ke Koncepci podpory MA21 2012 – 2020, lze také předpokládat zařazení MA21 mezi implementační nástroje aktualizovaného Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR, dokumentu „Česko 2030“.

Na úrovni obcí MA21 dlouhodobě prosazuje asociace municipalit Národní síť Zdravých měst ČR (viz odkaz níže).

Místní Agenda 21 je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství. Cílem je podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni. Jedná se o mezinárodní metodu využívanou v obcích a regionech po celém světě, zejména pak v západní Evropě, ale také v USA, Kanadě či Austrálii.

Smyslem MA21 je ve spolupráci s veřejností a místními partnery, například neziskovými organizacemi, školami či místními podniky, dbát na kvalitu rozvoje daného místa a zlepšovat a zefektivňovat služby, které úřad svým občanům poskytuje. MA21 je zaměřená nejen dovnitř úřadu směrem ke kvalitnímu strategickému plánování a řízení či efektivnímu nakládaní s financemi, ale zejména navenek – na dlouhodobé a systematické zapojování veřejnosti, průběžnou komunikaci s občany a otevřené sdílení zkušeností.

Kritéria MA21 jsou rozdělena do 4 základních kategorií „A“ – „D“ a kategorie „Zájemci“. Každá z nich představuje určitou kvalitativní úroveň.  Kritéria se liší dle velikosti a typu municipalit. Každé Kritérium MA21 má stanoveny vlastní ukazatele a limity, které je nutno po splnění doložit do oficiální Databáze MA21 (ta je přístupná na webu, viz odkaz níže).

Obcí a regionů, které se k této metodě oficiálně hlásí, jsou aktuálně téměř dvě stovky. V roce 2013 začaly naplňovat kritéria MA21 též MAS. Nejvyšší dosaženou úroveň – kategorii „A“ splnila v roce 2015 dvě města – Chrudim a Litoměřice. Kategorii „B“ v nejvyšší kvalitě obhájila města Kopřivnice a Vsetín a také malá obec Křižánky. Stoupá úroveň kvality v rámci kategorie „C“.

Nejvyšší kategorie „B“ a „A už nesledují pouze procesy, které ve městě, obci či regionu probíhají, ale hodnotí jejich výsledky a výstupy. "Metodika, pro hodnocení kategorie A místní Agendy 21“ vznikala ve spolupráci Národní sítě Zdravých měst ČR a řady univerzitních expertů i dalších zástupců odborných pracovišť, odborných zástupců měst. Byla testována v praxi: čtveřice měst – Kopřivnice, Litoměřice, Chrudim a Vsetín – hodnotila jednotlivé oblasti života města dle sady navržených ukazatelů a nechala si tato sebehodnocení oponentně posoudit. Experti jim poté doporučili konkrétní vylepšení v jednotlivých oblastech: správa věcí veřejných a územní rozvoj, životní prostředí, udržitelná spotřeba a výroba, doprava a mobilita, zdraví a bezpečnost obyvatel, místní ekonomika a podnikání, vzdělávání a výchova, kultura a místní tradice, komunitní život či globální odpovědnost. Nově je zpracováváno pro využití metodiky postupu a hodnocení MA21 téma klimatických změn – mitigace a adaptace.

Vnitřní audity v deseti oblastech udržitelného rozvoje (viz výše) a jejich následná expertní oponentura se staly základem hodnocení místní Agendy 21 nejen v nejvyšší kategorii „A“, ale postupně jimi – dle úrovně své pokročilosti – ověřují své kvality i municipality v kategorii „B“ a nově i nejlepší z kategorie „C“.

Indikátory a návodné otázky k hodnocení jsou uvedeny v technických přílohách 1 a 2 na webu ma21 (viz níže)

Zástupci municipalit absolvují akreditované vzdělávání, které poskytuje – vedle dalších služeb – Národní síť zdravých měst ČR. Cennou přidanou hodnotou systémové implementace MA21 je vzájemná komunikace municipalit a sdílení dobré praxe (viz „galerie“- odkaz níže)

Odkazy:

www.ma21.cenia.cz,

www.zdravamesta.cz

www.galerie.udrzitelny-rozvoj.cz  

Kontakty:

Ing. arch. Marie Petrová

Odbor finančních a dobrovolných nástrojů
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
E-mail: marie.petrova@mzp.cz
Tel: +420-2-6712-2968