Čas nejde zastavit…

Reportáž z celé výstavy naleznete zde.

Muzeum v Šumperku připravuje od 24. 10. 2013 ve Výstavní síni ucelenou a opravdu bohatou kolekci hodin ze sbírek šumperského muzea a jeho poboček muzeí v Mohelnici, Zábřehu a z Havelkova muzea v Lošticích.

Poprvé se veřejnosti představí hodiny, z nichž většina pochází ze starých muzejních sbírek. K vidění budou hodiny sloupkové, nástěnné, stolní, skříňkové, kuchyňské, kapesní a budíky v časovém rozmezí od 18. století až do konce 20. století. Některé z vystavených exponátů prošly v loňském roce restaurováním v uměleckořemeslné dílně Svitas Art Design rodiny Špačkových ze Svitávky u Boskovic.

Nejrozměrnějším vystaveným předmětem bude pozoruhodný dřevěný ciferník radničních hodin v Šumperku ze 2. poloviny 17. století a vývěsní štít významného olomouckého hodináře Konráda Schustera z konce 19. století. V předvánočním čase výstavu doplní pohlednice a PF s tematikou hodin z největší sbírky novoročenek v naší republice.

Nebude chybět ani stručná historie měření času jako fyzikální veličiny. Návštěvníci výstavy se budou moci zapojit do výtvarné soutěže o nejpěknější návrh ciferníku, který si namalují na připravený panel do různě velikých předem daných hodinových číselníků. Soutěž nebude věkově ohraničená.
Dagmar Tempírová-Kotrlá (tisková zpráva)

Výtvarné dílny | 22. – 26. 7. a 12. – 16. 8. 2013, vždy od 9 do 17 hodin

Beroun a Hořovice

Milí rodiče a milé děti,

již po šesté Vás zveme na výtvarný program, který povede výtvarník Mgr. Patrik Pařízek, Petra Junková, Mgr. Lenka Pukančíková a Mgr. Kateřina Motyčková. Někdy spolupracují i regionální výtvarníci. V minulých letech se zapojil i malíř Jan Rynda.

V průběhu programu se děti poutavou a zábavnou formou seznámí s výtvarnými umělci, vyzkouší si všelijaké výtvarné techniky, zkusí si zinscenovat divadelní představení nebo natočí vlastní film.

Cena za dítě na jeden den je 200 Kč. V ceně je zahrnut výtvarný materiál, pití i občerstvení. Všichni účastníci se vždy v 9 hodin sejdou v červencovém termínu u kašny na Husově náměstí a v srpnovém na nádvoří nového zámku v Hořovicích, odtud budeme pokračovat do naší klubovny.

Rezervace míst na tel. 723 630 429 nebo e-mailu: poznavameumeni@seznam.cz. Pořadatelem akce je Mgr. Lenka Pukančíková.

Kompletní program letošních dvou týdnů

BEROUN, 22. – 26. 7. 2013

JEŠTĚ VOLNÝCH 6 MÍST

22. 7. – Co věstí berounské pověsti?

23. 7. – Na stopě v berounských uličkách

24. 7. – VÝLET: Život na zámku a v podzámčí

25. 7. – Kamera, klapka, jedem!

26. 7. – V každém z nás je skrytý talent

HOŘOVICE, 12. – 16. 8. 2013

JEŠTĚ VOLNÝCH 11 MÍST

12. 8. – Vynálezy Renesance a nápady Baroka

13. 8. -Zasněný Romantismus a uznávaný Realismus

14. 8. – VÝLET: Do Indie jen pár kroků

15. 8. – Hudba v Orfismu a kostky v Kubismu

16. 8. – Hravý Dadaismus a nadpřirozený Surrealismus

Jaké byly uplynulé programy? Podívejte se…

K letošnímu cyklu oslav 130. narození Václava Talicha se připojí i Muzeum Českého krasu v Berouně (MČK). V úterý 21. května bude veřejnosti slavnostně představena busta Václava Talicha, kterou se podařilo získat do sbírek MČK. Jejím autorem je akademický sochař Karel Kuneš.

Karel Kuneš se narodil 12. prosince 1920 v Domažlicích, jeho otec Karel Kuneš st. byl amatérský výtvarník – grafik. V letech 1942 - 1945 studoval na Škole umění ve Zlíně (V. Makovský), po válce v letech 1945 - 1949 na Akademii výtvarných umění (K. Pokorný). Zemřel 27. prosince 1997 v Karlových Varech.

Odhalení uměleckého díla bude vyvrcholením komponovaného večera, při němž zazní pasáže z korespondence Václava Talicha i reprodukované ukázky skladeb, které dirigoval.

Věhlasný dirigent Václav Talich se v Berouně usadil v polovině 30. let. Bylo to v době, kdy se u něj projevovala značná únava ze zahraničních angažmá a rozhodl se nadále působit především v Československu.

Proto si také pořídil vedle svého pražského domova ještě jeden v klidném prostředí v kontaktu s přírodou. V roce 1936 si koupil vilu v údolí Brdatka. Od roku 1957 jsou Brdatky přejmenovány na Talichovo údolí a Dudova vila na Talichovu. V roce 1961 Václav Talich v Berouně zemřel a je zde pochován.

Vzpomínkový večer je doprovodnou akcí 31. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun 2013 – Rok Václava Talicha.

Přednáška | 16. 4. v 17 hodin | Muzeum Českého krasu, Husovo nám. 87, Beroun

Jméno rodiny Daubků pojilo ještě v nedávné minulosti dvě od sebe poměrně vzdálená místa – českou Liteň a moravský Brněnec.  Do života obou těchto obcí i přilehlých regionů se Daubkovi nesmazatelně zapsali svými podnikatelskými a veřejnými aktivitami, kterými současně přispěli k procesu uvědomění a uznání českého podnikatelstva jako důležitého hospodářského a politického činitele habsburské monarchie i československé republiky.

Neokázalým vlasteneckým smýšlením a činy posilovala celá rodina sebevědomí českého národa, první pokolení pomáhalo na svět rodící se občanské společnosti českých zemí. Nositelky tohoto jména dokládají počátky společenské emancipace žen u nás. Životní osudy tří generací Daubkových dokládají zrození profesní a sociální skupiny podnikatelstva českých zemí, jeho zakotvení ve společenské hierarchii i strmý pád po nástupu komunistické moci.

V příjemném prostředí mázhauzu Jenštejnského domu nabídneme zájemcům také čaj nebo kávu.

Přednáška | 18. 4. v 17 hodin | Muzeum Českého krasu, Husovo nám. 87, Beroun

Pro všechny obdivovatele a znalce historických hodin připravilo Muzeum Českého krasu novou výstavu nazvanou „Hodiny ze Schwarzwaldu“. Expozice představuje výběr z unikátní sbírky Miloše Klikara, který hodiny sbírá téměř třicet let. Jejím základem jsou právě slavné „švarcvaldky“, které se v oblasti jihozápadního Německa vyráběly od poloviny 17. století. Výstava tak seznámí milovníky hodin se závěsnými a skříňovými hodinami, s hracími píšťalovými mechanismy, tanečními figurkami, skleněnými zvonky a ciferníky s lidovým dekorem.

Hodiny ze Schwarzwaldu

Výstava | 10. 10. – březen 2013, vernisáž 10. 10. od 17 hodin

Jenštejnský dům, Husovo nám. 87, Beroun

Září přineslo do berounského muzea něco z hry a ze zábavy. Můžete si přijít prohlédnout poetické obrazy nebo si zahrát s velmi neobvyklými vědeckými hračkami.

V minulém týdnu byla v Muzeu Českého krasu v Berouně zahájena výstava obrazů Dalibora Lukáše, která nese název Menší hra. Jde o rozšířené pokračování výstavy, která proběhla v loňském roce v galerii Butovice. Výstava potrvá do 28. října.

Hned v úvodu čekalo návštěvníky vernisáže několik překvapení. Autora nám nikdo nepředstavil. Nepřál si to. Dalibor Lukáš je jméno smyšlené, je to pseudonym, který si vytvořil proto, aby oddělil práci malířskou od svých ostatních činností. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Paderlíka a profesora Slánského. Nyní zde také žije a pracuje.

Ve své práci navázal na principy Českého poetismu. Toto umění bylo ležérní, dovádivé, fantaskní, hravé, neheroické a milostné. Nebylo v něm ani špetky romantismu. Zrodilo se v atmosféře jaré družnosti, ve světě, který se smál; co na tom, slzeli-li mu oči.

Obrazy Dalibora Lukáše jako „pantomima zastavená v čase“ otevírají divákům volné pole asociací a hru představ. Výstava také nabízí ojedinělý pohled do umělcova ateliéru. Ačkoli by se to nezdálo, některé fantaskní kompozice obrazů zaznamenávají předměty, se kterými se při své práci setkává.

Hra se zdánlivě nemožným

Autor si rád při malování či kresbě hraje s představami i konkrétními objekty – je to právě taková hra, která představuje člověka. Podobný přístup plný hry a objevování chtěli muzejníci přiblížit i návštěvníkům. Výstavu doplnili neobvyklými exponáty. Právě tyto předměty dávají návštěvníkům možnost objevovat a poznávat. U některých si to můžou i vyzkoušet.

Další akce naleznete na webu muzea.

Tipy | výlet pro děti i dospělé

Poznejte královské město, které se nachází jen několik kilometrů od Prahy a uspořádejte si výlet pro sebe i děti. Připravili jsme pro vás výběr zajímavých městských pamětihodností a výstav, které jistě stojí za zhlédnutí. Doplnili jsme i tipy na nekuřácké restaurace v blízkosti městského centra. Z Prahy k nám můžete přijet autobusem za pouhých 33 Kč.

Husovo náměstí

Jenštejnský dům (Husovo nám. 87, Beroun)

Poznejte historii nejstaršího a nejzachovejšího měšťanského domu na Husově náměstí. Nejen příjemný chládek, ale i příjemné průvodce naleznete v nových stálých expozicích Zbraně na Berounsku v minulých staletích nebo v galerii světců od Jana Václava Spitzera.

Děti jistě zaujme expozice zkamenělin nebo živé přírody. Ve stálé expozici obrazů Jana V. Spitzera je i dětský koutek plný záludných úkolů, zábavy a ponaučení. V několika termínech se můžete zúčastnit s dětmi prázdninových programů Poznáváme umění nebo Hrátky za muzejními vrátky.

Geopark Barrandien (Husovo nám. 87, Beroun – vstup ze Slapské ulice)

expozici pod širým nebem situovanou na muzejním dvoře o rozloze 340 m2. Ačkoli je hlavním posláním expozice seznámení s geologickou stavbou Barrandienu, v letních měsících zde i „negeologové“ naleznou příjemné prostředí k odpočinku v rušném centru města. V parku naleznete spektrum rostlin představujících přírodu Českého krasu, ale i množství laviček pro odpočinek nebo pro krátkou svačinu.

Výstavní síň Konírna (Geopark Barrandien, Husovo nám. 87, Beroun – vstup ze Slapské ulice)

Přímo z geoparku je možné vstoupit do výstavní síně, kde jsme pro Vás instalovali pro červenec netradiční výstavu o stolování v přírodě nebo v srpnu výstavu umělců Beroun Lughnasadh 2012.

Plzeňská brána (Beroun-Centrum)

Krom expozic o historii městského opevnění nabízí ochoz Plzeňské brány především krásný výhled na celé město. Pro léto jsme pro vás připravili i rozšířenou otevírací dobu. Vedle krásného výhledu na město z ochozu Plzeňské brány je pro návštěvníky zajímavá i prohlídka mechanismu věžních hodin. Tyto hodiny jsou však až z konce 19. století, původně se na bráně nacházel od roku 1508 orloj o 24 hodinách, jehož zvony visely ve vížce na hřebeni vysoké střechy. V roce 1736 ho nahradily nové hodiny se dvěma ciferníky od berounského hodináře Františka Gärtnera.

Pražská brána (Beroun-Centrum)

Prohlédnout si můžete její interiéry i aktuální výstavu, nenabízí však již takový výhled na celé město.

Kostel sv. Jakuba Většího

Uvnitř kostela zaujmou obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého od Jana Petra Molitora, Snímání z kříže Van Dyckovy školy či cínová křtitelnice a vyřezávaná kazatelna. Zvláštní památkou je železná deska manželů Henikových, připomínající konstituční rok 1848.

Kostel Zvěstování Panny Marie

Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie je často nazýván Zábranský podle toho, že byl postaven za branami města. Vznikl v roce 1528 za času moru společně se hřbitovem. Původně pozdně gotický kostel byl však v průběhu třicetileté války zpustošen a časem zchátral natolik, že musel být zbourán, a v letech 1739 - 1744 byl postaven znova v barokní podobě.

Občerstvení a nekuřácké restaurace ve městě

Muzeum v Žebráku

Z historie města Žebrák

Tato stálá expozice přibližuje návštěvníkům historii města, vývoj řemesel a seznamuje s význačnými rodáky, kterými byli zejména… více

Galerie Jaroslava Hněvkovského

Jaroslav Hněvkovský, „Malíř Indie“ nebo „Slovanský Gauguin“, jak ho nazývala výtvarná kritika, se narodil 10. dubna 1884 v písmácké měšťanské rodině, z níž vyšel i neméně slavný jeho předek vlastenecký básník a buditel Šebestián Hněvkovský. Po studiích na reálce a … více

Z historie podnikání na Hořovicku

Průmyslové podnikatelstvo se jako profesní a sociální skupina zformovalo na konci 19.století a právem se vypracovalo mezi uznávanou společenskou elitu. Tato výstava představuje nejvýznamnější podnikatele… více

Občerstvení a restaurace ve městě

RESTAURACE ČESKÝ LEV Náměstí 100, Žebrák

Lurdy – město zázraků

Přednáška

Tiba včera a dnes

Přednáška s výstavou

Výstava Muzea Českého krasu představuje ojedinělé sluneční hodiny. Zkonstruoval je František Antonín Knittl v Linci. V berounském muzeu si je můžete na výstavě Vstupujte tiše – příběh pánské pracovny 18. století prohlédnout až do 4. března.

Mechanické rovníkové hodiny, František Ant. Knittl, Linec.

Rovníkové hodiny jsou typem se skloněnou rovinou číselníku. Tento sklon není volen náhodně, rovina číselníku je totiž rovnoběžná s rovinou zemského rovníku. Proč tedy takové hodiny nestojí „rovně“, když jsou srovnány podle rovníku? Je to tím, že my sami na zeměkouli stojíme „šikmo“, totiž obvykle někde mezi pólem a rovníkem, například na 50. rovnoběžce. Pokud si tedy stoupneme na 50. rovnoběžku, svislá osa našeho těla svírá s rovníkem úhel právě 50°. Hodiny jsou tedy zkonstruovány tak, aby bylo možné rovinu číselníku sklápět. Na spodní desce jsou na stupnici určující úhel sklopení vyznačena evropská města, což zjednodušuje nastavení správného úhlu při měření času.

Rovníkové minutové sluneční hodiny, František Ant. Knittl, Linec.

Přesnost měření času si ověříme díky zařízení umístěném na otočném rameni, které obsahuje malou desku, která pokud se nastaví do správného sklonu k slunci, světlo projde jejím otvorem a dále otvorem ve středu druhé vzdálenější desky.

Rovníkové minutové sluneční hodiny, František Ant. Knittl, Linec.

Minutové sluneční hodiny jsou velmi důmyslně navržené a mistrovsky provedené. Mosazné desky jsou zdobeny jemnými rytinami. Jde o vysoce umělecky provedenou práci.

Lit.: Polák, B. Přenosné sluneční hodiny. Academia, Praha, 1990

Vstupujte tiše – příběh pánské pracovny 18. století

Výstava