Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Podpora komunikace s využitím výměnných komunikačních strategií

od Průvodce upraveným RVP ZV

+                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               

U žáků s autismem není chápání významu komunikace dostatečně vyvinuto. Řada z nich nerozumí účelu komunikace. Slova jsou jen slova, obrázky jen obrázky, předměty jsou jen předměty. To, že všechny tyto symboly mají sloužit ke komunikaci, se musí naučit.
Komunikace nemusí probíhat jen pomocí slov. K úspěšné komunikaci můžeme využívat různé formy, které by měly být vždy individuálně volené vzhledem k možnostem a potřebám konkrétního žáka, tedy přizpůsobené úrovni jeho abstraktního myšlení.

Z používaných forem to mohou být, vedle verbální, motorická, předmětová, gestem a prostřednictvím znaků, obrázková (fotografie, kresby), psaná, tištěná atd.
Při výběru správné formy komunikace nelze prvotně uvažovat o formě komunikace, která se podobá té naší (to znamená, co nejvíce abstraktní), ale spíše takové formě, kterou žák s autismem bude aktivně využívat. Vzhledem k tomu, že část žáků s PAS nemluví nebo užívá slova, jejichž význam nezná, je třeba volit takovou formu komunikace, která je konkrétnější a vizuálně jasná.
Pedagogové vzdělávající žáky s autismem by tedy měli používat takové formy komunikace, které využívají dobrých vizuálně prostorových dovedností žáků s autismem, objasňují informace formou, které rozumí a pomůže jim informace pochopit a udržet je déle v paměti.
Při výuce komunikace žáků s PAS je třeba zohlednit kontext, to je: kde, s kým a za jakých podmínek žák s autismem komunikuje. Vzhledem k tomu, že žáci s autismem mají problémy se spontánní generalizací, je pro ně složité naučit se používat komunikaci v různých situacích a s různými lidmi. Často se stává, že žák komunikuje jinak ve škole a jinak v rodině, což může být způsobeno tím, že v určitém prostředí se žákům dostává potřebného množství vizuálních podnětů.

Žák s PAS často neumí vyjádřit ani svá nejjednodušší přání pro společnost přijatelnou formou, v důsledku „komunikační propasti“ je frustrován, což může vyvolat a spustit problémy chování. Nedokáže komunikovat své potřeby n proto, že nechce, ale proto, že k tomu nemá prostředky. Výukou alternativní respektive augmentativní komunikace je možné předejít mnohým nepříjemným a těžkým situacím jak pro žáka, tak pro jeho okolí.

Žáci s autismem komunikují nejlépe v takovém prostředí, které je chápe a rozumí jejich potřebám, kde se cítí bezpečně a spokojeně. To vyžaduje spolupráci všech, kteří jsou zainteresováni na výchově a vzdělávání těchto žáků.

Při vzdělávání žáků s autismem se nejvíce osvědčily vizualizované pomůcky. Řada z nich byla speciálně vyvinuta pro výuku komunikace. Proces této výuky prošel v průběhu let vývojem. Jako nejefektivnější se v poslední době využívají výměnné komunikační strategie, z nichž nejznámější je Picture Exchange Communication System (PECS). V České republice byla vytvořena jeho alternativa, která je známá po názvem Výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS). Tento systém využívá vizualizovaných prostředků jako alternativy slov, k jejichž používání je žák motivován. Tím se učí rozumět významu komunikace a ovlivňovat své okolí přiměřeným způsobem k dosažení svých potřeb a přání. Základní ideou výměny je praktická komunikace, jejímž cílem je, aby byl žák při komunikaci aktivní a komunikace sama, aby se pro něj stala motivační pobídkou pro další komunikaci.  

Jestliže se rozhodneme podporovat komunikaci žáka vizualizovanými prostředky, je důležité, abychom byli mimořádně důslední, a aby na žáka byly kladeny jednotné požadavky.  Nezájem o komunikaci často způsobuje malá motivace žáka, i když vizualizovaným prostředkům dobře rozumí. K pochopení významu komunikace přispěje, pokud výuku podpoříme nácvikem komunikace pro získání toho, co má žák rád (oblíbený předmět, činnost apod.).

Doporučená literatura

BONDY, A.; FROST, L.: Vizuální komunikační strategie v autismu. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2053-1
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. A KOL.: Metodika práce se žákem s PAS. 1. vyd. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z.: Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5


Pohled byl zobrazen 1164x od 19 leden 2017 do 4 březen 2021