Žáci s poruchou autistického spektra (PAS)

Přidat do kolekce

Charakteristika žáků s poruchou autistického spektra

Autismus je zařazován mezi tzv. pervazivní vývojové poruchy, pro něž je typický zhoršený vzájemný společenský kontakt, poruchy chování, způsob komunikace a omezený, stereotypně se opakující repertoár zájmů a aktivit. Pervazivní znamená, že postižení zasahuje celou osobnost. Jádrem poruch autistického spektra je tzv. triáda postižení. Jedná se o poruchy v oblasti komunikace, sociální interakce, představivosti. U každého jedince se postižení projevuje zcela individuálně a s přibývajícím věkem dochází ke změnám.

Žáci s autismem se od sebe nějakým způsobem liší. Rozdíly jsou v mentální úrovni, v různé míře a četnosti výskytu autistických symptomů, v rozdílných percepčních schopnostech,
v úrovni a způsobu komunikace, v temperamentu, v odlišné schopnosti koncentrace apod. Proto je nutný individuální přístup ke každému jedinci.

Doporučení pro práci se žákem s PAS na střední škole

Pro práci se žákem s PAS na střední škole lze doporučit:

  • zajistit profesionalitu pedagogických pracovníků – teoretické porozumění autismu, úzká spolupráce pedagoga s asistentem pedagoga;
  • i nepatrné změny v prostředí nebo časovém rozvrhu pro žáka s PAS mohou být zdrojem intenzivní úzkosti a nepřiměřené odezvy, proto je nutné zachovávat řád a pravidelný režim během výuky, vyvarovat se nenadálých změn; na každou změnu je třeba žáka postupně připravit;
  • schopnost vycházet z aktuálních výsledků hodnocení, schopnost flexibilně přizpůsobovat program;
  • možnost přizpůsobit prostředí žáka s přihlédnutím ke specifikům poruchy;
  • reálný odhad schopností žáka, využití jeho silných stránek;
  • důraz na nácvik komunikace a sociálního chování, komunikační styl musí vycházet 
  • z aktuální úrovně schopností žáka;
  • důležitější než u jiných typů postižení je úzká a kontinuální spolupráce školy s rodiči a speciálně pedagogickým centrem, která by měla sladit „režimová opatření“ doma a ve škole a vytvořit podmínky odpovídající povaze a závažnosti postižení jedince;
  • v edukačním procesu vycházet ze zásad strukturovaného učení – usnadní žákovi orientaci v jednotlivých úkolech i v prostředí třídy, protože při strukturalizaci vytváříme strukturu prostředí, času (časový rozvrh činností) a pracovního programu (většina osob s PAS potřebuje alespoň základní schéma k provádění složitějších úkolů); [1]
  • prostor pro výuku by měl být jednoduchý a pohodlný, bez rušivých elementů, rozptylujícího hluku, pohybu atd.

Velkou pozornost je třeba věnovat výběru asistenta pedagoga, protože odborné i osobní kvality asistenta velkou měrou ovlivňují to, jak bude inkluze žáka s PAS úspěšná a jak žák „zvládne“ ve školním prostředí specifika vyplývající z jeho poruchy. Tato práce vyžaduje osobnost disponující odbornými znalostmi, trpělivostí, empatií, důsledností a psychickou odolností. Metodika strukturovaného učení, z níž se při práci s autistickými žáky vychází, akceptuje zvláštnosti autistického myšlení a přizpůsobuje se specifikám žáka v chování, sociálních vztazích, v komunikaci a představivosti. Proto je právě asistent pedagoga tolik důležitým pomocníkem pedagoga: společně vytvářejí strukturované pracovní prostředí a pracovní program.



[1] Speciální výuka v podobě strukturovaného učení je přizpůsobena možnostem a potřebám žáků a vychází

z obecně platných didaktických zásad: zásada názornosti, zásada přiměřenosti, zásada soustavnosti, zásada trvalosti, zásada uvědomělosti a aktivity žáků. Základní principy strukturovaného vyučování jsou individuální přístup, vizualizace a strukturalizace.

Pohled byl zobrazen 302x od 14 listopad 2018 do 16 leden 2020