Devítky určující osudy české i světové historie

Přidat do kolekce

Devítky určující osudy české i světové historie

Tragické předjaří roku 1939 ukončující existenci druhé československé republiky, události roku 1969 uzavírající definitivně období tzv. „pražského jara 1968“ a zahajující „normalizací“ nové období totality v Československu, a závěr roku 1989, kdy došlo k pádu totality ve střední Evropě. To jsou hlavní „devítková“ velká výročí československých, a tedy i českých dějin v roce 2019.

Osudová devítka novodobých českých dějin zasáhla okleštěný pomnichovský celek československé státnosti již dne 15. března 1939. V dopoledních hodinách před 80 lety obsadily toto území první okupační jednotky německého wehrmachtu v operaci „Březnový vítr“. Následující den byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. S příchodem nacistů začala prakticky okamžitě první vlna represí proti potenciálním nepřátelům třetí říše. V akci Albrecht I nacistická tajná policie, gestapo, pozatýkalo přední představitele českého národa. S nastalou okupací se však lidé nesmířili, k prvnímu většímu projevu odporu dalo příležitost výročí vzniku Československa dne 28. října 1939, právě na podzim před 80 lety.  Velká vlna demonstrací měla svůj dopad především v Praze. Při demonstracích policie smrtelně zranila studenta medicíny Jana Opletala a dělníka Václava Sedláčka. Na Opletalův demonstrační pohřeb 15. listopadu 1939 za účasti tisíců lidí odpověděl okupační nacistický režim zlobným terorem. Poslal na popraviště devět představitelů českého vysokoškolského studentstva. Uskutečnil se také zákrok na vysokoškolských kolejích, na 1 200 osob bylo deportováno do koncentračních táborů. Dne 17. listopadu byly uzavřeny české vysoké školy.

Zlomové historické okamžiky se v našich zemích odehrávaly i před 50 lety v roce 1969. Dne 16. ledna se na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil student filozofické fakulty Jan Palach. Po tomto zoufalém činu namířeném proti nastupující „normalizaci“ politických poměrů v Československu a národní apatii v souvislosti s druhou okupací Československa sovětskými a „spojeneckými“ vojsky v roce 1968 zemřel Palach po třech dnech na klinice popálenin v Legerově ulici. Smuteční ceremonie za Jana Palacha dne 25. ledna 1969 se staly další velkou demonstrací proti okupaci země. Večer dne 28. března 1969 se po vítězném zápase se Sovětským svazem na mistrovství světa v ledním hokeji sešlo na Václavském náměstí v Praze na 25 000 lidí. Podobně tomu bylo ve všech větších městech v Československu. Oslavy opět přerostly v demonstrace proti okupaci. Po policejních provokacích byly poškozeny výlohy sovětských aerolinek Aeroflot a cestovní kanceláře Inturist. Naděje „pražského jara“ z roku 1968 vzaly za své definitivně dne 21. srpna 1969 při prvním výročí sovětské okupace. Proti vlně demonstrací, které se prohnaly Prahou a dalšími městy, zasáhly proti demonstrantům s velkou brutalitou v tomto „dni hanby“ domácí policejní pořádkové jednotky, armáda a lidové milice. Po střelbě byli mezi manifestujícími mrtvé a těžce zraněné osoby. Desítky lidí byly zadrženy a skončily ve vězení.

Brutálně si počínaly tyto síly proti manifestujícím odpůrcům totalitního režimu také po dvaceti letech v roce 1989. Události během tzv. Palachova týdne v lednu v Praze (vzpomínka na Palachovo upálení v roce 1969), letní početný exodus občanů Německé demokratické republiky na velvyslanectví Spolkové republiky Německo, disidentská petice občanského hnutí Charta 77 Několik vět (s požadavky na propuštění politických vězňů, svobodnou činnost sdělovacích prostředků a nezávislých iniciativ), studentská demonstrace 17. listopadu na Albertově, které vyústily v sametovou revoluci, to byly před 30 lety klíčové okamžiky zlomové roku, kdy došlo k pádu komunistického totalitního režimu nejen u nás, ale i v celém bloku tzv. socialistických zemí.

V roce 2019 si připomínáme i další významná výročí spjatá s dějinami Československa a novodobé České republiky. Nový československý stát se právě před 100 lety, v roce 1919, musel vojensky střetnout o vymezení svých hranic – s Maďarskem o Slovensko a v tzv. sedmidenní válce s Polskem o Těšínsko. Dne 4. května 2019 uplynulo rovněž již 100 let od dosud ne zcela vyjasněné smrti jednoho z exilových zakladatelů vzniku československého státu, Milana Rastislava Štefánika. Letecká havárie v polích u obce Ivanka, nyní v blízkosti bratislavského letiště, ukončila život prvního československého ministra vojenství. Další významné výročí jakoby navazuje na problematiku vojenství a politické zabezpečení státu. Představuje 20. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance (NATO, 12. 3. 1999).

Zajímavé a často osudové „devítky“ si můžeme připomenout, procházíme-li i staršími českými dějinami. V lednu roku 1409 byl stvrzen Dekret Kutnohorský. V nejen teplotně „horkém“ létě 1419 vrcholily události, považované za počátek husitských válek. V neděli 30. července 1419 byli protihusitští radní pražského Nového města zabiti svržením z okna své radnice (první pražská defenestrace). Po dalších nepokojích zemřel dne 16. srpna 1419 král Václav IV. a zpráva o tom vyvolala další vlnu neklidu, vyhánění katolíků a obrazoborectví. Tzv. Rudolfův majestát z 9. července roku 1609 připomíná další fatální politický a náboženský střet mezi protestanty a katolíky v našich zemích, stejně tak korunovace „Zimního krále“ Fridricha Falckého 4. listopadu 1619, událost související s českým stavovským povstáním a s počátky evropské třicetileté války.

Významné historické „devítky“ nalezneme i v událostech ve světových dějinách. S ohledem na omezený přehled se zaměříme ve výběru na ty vztahující se k 20. století. Právě před 100 lety, 28. 6. 1919, bylo ve Versailleském zámku ukončeno jednání mírové konference po skončení první světové války. Tzv. versailleská smlouva určila rozhodujícím způsobem poválečné mezinárodní postavení vítězných mocností Dohody, spojeneckých států a především poraženého Německa. 24. říjen 1929, před 90 lety, byl osudný pro světovou ekonomiku. Krach na newyorské burze odstartoval velkou hospodářskou krizi 20. století. Právě před 80 lety, dne 1. září 1939 byla rozpoutána druhá světová válka, událost s vazbami právě na politické důsledky Versailleské smlouvy. Dne 4. dubna 1949 uplynulo 70 let od založení Organizace Severoatlantické smlouvy (Severoatlantické aliance, North Atlantic Treaty Organization – NATO), nejvýznamnější poválečné politické a vojenské aliance, jejímiž hlavními cíli jsou kolektivní obrana jejích členů a zachování demokracie, míru, obrana právního státu a lidských práv v oblasti západních zemí. Dne 1. října 1949 před 70 lety také vznikla Čínská lidová republika, dnešní třetí světová „globální“ velmoc. Hned po svém vzniku vznikla komunistická deklarace lidové Číny za „osvobození“ Tibetu. Obsazení Tibetu čínskými vojsky a následná čínská „reorganizace“ Tibetu, potlačující svébytnost a kulturu Tibeťanů, měla za následek masové protičínské národní tibetské povstání. Začalo 10. března 1959 v hlavním městě ve Lhase, tedy před 60 lety, bylo tvrdě potlačeno. V důsledku toho odešel do exilu do Indie XIV. dalajlama, duchovní a světský vůdce Tibetu.

Epochálním milníkem výzkumu vesmíru a kosmonautiky byl 21. červenec 1969. Právě před 50 lety nastala chvíle, kdy američtí astronauté v programu letu Apollo 11, nejprve Neil Armstrong a následně Edwin Aldrin, udělali onen pověstný velký krok pro lidstvo a jako první vstoupili na povrch Měsíce.

Dne 15. 4. 2019 uplynulo 30 let od počátku dramatických demonstrací za lidská práva v Čínské lidové republice. Vyvrcholily v Pekingu, na náměstí Tchie-an-men, Náměstí nebeského klidu, zásahem proti demonstrantům v noci z 3. na 4. červena 1989. Na den 9. 11. 2019 připadá 30leté výročí pádu berlínské zdi, symbolu rozděleného Německa po druhé světové válce. Byl to zároveň předobraz pádu totalitních režimů v tzv. socialistických zemích ve střední Evropě a na Balkánském poloostrově.

Moderní dějepisné školní vyučování pokládá vedle prezentace tzv. velkých politických dějin také důraz na prezentaci regionálních dějin, na práci s rodinnou pamětí, na každodenní či všední „malé“ dějiny mapující běžný život lidí, na kulturní a sociální dějiny. Proto lze žákům prezentovat i četné tzv. „malé“ devítky, mající regionální nebo oborový (profesní) význam pro rozvoj lidské společnosti. Podívejme se příkladně na některé z nich. I zde se pro stručnost zaměříme ve svém výběru na ty vztahující se k národním dějinám 20. století a na ty zcela nedávné. V oblasti kultury, školství, vědy a výzkumu si připomínáme především významná výročí brněnského vysokého školství. Před 120 lety, 19. září 1899, vzniklo Vysoké technické učení v Brně (původní název c. k. česká technická škola Františka Josefa v Brně), první česká vysoká škola na Moravě. Před 100 lety, osmadvacet dní po novém roce, byla založena v Brně Masarykova univerzita, druhá největší česká vysoká škola. Před 90 lety byla dostavěna katedrála sv. Víta na pražském Hradě a 28. září 1929 slavnostně otevřena. Proběhly také oslavy svatováclavského milénia, k výročí tisíce let od smrti českého patrona knížete Václava (nyní Den české státnosti). V témže roce, 27. ledna 1929, Václav Vojtěch, rodák z lesovny ve Skřivanech u Nového Bydžova, se stal prvním Čechem, který vstoupil na území Antarktidy. Tímto dnem se začala psát kapitola české účasti na objevování a průzkumu ledového kontinentu. Před 60 lety, v roce 1959, získal Jaroslav Heyrovský za objev polarografických metod Nobelovu cenu za chemii. „Devítková“ výročí připomínají také založení hned několika velkoplošných chráněných území přírody – chráněných krajinných oblastí – CHKO Jeseníky (50 let, 1969), CHKO Orlické hory (50 let, 1969), CHKO Třeboňsko (40 let, 1979), CHKO Blanský les (30 let, 1989). Před 20 lety (1999) byla akreditována Vysoká škola finanční a správní (VŠFS). Letošní návštěvnická sezona zámku v Litomyšli si připomene 20. výročí zápisu zámeckého areálu na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2019, tedy aktuálně, byly do tohoto prestižního seznamu zapsány i další české lokality, národní hřebčín Kladruby nad Labem s chovem bílých ušlechtilých koní a česká část hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, kterou tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nalézá na území Saska a 5 v českém Krušnohoří. Českou část představují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Hornické památky dokládají způsob těžby a úpravy různých rud od 12. do 20. století, které měly vliv na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.

Svá devítková výročí si připomíná i medicínská oblast. Dne 6. února 2019 vznikl před 100 lety Československý (nyní Český) červený kříž. V roce 1969 uplynulo již 50 let od první operace – náhrady kloubů kloubní protézou v tehdejším Československu.      

Četné „devítkové“ události se vztahují v České republice také k tělovýchově a sportu. Před 130 lety, 11. května 1889, byla vyznačena první turistická trasa v Česku. Vedla kolem Karlštejna ze Štěchovic do Sv. Jana pod Skalou a předznamenala vznik moderní české turistiky. Před 120 lety, 18. května 1899, byl založen Český olympijský výbor. V roce 1919, před 100 lety, změnil název na Československý olympijský výbor, od r. 1992 je opět Českým olympijským výborem. Na 16. mistrovství světa a 27. mistrovství Evropy v ledním hokeji v březnu 1949, před 70 lety, získali českoslovenští hokejisté již podruhé titul mistrů světa a zároveň se stali opět i mistry Evropy. Dopomohlo jim k tomu i památné vůbec první vítězství 3:2 nad týmem Kanady (reprezentoval ji klubový tým Sudbury Wolves). Navíc poprvé v historii světových šampionátů porazili Kanadu rodilí Evropané. Dne 11. června 1949, rovněž před 70 lety, překonal český fenomenální atlet, běžec Emil Zátopek svůj první světový vytrvalecký rekord (10 000 m, stadion ve Vítkovicích, čas 29:28,2 min.). Jeden z nejsilnějších příběhů historie československého hokeje se odehrál v březnu 1959, před 60 lety, na 26. mistrovství světa a 37. mistrovství Evropy, které se konaly na domácí půdě, v Praze, Bratislavě a v dalších městech. Na legendárním stadionu v Praze na Štvanici porazili českoslovenští v posledním zápase již mistrovskou Kanadu 5:3. Gól do prázdné branky při přesilové hře Kanaďanů byl právě ten potřebný, který zajistil československým reprezentantům na domácím šampionátu již málo očekávané bronzové medaile. Tento šampionát měl velkou diváckou odezvu především za situace, kdy byl již přiblížen přímými televizními přenosy. Dne 7. května 1969, před 50 lety, byl otevřen nově zrekonstruovaný fotbalový stadion Sparty Praha na Letné (zápas Sparta – Austria Vídeň 1:2).

V „devítkových“ letech byly realizovány i významné celostátní stavby. V roce 1959, před 60 lety, byla dokončena přehradní nádrž Lipno, největší česká vodní plocha. V roce 1969, před 50 lety, se začal razit první tunel pražského metra. Měl začátek pod Štětkovou ulicí na Pankráci. Práce začaly 20. ledna 1969. Dne 9. května 1974, před 45 lety, byla zprovozněna první trasa metra C ze stanice Kačerov.

Je jistě plno dalších „devítkových“ výročí, velkých i malých, významných i méně významných, regionálních i osobních. Každé z nich může být v dějepisném vyučování pojato a využito jako vhodný zdroj a nástroj k rozvoji a upevňování rodinné, profesní i národní dějinné paměti a kulturního povědomí.  

 RNDr. Josef Herink, Národní ústav pro vzdělávání

Pohled byl zobrazen 200x od 9 červenec 2019 do 17 červenec 2019