Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Vzdělávání žáků s PAS

od Průvodce upraveným RVP ZV

+                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               

Podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání jsou dnes již běžně vzděláváni také žáci s PAS. Tedy žáci, kterým byla diagnostikována autistická porucha a jejichž intelektové schopnosti mohou být rozloženy od pásma nadprůměru až po lehkou mentální retardaci.
Tito žáci mohou být vzděláváni dvěma způsoby, buď ve specializované třídě pro žáky s autismem zřízené dle § 16 (9), nebo formou individuální integrace. Oba způsoby vzdělávání vyžadují využití podpůrných opatření v celé škále od úprav organizačního zajištění, přes využití specifických metod a přístupů, úpravu obsahu vzdělávání až po úpravu hodnocení. Ve většině tříd, kde jsou vzděláváni žáci s autismem, pracuje současně s učitelem také asistent pedagoga.

Ve třídách pro žáky s autismem je celá výuka přísně individualizována. Protetické prostředí, které je upraveno na míru všem žákům, což znamená, že každý z nich má své pracovní místo jemu upravené na míru. Zázemí třídy bývá také upraveno a rozšířeno dle skladby žáků. Většinou jde o prostor šatny, relaxační prostor, místo pro samostatnou práci, pro individuální nácvik a pro výtvarné a pracovní činnosti. Během dne se jednotliví žáci v rámci prostoru třídy střídají při plnění různých aktivit, které vykonávají v uvedeném prostoru v různých časových intervalech podle svých možností a předem stanoveného plánu. Pedagogičtí pracovníci pracují se žáky individuálně, v malých skupinách i kolektivně, důraz je přitom kladen na individualizaci všech aktivit a důslednost při jejich provádění.


Pokud je ve třídě integrován žák s PAS, je nutné, aby pedagog přizpůsobil organizační formy výuky, metody i obsah vzdělávání potřebám tohoto žáka. Míra přizpůsobení je velmi individuální a je vždy ovlivněna jak konkrétním pedagogem, tak integrovaným žákem, tak i kolektivem třídy. Průběh vyučovací hodiny je závislý na charakteru vyučovacího předmětu a na způsobu výuky konkrétního pedagoga.
Při vzdělávání žáků s PAS je důležité mít již před vyučovací hodinou vytvořenou její osnovu a strukturu. Žák by měl být rámcově seznámen s průběhem hodiny. Podrobnost rozpracování vyučovací hodiny a přesné plnění stanovených dílčích úkolů závisí na individuálních vzdělávacích potřebách každého žáka s PAS, které vyplývají z míry symptomatiky autistického postižení. Pokud pedagog k potřebám žáka nepřihlíží a očekává, že se žák s PAS přizpůsobí požadavkům, které klade na kolektiv třídy, může docházet k opakovanému selhávání žáka, k jeho negativistickým postojům, různým projevům problémového chování a až k nechuti a odmítání docházet do školy.
Řadu obecných metodických postupů lze využít ve všech vzdělávacích předmětech i u žáků různých věkových kategorií. Aplikaci těchto postupů je třeba vždy modifikovat s ohledem na věk žáka i míru jeho postižení s ohledem k dalším přidruženým poruchám a onemocněním.

Velkým úskalím pro některé žáky s PAS je trávení volného času ve škole. Jde především o přestávky, volné hodiny, ale v širším slova smyslu i o čas oběda, mimoškolní akce, družinu, různé výcviky. Pro absolutní většinu intaktních žáků je tento čas vítaným zpříjemněním pobytu ve škole, kdy jsou jen pod malým, případně žádným dohledem pedagoga.  
U většiny těchto aktivit se předpokládá přiměřené sociální chování, schopnost podřídit se instrukcím a přizpůsobit své chování aktuální situaci. Účast žáka s PAS na těchto aktivitách je však limitována problémy, které jsou důsledkem autistické poruchy. Většina žáků s PAS má sníženou míru adaptability, jejich myšlení není dostatečně flexibilní, aby pružně reagovali na aktuální situace, nejsou schopni přizpůsobit se a plnit očekávání pedagogů. To vyvolává nutnost předem plánovat, informovat žáka o chystaných akcích, případně plánovat program o přestávkách, v družině, na výletě, aby byl žák schopen plnit zadané úkoly a účastnit se těchto společných akcí.


Obecné metodické postupy uplatňované při vzdělávání žáků s PAS

  • Při výkladu učiva používejte stručnější věty, obohacujte výklad konkrétními příklady a zdůrazněte to, co je podstatné.

 

  • V případě potřeby poskytněte žákovi dovysvětlení.
  • Novou látku i nově vzniklé situace dávejte do souvislostí s již získanými poznatky, vědomostmi a zkušenostmi.
  • Automaticky nelze počítat s tím, že žák dokáže generalizovat a aplikovat naučené vědomosti do praxe. Vždy je třeba žákovi pomoci hledat logické souvislosti mezi novými a již naučenými fakty.
  • Zadávejte takové množství úkolů, které je žák schopen dokončit. Počítejte rovněž s výkyvy ve výkonu – to, co žák jeden den bez problému zvládne, nemusí zvládnout jindy.
  • Zadávejte úkoly pomocí krátkých, přesných a konkrétních pokynů. Pokud to situace vyžaduje, vypracujte seznam dílčích kroků konkrétního úkolu.
  • Otázky zadávejte stručně, jasně a přesně formulované, případně je zadávejte písemně, aby se k nim žák mohl průběžně vracet a osvěžit si zadání.
  • Nechte žákovi dostatečný čas na odpověď, u některých žáků počítejme i s výraznější prodlevou při odpovědi.
  • Učebnici či pracovní list upravte tak, aby na stránce nebylo množství informací. Vyberte, co je podstatné, zvýrazněte či okopírujte potřebné části na samostatný list papíru, pokud to situace vyžaduje, použijte větší formát nebo zvětšené písmo. Případně připravte poznámky, jak pracovat.
  • Při zadávání úkolů nespoléhejte pouze na verbální pokyny, využívejte vizuální podporu.
  • Při výkladu poskytněte žákovi psané poznámky. Dovolte žákům s dobrou sluchovou pamětí nahrávat si výklad či přednášku na diktafon.
  • S využitím vizuální podpory rozvíjejte u žáka dovednost orientovat se na pracovní ploše, v učebnici, pracovním listě či sešitě.
  • Znázorněte umístění jednotlivých pomůcek na pracovní ploše, využijte různé barevné značky, okénka k doplňování, zvětšete texty a obrázky na samostatných pracovních listech, číslujte strany apod.
  • Učte žáky formou vizualizovaných scénářů vyjadřovat se, něco vyprávět nebo převyprávět, (využívejte k tomu písemnou osnovu, využívejte obrázky, které mohou sloužit jako osnova k vyprávění, odlište barevně jednotlivé body apod.).
  • Pokud je žák unavený, neklidný či pasivní, umožněte mu vykonat krátkou relaxační přestávku, případně zakomponujte relaxaci přímo do průběhu hodiny tak, aby se střídal rytmus práce – odpočinek – práce.
  • Nastavte individuálně dobu trvání práce a odpočinku vzhledem k míře projevů PAS, přihlédněte k případné přidružené poruše pozornosti, snadné unavitelnosti žáka a k jeho krátkodobému soustředění.
  • Na základě zjevných příčin vytvořte taková preventivní opatření, která budou eliminovat problémové chování žáka.
  • Pro potřeby relaxace, eliminace problémového chování, individuální výuky a podobně využívejte prostory mimo třídu (kabinet, prostory školní družiny, sborovnu apod.).
  • U některých žáků počítejte s hypersenzitivními projevy, které je potřeba respektovat, nikoli se snažit je za každou cenu překonat. Důvodem může být zvýšený hluk v tělocvičně, na toaletě či jídelně; (hluk zářivek, problémy s nadměrným sluchovým vnímáním v hudební výchově či při návštěvě kulturních akcí, pachy v jídelně, při pokusech v chemii, na toaletě apod.).

 

Doporučená literatura

BĚLOHLÁVKOVÁ, L.; VOSMIK, M.: Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z.: Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruchy autistického spektra nebo vybraných psychických onemocnění: dílčí část. Olomouc: UP, 2015. ISBN 978-80-244-4669-1
ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z.: Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků s poruchou autistického spektra nebo vybraných psychických onemocnění. Olomouc: UP, 2015. ISBN 978-80-244-4453-6
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. A KOL.: Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. 1. vyd. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. A KOL.: Metodika práce se žákem s PAS. 1. vyd. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z.: Specifika výchovy, vzdělávání a celoživotní podpory lidí s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-20-8
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z.: Specifika vzdělávání dětí, žáků a studentů s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-36-0
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z.: Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5
DUBIN, N.: Šikana děti s poruchami autistického spektra. Praha. Portál 2009. ISBN 978-80-7367-553-0
MAŇÁK, J.; JANÍK, T.; ŠVEC, V.: Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, 2008. ISBN 978-80-7315-175-1


Pohled byl zobrazen 5226x od 19 leden 2017 do 4 březen 2021