Dějepis a výchova k občanství trochu jinak

Člověk jakožto bytost společenská vyhledává kontakt ze své přirozenosti. O profesních setkáních to platí o to více, neboť právě lidé stejného zaměření a zaměstnání mohou nejlépe probrat, co je těší, trápí, sdílet myšlenky nebo se jen motivovat k další práci. O potřebnosti motivace není třeba v učitelském povolání dlouze hovořit, důležité jsou konkrétní kroky. Jedním takovým bylo setkání společenství praxe vzdělávací oblasti Člověk a společnost pod záštitou Národního ústavu pro vzdělávání (dále jen NÚV).

  Akce proběhla 23. 11. 2018 ve školicím centru Coworking Kočárovna v areálu Zámku Litomyšl a jejím smělým cílem bylo zjistit, zda je mezi učiteli (zejména) dějepisu a výchovy k občanství v Královéhradeckém a Pardubickém kraji zájem setkávat se a mluvit o svých oborech.

V úvodním slovu ze strany Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. (Ústav pro studium totalitních režimů) bylo předesláno, že zájem ze strany učitelů o takovouto neformální formu setkávání je. Zároveň zaznělo, že většina učitelů přijela ze základních škol menších měst, ale nechyběli ani zástupci okresních a krajských měst, knihovníci a muzejníci.

Úvodem vystoupili za NÚV Mgr. Jakub Holec a Mgr. Jitka Jarníková, kteří orámovali cíl setkání představením projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) a Gramotnosti.pro život s podtitulem Učíme v souvislostech, jehož součástí je právě setkání učitelů oblasti Člověk a společnost. Primárním cílem projektu je mluvit s učiteli o rozvíjení tří základních gramotností – čtenářské, matematické a digitální – v souvislostech a napříč předměty. Z využitelných informací pro přímou praxi zazněl například odkaz na webové stránky inovace Metodického portálu RVP.CZ (www.inovujeme.rvp.cz).  

Dopolední program patřil konceptu Tváří v tvář historii (Facing History and Ourselves; http://www.tvarivtvar.cz/) a praktickým ukázkám digitální databáze pro práci s historickými prameny HistoryLab (https://historylab.cz/).

Lektorské práce se chopili pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů a hlavně učitelé – Mgr. Roman Anýž, PhDr. Jaroslav Najbert a Mgr. Peter Sokol. Po teoretickém úvodu věnovaném metodě scope&sequence pracovaly necelé tři desítky účastníků v roli žáků s ukázkou dobové korespondence z roku 1939. Lektoři propojovali vše s reflexí, kterou na práci s HistoryLabem mají ze své výuky na základní škole a gymnáziu, případně od dalších kolegů učitelů z jiných škol.

Po obědové pauze zazněl příspěvek Jak na rozvoj gramotností ve společenskovědním vzdělávání Mgr. Vandy Vaníčkové, Ph.D., u kterého se pokusím o objektivní popis…

Příspěvek představoval možné náměty, jak lze rozvíjet (nejen) tři sledované gramotnosti v rámci výchovy k občanství. Teorie bylo spíše méně, snažila jsem se cílit hlavně na kontext, praktické ukázky a učitele aktivizovat, a to například pomocí aktivity Twitter, Bingo nebo při čtení/videu s předvídáním.

Závěrečnou přednášející byla Mgr. Hana Živná (Post Bellum) s představením projektu Příběhy našich sousedů (https://www.pribehynasichsousedu.cz/).

I když se v závěru setkání většině účastníků jistě rozbíhaly myšlenky víkendovým směrem, celkově byl obsah pro praxi společenskovědních předmětů přínosný. Pro organizátory je výzvou, zda se podaří najít náplň dalších setkání, kterými by šlo na tuto premiéru navázat. Za učitele i budoucí učitele společenskovědních předmětů, s nimiž se potkávám jako didaktička na pedagogické fakultě, věřím, že ano.

Autor článku: Mgr. Vanda Vaníčková, Ph.D