Žáci s tělesným postižením

Charakteristika žáků s tělesným postižením

U žáků s tělesným postižením jsou možnosti inkluze do školského systému individuálně rozdílné. Pro imobilního žáka je první podmínkou pro studium architektonické uspořádání školní budovy, které zajistí žákovi bezbariérový přístup. Obecně platí, že žák s tělesným postižením může v teoretické rovině zvládnout všechny předměty, zpravidla ale nebude dobře a lehce psát. Při všech činnostech je nutné zohledňovat zpomalené psychomotorické tempo žáka.

Možnosti středního vzdělávání žáků s tělesným postižením

Fakt, že tělesné postižení, není-li kombinováno s jinou poruchou, omezuje pouze fyzické schopnosti žáka, způsobuje, že vzdělávání těchto žáků ve středních školách bývá ve většině případů úspěšné. Při přijímání do odborného vzdělávání je však velmi často limitujícím faktorem, který ovlivňuje volbu přípravy na povolání. Proto je zcela nezbytné zajistit to, aby žák nebyl vzděláván v oboru vzdělání, který je pro něj vzhledem k obsahu odborné přípravy ze zdravotních důvodů nevhodný (např. práce náročná na jemnou motoriku u žáka s postižením horních končetin).

Specifičnost edukace žáků s tělesným postižením – faktory ovlivňující vzdělávací proces na střední škole

Je-li to možné, žák by měl brzy začít pracovat na PC. Pokud nemůže či nestačí psát, lze obsah nahrávat či psát na PC nebo kopírovat texty od spolužáků. Pro domácí přípravu je vhodné zasílání učebních materiálů a úkolů elektronickou poštou. Formy zkoušení musí odpovídat žákovým možnostem, pokud je výrazně postižena jemná motorika horních končetin, je vhodné preferovat ústní zkoušení, případně testovou formu. Grafomotorické obtíže se často objevují v geometrii, laboratorním cvičení, výtvarné výchově, motorické obtíže vedou k omezení nebo k uvolnění žáka z tělesné výchovy. Zde záleží na individuálním přístupu učitele, jakou zvolí kompenzaci v daném předmětu, aby zůstala zachována potřebná kvalita.
Z tělesné výchovy nelze žáka vylučovat, pouze pokud to nařídí odborný lékař. Zvláštní přístup a úpravu podmínek vyžaduje organizace odborné praxe. Vhodná je kooperativní výuka, kdy by si měli žáci ve skupině navzájem pomáhat.

Při hodnocení a klasifikaci je třeba tělesné postižení zohlednit. Je nutné přihlížet k možnostem žáka, sledovat jeho individuální pokroky a neporovnávat jej s ostatními zdravými žáky. Je zcela nevhodné nechat žáka pasivně sedět ve třídě, kde bude pouhým divákem, a odměňovat jej za to dobrými známkami. Učitelé však musí vědět o zvýšené unavitelnosti žáků s tělesným postižením, pro které je dlouhodobě vynucená poloha velice únavná.

Doporučujeme:

  • zajistit vhodné sezení imobilních žáků: vhodná židle, nastavitelná lavice, prostor pro invalidní vozík atd.;
  • využívat počítačové technologie;
  • vždy je nutné volit činnost odpovídající psychomotorickým možnostem žáka;
  • přihlížet k aktuálnímu zdravotnímu stavu, fyzicky ani psychicky žáka nepřetěžovat;
  • zohlednit snadnou a častější unavitelnost při plnění úkolů, dávat větší možnost využití relaxace;
  • častěji využívat skupinové práce se žákem;
  • používat individuální přístup při plnění všech úkolů a ve všech předmětech;
  • při plnění praktických úkolů náročných na motorické schopnosti nepožadovat detailní zpracování nebo úkol adekvátně nahradit jiným;
  • vždy tolerovat pracovní tempo žáka, poskytovat více času při plnění úkolů i při ústní formě zkoušení, nestresovat časovou limitací;
  • při omezené motorice preferovat ústní nebo testové formy zkoušení, vždy podle možností žáka, aby mohl podat maximální výkon;
  • nutná je častější motivace a kontrola při plnění úkolů.

Zpětná vazba

Madden Jorge - 21 červenec 2022, 9:38

To je jeden z problémů, který mě teď zajímá. Děkuji mnohokrát za sdílení vašich názorů. Velmi mi to pomáhá.
redactle

Pohled byl zobrazen 1849x od 14 listopad 2018 do 28 březen 2024