Projekt: Jak pracovat s kariérním portfoliem

V kariérovém poradenství se uplatňují dva přístupy.

Ten první při volbě povolání klade důraz na osobnost člověka, jeho zájmy, koníčky a jeho schopnosti v širším slova smyslu. Povolání si vybíráme na 40 – 50 let. Během této doby mohou nastat tak zásadní změny v ekonomice, v požadavcích trhu práce, že je těžké je předvídat. Proto by člověk měl jít si svou cestou a uplatnit to nejlepší, co v sobě má.

Druhý přístup říká naopak, že okolní svět má určitý charakter, určité potřeby (hospodářská soběstačnost, pokrytí služeb, školství, sociální a zdravotnický systém, také potravinářství, apod.), „úživnost“ a přesycenost určitých povolání na trhu. Jinými slovy je to trh práce, který může zásadním způsobem podtrhnout nebo naopak potlačit kariérní plány jedince.

Další teorie říkají, že jen malá část lidí bude „vyrábět“ (plně automatizovaný a robotizovaný svět bude potřebovat jen omezené množství pracovníků, zato těch nejlepších -programátorů, techniků a technologů). Vedle této skupiny vysoce kvalifikovaných lidí, kteří budou pracovat ve výrobě, bude další velká skupina, která se bude starat o zdraví, sociální potřeby, vzdělávání a volný čas lidí (i lidí bez práce). Přesto máme zato, že jsou povolání, která se nedají nahradit žádným robotem ani nejdokonalejším strojem, že se v nich uplatní jen člověk s lidským rozměrem, s jeho nadšením, empatií, zkušeností a moudrostí.

Je dobré propojit všechny teorie a při rozhodování o budoucím povolání vyjít ze silných stránek jedince v návaznosti na trh práce, v průběhu kariéry pak reagovat na příležitosti.