Náměty k integraci očekávaných výstupů vzdělávacích oborů a doporučených očekávaných výstupů PT VMEGS
od Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Tento pohled obsahuje tři náměty od učitelů k integraci očekávaných výstupů vzdělávacích oborů a doporučených očekávaných výstupů průřezového tématu VMEGS. Tyto náměty lze vhodně využít v další výuce v ZŠ a G.
Do průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech se dostanete >>zde<<.
Intregrace ČJS VMEGS ZV 1. stupeň
| Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět | Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) |
| Tematický okruh: Místo, kde žijeme | Tematický okruh: Evropa a svět nás zajímá (Svět nás zajímá) |
| Očekávaný výstup z RVP ZV Žák: Ø rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map, vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí | Doporučený očekávaný výstup Žák: Ø dokáže najít a kriticky hodnotit informace o událostech a jejich souvislostech doma i ve světě |
| Integrovaný výstup na úrovni školy Žák: Ø ve slepé mapě Evropy vyznačí Českou republiku a sousední státy; vytvoří jednoduchý referát podle dané bodové osnovy; zároveň si uvědomuje odlišnosti a rozmanitosti jednotlivých států, ale i jejich shodné znaky a provázanosti (protékání vodních toků několika státy, společná hraniční pohoří, aj.); o každé zemi získá základní přehled, dokáže ji snadno vyhledat v mapě Evropy a umístit do slepé mapy, je schopen vyjmenovat alespoň tři odlišnosti jednotlivých států | |
| Výuková situace (5. ročník) Tuto činnost lze zařadit do dvou vyučovacích hodin, po částech rozdělenou do několika vyučovacích hodin nebo jako projekt, který budou žáci zpracovávat v rámci vyučování nebo samostatně mimo vyučování. Pro tuto příležitost jsem zpracovala činnost do dvou vyučovacích hodin, které následují po probraném učivu vztahujícím se k ČR a jejím sousedním státům.Žáci jsou rozděleni do skupin po pěti. Každý ze skupiny obdrží slepou mapu státu (ČR a její sousední státy) a bodovou osnovu, podle které vypracují jednotliví členové skupiny jednoduchý referát.V rámci skupiny si žáci rozstříhané mapy jednotlivých států rozeberou a domluví se na jednotném zpracování. Do slepé mapy zakreslí zadané požadavky a vytvoří referát. Při zpracování žáci mají možnost vzájemné spolupráce, využití map a učebnic, internetu. Vyplněné slepé mapy společně slepí, přidají vytvořené referáty. Před třídou pak každý žák ze skupiny pohovoří o zemi, kterou zpracovával a přidá zajímavost, kterou získal sám osobně nebo našel v literatuře, na internetu nebo pomocí jiného zdroje.Tato aktivita žáky vesměs bavila a při její realizaci se snažili a pracovali aktivně. Přestože se žáci ve skupině opravdu domluvili na jednotné realizaci, slabší žáci to nedodrželi a oproti druhým měli také problémy s časovým omezením úkolu. Tyto rozdíly se také projevily při prezentaci. Aktivitu zpracovávaly dvě skupiny (jde o málotřídní školu, kde jsou spojeny dva ročníky, v pátém ročníku bylo 11 žáků). Jedna skupina dokázala slabším žákům s jejich úkolem pomoci a výsledná práce byla ucelená, působila jednotně, rozdíly mezi schopnostmi jednotlivců znát nebyly. Druhá skupina pojala práci více individualisticky. Výsledek byl neucelený, rozdíly byly dobře patrné. Na konci prezentace je možné dávat žákům doplňující otázky, např. co mají sousední státy společného a čím se naopak liší, co mají společného s ČR, v jakých oblastech spolupracují a jiné. Lze dát také prostor pro otázky ostatních spolužáků.Na tyto hodiny jsme navázali programem na interaktivní tabuli, který se vztahoval k EU, i když toto téma jsme naťukli i při samotné prezentaci. V něm jsme si zopakovali vlajky států sdružených v EU, hlavní města, přiřazování vlajek ke státům, státy k hlavním městům, hlavní města ke státům a další. Ve výukové situaci jsou rozvíjeny Klíčové kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní. | |
| Kritéria pro hodnocení Protože se jedná o skupinovou práci, bude hodnocena celá skupina, ne jednotlivci. Důležitým kritériem je, zda se skupina dokázala domluvit a sjednotit způsob zpracování tak, aby celek působil jednotně. Důležitá je přehlednost, přesnost při umísťování do slepé mapy, preciznost při práci, správnost jednotlivých vyplněných bodů a úplnost. Dalším kritériem pro hodnocení je schopnost žáků využit všech dostupných informačních kanálů a nápaditost při zjišťování zajímavosti o dané zemi. | |
Na zpracování ukázky se podíleli: Mgr. Dana Plachá (ZŠ a MŠ Zabrušany), Mgr. Petra Skalická (členka expertního týmu PT VMEGS, Člověk v tísni, o.p.s.) a Mgr. et Mgr. Aleš Franc (garant PT VMEGS, VÚP).
Integrace ČJ VMEGS ZV 2. stupeň
| Vzdělávací obor: Český jazyk | Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) |
| Tematický okruh: Obohacování slovní zásoby | Tematický okruh: Objevujeme Evropu a svět (Objevujeme svět) |
| Očekávaný výstup z RVP ZV Žák: Ø rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech | Doporučený očekávaný výstup Žák: Ø na konkrétním příkladě vysvětlí, jakým způsobem ovlivňuje globalizace život lidské společnosti |
| Integrovaný výstup na úrovni školy Žák: Ø na základě odpovědí na otázky uvedené v části výuková situace lépe porozumí vzájemným souvislostem mezi společenskými procesy a vývojem slovní zásoby českého jazyka. | |
| Výuková situace (9. ročník) Na úvod si s žáky zopakujeme způsoby obohacování slovní zásoby a dále se věnujeme přejímání slov z cizích jazyků. Každý žák obdrží kartičku s přejatým slovem, nebo jeho významem v českém jazyce. Žáci vytvoří dvojice tak, aby každé přejaté slovo nalezlo svůj český protějšek. Každá dvojice své slovo přečte a vysvětlí jeho význam ostatním. Ve třídě jsou umístněny plakáty s názvy jazyků, ze kterých jsou slova na kartičkách převzata, u každého stanoviště je Slovník spisovné češtiny (SSČ). Žáci se pokusí zařadit své slovo ke správnému jazyku. Svůj odhad si ověří v SSČ, případně se přesunou do správné skupiny. Každá skupiny seznámí třídu se slovy, která byla přejata z daného jazyka. Následuje diskuse – Proč čeština přejímá slova z cizích jazyků? Proč si nevystačíme s českou slovní zásobou? Ve kterých oborech lidské činnosti používáme slova z těchto jazyků a proč? Jaký jazyk nejvíce ovlivnil češtinu v minulosti, kdy a proč? Který jazyk nejvíce ovlivňuje češtinu dnes a proč? Má smysl učit se cizí jazyky a proč? Uvedenou aktivitu paní učitelka realizovala v hodině českého jazyka s počtem 20 žáků ve třídě, tj.10 dvojic. Žáci byli zvyklí pracovat aktivizačními metodami (nemusela řešit kázeň při volném pohybu ve třídě) a samostatně pracovat se Slovníkem spisovné češtiny. Přesto jsme si na úvod připomněli, jak je ve SSČ značen původ slova. V první části aktivity žáky nejvíce překvapilo, že některá slova, se kterými pracovali a běžně je používají, jsou cizího původu. Ocenili aktivitu jako takovou, především to, že pracovali ve dvojicích, nebyli na to sami. Navazující diskuse oproti tomu vázla, učitelka musela pokládat celou řadu doplňujících otázek. Osvědčilo se jí především připomenout počítače, tím se myšlenky rozproudily správným směrem. V méně „intelektuálně“ zdatných třídách by příště zadala jednotlivé otázky k promyšlení do dvojice (případně 2 dvojice zpracovávají stejnou otázku) v určitém časovém limitu. Poté by žáci přednesli své příspěvky a ostatní žáci by se k nim vyjádřili, kladli by doplňující otázky, předkládali by vlastní názory. Časový limit 1 vyučovací hodiny je zvládnutelný, pokud první aktivita se SSČ proběhne hladce. Více času stejně v hodinách češtiny na toto dílčí téma není. Případně lze diskusní část směřovat do hodin slohu, kde je diskuse samostatným tématem. Ve výukové situaci jsou rozvíjeny Klíčové kompetence: komunikativní, sociální a personální. | |
| Kritéria pro hodnocení Žák se na základě otázek uvedených v části výuková situace zapojí do diskuse, vyjádří svůj názor a doloží ho konkrétním příkladem. Žák uvede jeden společný proces a změnu jazyka, která se na jeho základě udála. Výstup by měl splňovat tato kritéria: jasnost a výstižnost. | |
Na zpracování ukázky se podíleli: Mgr. Marie Veverová (ZŠ a MŠ Ďáblice, Praha 8, v současnosti ZŠ Satalice), Mgr. Regína Dlouhá (členka expertního týmu PT VMEGS, Kruh spolupracovníků Obecné a Občanské školy) a Mgr. et Mgr. Aleš Franc (garant PT VMEGS, VÚP).
Integrace OSZ VMEGS GV
| Vzdělávací obor: Občanský a společenskovědní základ | Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) |
| Tematický okruh: Mezinárodní vztahy, globální svět | Tematický okruh: Globální problémy, jejich příčiny a důsledky |
| Očekávaný výstup z RVP G Žák: Ø posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky | Doporučený očekávaný výstup Žák: Ø rozpozná nerovné podmínky a nerovné rozdělení (zdrojů, bohatství, lidí) ve světě a odvodí dopady nerovnosti na život jednotlivců i společnosti |
| Integrované výstupy na úrovni školy Žák: Ø posoudí jeden ze znaků globalizace: nerovnoměrný rozvoj v různých částech světa; vyjmenuje a napíše, co je stejné a co odlišné v kategorii, která byla přidělená jeho pracovní skupině, a to na základě informací, které získal z novinového článku; srovná tedy, v čem je rozdílná jeho vlastní situace v oblastech - Bydlení a obživa, Bezpečí, Rodina a zdraví a Škola a volný čas - od života mladých lidí v Jihoafrické republice a v čem se naopak neliší; na závěr zhodnotí důvody odlišností. | |
| Výuková situace (1. – 2. ročník)Fotbal pro rozvoj V souvislosti s nedávno konaným mistrovstvím světa ve fotbale dostanou žáci k přečtení novinový článek, rozhovor a fotografie pojednávající o současné situaci v Jihoafrické republice. Zdroje: http://fotbal.idnes.cz/fotbal-bida-a-laska-v-sowetu-vitejte-v-nejhorsim-slumu-v-johannesburgu-1zr-/ms-fotbal-2010.asp?c=A100621_025655_ms-fotbal-2010_ot (článek), http://fotbal.idnes.cz/foto.asp?r=ms-fotbal-2010&c=A100621_025655_ms-fotbal-2010_ot (fotografie). Pokud je to technicky možné, mohou si žáci články přečíst a fotogalerii prohlednout přímo na internetu. Tato varianta je ekologičtější a fotografie jsou kvalitnější. Pokud učitel nemá k dispozici počítačovou učebnu, je potřeba články vytisknout a namnožit a z nabízených fotografii vybrat pouze některé. Žáci se následně podle libovolného klíče rozdělí do čtyř skupin (po 4-5 členech). Každá skupina obdrží arch papíru nadepsaný jednou z kategorií, kterou budou žáci srovnávat. Vlastní situaci v České republice porovnají s životem Jihoafričana Raymonda Mundi, žijícího ve slumu – s mužem, se kterým právě dočetli rozhovor. Srovnávat budou v oblasti Bydlení a obživa, Bezpečí, Rodina a zdraví a Škola a volný čas. V každé kategorii společně ve skupině do T-grafu napíší, co je STEJNÉ a co JINÉ. Žáci ve skupině pracují 15 minut. Poté každá skupina všem představí výsledek své práce a ostatní žáci případně doplňují další informace, které si přečetli a zapamatovali a přidávají své vlastní postřehy a myšlenky. Použitím metody práce „STEJNÉ – JINÉ“ vedeme žáky k uvažování, že i s lidmi na opačné polokouli máme mnoho společného, někdy až překvapivě mnoho. A zároveň spolu s žáky otevíráme základní otázku globálně-rozvojového vzdělávání: „Proč se mám zajímat např. o lidi v Africe? A proč bych ji měl pomáhat?“ Odpovědi se přímo nabízí. Tuto aktivitu je vhodné zařadit jako úvodní v rámci globálně-rozvojového vzdělávání. Učitel musí znát základní informace o JAR. Při dotazech na tuto africkou zemi může žáky pomocnými otázkami vést do různých oblastí – hospodářství, politika, historii, geografie. Je zde totiž nebezpečí, že žáky napadnou v souvislosti s JAR pouze vuvuzely. Učitelce se workshop velmi osvědčil - především chlapci kvitovali fakt, že ve škole řešili fotbal a vlastně jaksi mimochodem se dozvídali i nové informace. Zejména aktivita STEJNÉ-JINÉ má žáky vést k odpovědi na otázku, proč se zabývat lidmi na opačné polokouli, proč řešit jejich problémy. Protože máme více společného, než si možná myslíme. Pokud by to bylo technicky možné, je výborné pracovat s články na internetu přímo on-line. Na uvedených adresách jsou k dispozici také fotografie. Internetový portál idnes.cz nabízí celou sekci dalších článků věnované globálně - rozvojové tématice, nazvanou Příběhy z Jižní Afriky (http://fotbal.idnes.cz/pribehy-z-jizni-afriky-0bq-/ms-fotbal-2010.asp?o=0&klic=158022). Ve výukové situaci jsou rozvíjeny Klíčové kompetence: komunikativní, sociální a personální, občanská. | |
| Kritéria pro hodnocení Při práci ve skupinách učitel kontroluje, zda všichni žáci rozuměli zadanému úkolu a zda se na jeho plnění podílejí opravdu všichni. Učitel dbá na to, aby žáci správně citovali a interpretovali informace z poskytnutých článků. Zároveň žáky vede ke srozumitelnému popisu vlastní situace a názory jednoho, či jedné skupiny diskutuje i s ostatními ve třídě. Při závěrečném zhodnocení může slovně či známkou ohodnotit mluvčí skupin či jiné mimořádně aktivní žáky. Zároveň své doplňující otázky záměrně směřuje na méně aktivní žáky. | |