Český jazyk na základní škole a digitální technologie

Důležité, žádoucí změny na straně plánování a realizace výuky a hodnocení u učitelů ČJL, které vyplývají z výše popsaných proměn společnosti a komunikace, jsou následující:

-        zahrnout běžnou, každodenní komunikaci a recepci obsahů žáků druhého stupně do plánování a realizace výuky

-        zaměřit se na tvorbu digitálního obsah a tvorbu osobního učebního prostředí žáků

-        zaměřit se na prezentaci myšlenek žáků také prostřednictvím digitálních technologií

-        zaměřit se na vybrané specifické komunikační žánry digitální komunikace:

• fórum, on-line diskuse, chat z těch spíše individuálních,
• z masových, z nichž žáci čerpají názory a utvářejí si postoje, sociální sítě, blog, v-log apod.

-        zaměřit se také na digitální obsahy a „digitální jazykové vyjadřování a jeho specifika“, rozšiřovat u žáků chápání, že stejně jako tvorba celého komunikátu je vědomý proces též volba konkrétních prostředků komunikace svého záměru: spisovnost, novost prostředků komunikace , resp. tradiční prostředky, práce s grafickými doplňky textu, obrázky, videem…

• … ukázky z filmů, divadelních představení, animace pohádek a dalších textů dostupné on-line? Co s tím? (využití technologií k zprostředkování/přiblížení literárního obsahu)
• umožňovat žákům prohlubovat dovednosti práce s informacemi: vyhledávání pomocí klíčových slov nejen v knihovnických katalozích a databázích, o nových knihách, trendech

-        vytvořit funkční platformy koordinace, plánování práce, spolupráce a sdílení zkušeností mezi učiteli (ve škole nebo mezi školami)

-        otevírat žákům (i učitelům) příležitosti osvojit si efektivní přístup k informačnímu světu:

• odolnost, když se nedaří (resilience), respekt k složitosti, nejednoznačnosti světa, otevřenost a spolupráce jako cesta k výsledku.

Při plánování a realizace výuky věnujte pozornost běžné, každodenní komunikaci a recepci obsahů žáků druhého stupně (vlastním žákovským řečovým aktům a jejich efektivitě) 

Jak na to? Změnu široce komentuje ve svých publikacích Stanislav Štěpáník^[1] jako proměnu důležitou pro učitele a výuku rodného jazyka, aby zůstala relevantní. Komunikace a život lidí se proměnily natolik, že směrování vzdělávání na poznávání a upevňování pojmů lingvistiky, slohu a literární výchovy v tradičním slova smyslu, které bylo ústředním principem a cílem výuky dosud, není udržitelné. Žáci produkují a konzumují komunikáty zcela odlišné formálně (co do nosiče, formátů, většinou přechodných a ne zcela dobře popsaných nových „žánrů“). Učitel by je měl vzít v potaz a začít se zabývat také analýzou a zkoumáním aktuální žákovské komunikace. Nejen že tím angažuje žákovské myšlení, ale napomůže také upevnění dovedností. Žáci promýšlející a kultivující komunikaci, kterou aktuálně realizují, budou mít větší zájem se v takových činnostech mentálně angažovat a znalosti a dovednosti posilovat praktickými zkušenostmi a znalostmi.

Zdroje inspirace k takovému doplnění principů a východisek výuky.

Vaníčková, V. (2019). YouTube, spojenec při rozvoji gramotností. Dostupné zde:  https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21979/youtube-spojenec-pri-rozvoji-gramotnosti.html/

Doporučujeme také další články autorky na metodickém portálu RVP.CZ.

Zaměřte se na tvorbu digitálního obsahu a tvorbu osobního učebního prostředí žáků a zaměřit se na prezentaci myšlenek žáků také prostřednictvím digitálních technologií

Základní struktura školního vyučování zůstává po stovky let podobná (srov. Šeďové^[1] analýzy třídní komunikace vč. popularizačních vystoupení v mediích^[2]). Učitel dává výuce směr, ale iniciuje i detaily učení, řídí činnost ve třídě, on rozhoduje, kdo a co říká. Struktura komunikace tak dialog pouze připomíná. Ve skutečnosti se jedná o proud specifické, učitelem plně řízené komunikace ve struktuře I - R - F (iniciace, odpověď, zhodnocení/pokračování^[3]), v níž je role žáka a jeho mentální zapojení převážně soustředěno na pozorné sledování učitele a reakce na množství otázek, z nichž většina je nižší kognitivní obtížnosti. V takovém vyučování převažuje správná, jednoslovná odpověď žáka a v podstatě nulová zpětná vazba. Prostor pro učení jako soustředěnou činnost při řešení problémů zůstává tak v humanitních vyučovacích předmětech zejména na domácí práci. Potíž takto učitelem ovládaného postupu výuky je také v tom, že se například začínající učitel jen obtížně může odklonit od své přípravy, což dále deaktivuje mentální zapojení žáků. Odbočky a otázky nejsou vítány a žáci to rychle přijmou.

Domníváme se, že by bylo žádoucí tuto jednoduchou strukturu komunikace ve výuce nahradit cíleným utvářením učebního prostředí žákem, resp. vhodněji skupinou žáků či dokonce skupinou napříč ročníky a třídami. Nicméně začít se může například umožněním řešení problémových zadání ve dvojici ve sdíleném prostředí a s dostupností internetu. Učitel se stává z totálně za chod výuky odpovědného jedince, který drží pravdu, pomocníkem při učení se žáků, a to ať již při analýzách jejich běžné komunikace (viz výše), tak při řešení školních problémů, analýzách současné publicistiky a aktuálních problémů apod.

Inspirace:

Rusek,  M. (2011). Kooperující žák jako člen informační společnosti. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/14519/KOOPERUJICI-ZAK-JAKO-CLEN-INFORMACNI-SPOLECNOSTI.html.

Zaměřte se na vybrané specifické komunikační žánry digitální komunikace, na digitální obsahy, specificky „digitální jazykové vyjadřování"

Naplnit Štěpáníkův výchozí konstruktivistický požadavek můžeme dále tím, že se zaměříme na to, jak žáci utvářejí a jak recipují moderní komunikační prostředky. Pracovně si je pro tento text roztřídíme podle vlivu, podle množství aktuálně zasažených a ovlivňovaných lidí:

• fórum, on-line diskuse, chat z těch spíše individuálních,
• z masových, z nichž žáci čerpají názory a utvářejí si postoje, sociální sítě, blog, v-log apod.

Pro analýzu, syntézu a tvorbu těchto soudobých, přechodných a „fuzzy“ komunikačních žánrů či „formátů“ se nabízí jako inspirace webová stránka digitálních vzdělávacích zdrojů projektu pedagogických fakult a MŠMT Podpora digitální gramotnosti. Zpřístupňuje peer-rewieved ukázky z výuky vybraných pedagogických pracovníků českých škol. I to může být inspirací a motivem k nabytí odvahy a vyzkoušení uvedených postupů. Zahrňme žánry do své pozornosti a pracujme s nimi ve škole. Změny mohou nastat různé. Následující výčet podpory (která je v tuto chvíli skryta, ale lze ji odemknout…^[1]) se týká práce s:

• blogem,
• veřejným fórem,
• portrétem dětí prostřednictvím mobilního telefonu,
• sociálními sítěmi a
• netiketou.

Inspirace:

Praktické články inspirující k práci s žákovským blogem, individuální identitou on-line, diskusními fóry, sociálními sítěmi a netiketou naleznete zde: https://digigram.cz/dvz/#DVZ%C4%8CJL01

Rozšiřte výuku literární výchovy o vhodné filmové a hudební obsahy

Další „nekonečnou“ inspirací pro rozvoj digitální kompetence žáků (gramotnosti) je ukázat jim v rámci literární výchovy užitečnost volně dostupné hudby a filmu pro rozvoj estetického cítění, ale také ke kultivaci recepce a tvořivosti. Ne všechen obsah volně dostupný na internetu je totiž banalitou. Banalita se ale šíří v běžné každodenní komunikaci lidí hledajících při odpočinku senzaci, při níž mohou „vyplavit nějaký ten adrenalin“, rychle „spálit“ emoční potřebu.

Učitel může svým žákům vyhledat a doporučit obsahy, které banální nejsou. Na Youtube totiž nemají své kanály jen prvoplánovité společnosti a jednotlivci zaměření na rychlé pobavení. Také veřejnoprávní média, filmoví tvůrci a další lidé s uměleckými záměry zde mají své kanály, které mohou žákům zprostředkovat komplikovanější obsah. A při tom využít jejich návyk konzumovat obsah ve formě hudebního či filmového obrazu. Více k tématu naleznete v disertační práci PhDr. Lucie Bušové (2011, s. 47) Využití ICT ve výuce českého jazyka^[1].

Další inspiraci můžete najít v publikacích Miloše Mlčocha, Milana Poláka a dalších, kteří se zaměřují na didaktickou integraci výuky ČJL a dalších vhodných, rozvoji estetického vnímání a představivosti dětí napomáhajících obsahů a postupů ve výuce. Polák a kol. publikovali své inspirace v rámci projektu UPOL Komunikační výchova (odkazujeme na web projektu, kde jsou ke stažení veškeré pracovní listy ve složce "zip"; mají však rozsah více než 400 MB; proto jsou zde ke článku připojeny vybrané pracovní listy a aktivity také zvlášť)^[2] a také v projektu Národního ústavu pro vzdělávání (dnes NPI ČR) s názvem LAMS^[3]. Metodická podpora komunikační výchovy z pedagogické fakulty UPOL je rozsáhlá je přiložena jako „zip-file“, dovolujeme si tedy budoucímu učícímu se učiteli doporučit několik konkrétních pracovních listů z produkce tohoto projektu:

• Pracovní list č. 16 Divadlo Járy Cimrmana;
• Pracovní list č. 17 Reflexe literárního díla v médiích;
• Pracovní list č. 18 Prostředí literárních serverů;
• Projekt Šumavský problém;
• Projekt Naše obec v médiích;
• Střednědobá aktivita Otevírání fantastických světů.

A na webu projektu (Mlčoch, Polák a kol., 2015^[4]) naleznou čtenáři také další inspiraci ihned využitelnou k rozšíření výuky nejen o digitální prvky. Samo využití tohoto didaktického portálu, pokud budou při jeho používání spolupracovat učitelé se žáky, lze považovat za rozvoj digitální gramotnosti žáků. Podobné lze říci o následujícím tématu - osobním učebním prostředí, portfoliích a sítích. I pro ně platí, že jsou efektivní, jedná-li se o záměrnou, dlouhodobou spolupráci (žáků a učitelů).

Připojené soubory  6
01_16 Divadlo Jary Cimrmana.doc (235K) - Stáhnout
01_17. Reflexe literárního díla v médiích.doc (229K) - Stáhnout
01_18. Prostředí literárních serverů.docx (189,1K) - Stáhnout
02_3_projekt NAŠE OBEC V MÉDIÍCH.doc (285,5K) - Stáhnout
02_6_projekt ŠUMAVSKÝ PROBLÉM.docx (396,8K) - Stáhnout
03_strednedoba aktivita OTEVÍRÁNÍ FANTASTICKÝCH SVĚTŮ.docx (228,2K) - Stáhnout

Nepostupujte sami

Zavádíme-li inovace do vzdělávání, je velice důležité postupovat koordinovaně a společně v týmu. Ať už se jedná o tým pedagogických pracovníků ve škole nebo v týmu internetové komunity. Není to banální rada, ale vyplývá z řady domácích i zahraničních zkušeností. Andy Hargreaves a Michael Fulman vydali ke koordinovanému postupu ve škole, jeho výhodám i obtížnosti monografii. Je v anglickém jazyce, ale je velice instruktivní v tom, jak napomáhá učitelům spolupráce při řešení problémů vč. zdánlivě velmi obtížných^[1]. Taková spolupráce není jen náhodné setkávání, ale nová kultura změny. A změna je žádoucí, viz úvod tohoto textu. K plánování práce a spolupráce, sdílení mezi učiteli, které posiluje efektivitu zavádění novinek a změn a hlavně předchází krizím a vyhoření „osamělých běžců“, kteří se ocitají v bouři změn bez systémové opory, naleznete určité teoretické vymezení ve výše citované disertaci Bušové (2011, s. 46 - 47). Tam nalezne učitel základní nástroje a platformy ke sdílení a hodnocení práce. Další inspiraci uvádíme výčtem zde níže.

Nemáte-li v okolí nikoho, kdo by Vám na začátku se zaváděním pomohl a podporoval vás při řešení problémů, využijte také toho, že firmy, které platformy vyvíjejí, je potřebují šířit a vylepšovat, a to bez odvážných učitelů, tedy právě vás, nedokážou. Obraťte se tedy přímo na ně. Popř. hledejte v google komunitách učitelů ty, kdo systémy spolupráce a hodnocení ve školách již zavedeny mají…

Několik tipů pro inspiraci:

1.     Osobní učební prostředí a profesní portfolia

Ondřej Neumajer, Moderní on-line způsoby profesního rozvoje učitelů. Dostupné zde: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/17489/MODERNI-ON-LINE-ZPUSOBY-PROFESNIHO-ROZVOJE-UCITELU.html

Osobní vzdělávací prostředí - články na s-pomocníku RVP. CZ, dostupné zde; jako např. článek Bořivoje Brdičky, Osobní vzdělávací prostředí učitele: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/10655/OSOBNI-VZDELAVACI-PROSTREDI-UCITELE.html

2.     Komplexní podpora on-line učení žáků

Google Classroom. Dostupné z: https://classroom.google.com/h

Obdobný MS produkt je Microsoft Teams. Dostupný u: https://teams.microsoft.com/start

Khan Academy. Dostupná z: https://khanovaskola.cz/

3.     Učitelské portály

Metodický portál RVP.cz. Dostupné z ema.rvp.cz, dum.rvp.cz

Učitelnice. Dostupná z https://www.ucitelnice.cz/

4.     Platforma k hodnocení (mimo google classroom):

Formative. Dostupné zhttps://goformative.com/

Hlasování

• Plickers - https://get.plickers.com/
• Mentimeter - https://www.mentimeter.com/
• Mentimeter - https://www.mentimeter.com/

Slovní mraky

Přečtěte si obecnější doporučení

Učení žáků a učení lidského jedince probíhá obvykle neřízeně, spontánně (srov. reflexivita a spontaneita recepce světa ve vědomí už u Edmunda Husserla). Ve škole učení řídíme za pomoci didaktických zásad. Rozhodující pro uplatnění didaktických zásad je cíl, k němuž učitel učení zaměřuje. Je-li cílem to, aby si žáci osvojili předem dané učivo, tedy určitou pojmovou strukturu a poznávací aparát (metody) určité oblasti lidského poznání (fyzika, jazykověda…), je nutné tomu přizpůsobit strategie učitele (výchovné a vzdělávací strategie). Je-li cílem během výuky také otevírat žákům příležitosti osvojit si efektivní přístup k informačnímu světu. Je třeba v těchto vybraných částech výuky strategie zásadně pozměnit…

Chceme-li rozvíjet u dětí dovednosti aktuálně užitečné ve světě práce a ve světě občana také ve výuce českého jazyka, musíme promýšlet některé paradigmatické změny - tedy změny, které mění celý charakter cíle a tudíž i strategií mě jako učitele. Taková změna se dá sledovat v tom, jak připravuji děti na tyto zásadní osobnostní potřeby:

• odolnost, když se nedaří (resilience),
• respekt k složitosti, nejednoznačnosti světa,
• otevřenost a spolupráce jako cesta k výsledku.

Realizace takové změny výuky proměňuje nejen cíle a tudíž formu i obsah výuky. Rozhodnutí jít cestou rozvoje těchto dimenzí osobnosti žáka vyžaduje proměnu učitelova myšlení a jednání. K tomu potřebuje podpory komunity a změnu kultury ve škole. Bez nich můžeme jít již mnohokrát učiteli ověřeným kruhem: zadání úkolu, vyzkoušení - reflexe že to nejde - neexistence podpory - zavržení změny jako nefunkční. Změny v myšlení a chování (při zadávání práce, průběžné podpoře učení žáka a hodnocení i při reflexi výuky a získávání a sdílení zkušeností^[1]) tvoří nejvyšší disciplínu změny a proto je obtížné je činit bez zajištění toho, že se učitelům již daří změny 1 - 5 uvedené  výše.

Inspirace:

Ventiglia, P., and Pullman, G. (2016). From written to digital. The New Literacy. Dostupné zde: https://er.educause.edu/articles/2016/3/from-written-to-digital-the-new-literacy

Digitální technologie tvoří neviditelné pozadí života každého jedince v dnešní společnosti. Využíváme je nejen k nakupování věcí a komunikaci s okolním světem – tím si vytváříme lehce dostupné znalostní portfolio. Jejich prostřednictvím si také, a často méně uvědoměle, utváříme obraz o sobě a světu. V této souvislosti popisuje text žádoucí úlohu výuky jazyka vyučování a jazyka většiny obyvatel této země, tedy výuky českého jazyka, v procesu osvojování si dovedností a postojů žáků při práci s digitálními technologiemi. To, jak si člověk utváří svůj pohled na sebe a porozumění světu, se děje velice často prostřednictvím textů a obrazů, které vnímá. V současné době vedle přímého oslovení nebo masové komunikace narůstá intenzita, s níž jedince atakují obrazy a texty prostřednictvím právě světa digitálních technologií. Žákovo sebepojetí vnímání světa a porozumění světu se rozvíjí a prohlubuje také čtením knih a psaných textů obecně. Podle všeho je ale u současné mladé generace toto čtení na ústupu.

Ne že by se přestávalo číst, čte se jinak – vedle souvislých textů hrají v našich životech stále větší roli texty nesouvislé. Při využívání digitálních technologií ve výuce českého jazyka a literatury budeme v následujícím textu reflektovat také tento fenomén, tedy odklon od klasického čtení, jak jsme ho znali v minulosti (chcete-li ne-čtení), a sbírání informací převážně v obrazové, filmové a tedy jinak recipované podobě. Ne-čtení se neprojevuje v tom, že by mladí nečetli vůbec. Ale přes lákavou nabídku emocí k rychlé spotřebě (Koukolík, 1997^[1]), která je pro svět mladých velice lákavá, se vůbec nedostanou k obsahům, které rozvíjejí a prohlubují představivost, vztahovou inteligenci a tvořivost apod., protože preferují rychlý prožitek a honbu za dalším. Tyto rychlé prožitky se navíc mohou týkat jejich nejbližšího sociálního okolí, jsme svědky narušování dětských vztahu kyberšikanou apod.

V textu uvádíme, že zahrnutí digitálních dovedností jako cílů učení do výuky českého jazyka a literatury je žádoucí. Žádoucí bude, bude-li dostatečně atraktivní, ale současně znatelně širší, než jak děti a mládež používají digitální technologie mimo vzdělávání. To znamená stav, kdy využívání technologií ve výuce nezahrne výhradně či převážně zábavní spotřebu, ale také další jevy důležité pro rozvoj dítěte, jako jsou:

• schopnost identifikovat problém,
• schopnost položit si otázky,
• schopnost hledat zdroje k jejich řešení a zodpovězení,
• schopnost tyto zdroje hodnotit a vybírat ty spolehlivé,
• schopnost posečkat s celistvým, tolik lákavým rozhodnutím, kudy dál, až po posouzení více názorů a argumentů,
• učinění konkrétních kroků až po promyšlení jejich důsledků apod.