Využívání digitálních technologií při distančním vzdělávání žáků se SVP a nadaných

Od tohoto týdne se do lavic základních, středních i vysokých škol začínají postupně vracet někteří žáci a studenti po takřka dvouměsíčním období distančního vzdělávání. Ostatní budou ve vzdělávání na dálku pokračovat. Pokud se na situaci nic nezmění, ve velké míře bude učení probíhat i nadále za využití digitálních technologií. Mnohé školy při realizaci distančního vzdělávání volí využití digitálních technologií oproti výuce pomocí jiných nástrojů (např. písemné zadání práce z učebnice a pracovního sešitu, osobní konzultace pedagogického pracovníka, telefonické zadání).

I mnozí žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáci nadaní jsou ze strany škol vedeni k využívání digitálních technologií jako pracovních nástrojů. Cílem učení se potom bezděky stává nejen osvojení učiva, ale i dosažení co největší samostatnosti ve využití techniky. Tato skutečnost může být střídavě přínosem i hendikepem pro žáka i jeho vzdělavatele v závislosti na kompetencích žáka/vzdělavatele, ale i na materiálních podmínkách v rodině (např. vybavenost domácnosti digitálními technologiemi, stav techniky a její vytíženost ostatními členy rodiny).

Shrňme si pozitiva a rizika využití tohoto nástroje při distančním vzdělávání (oproti běžným pedagogickým postupům) právě v případě žáků, kteří vyžadují při učení určitou míru podpory.

Rizika využívání digitálních technologií při distančním vzdělávání:

  • bezpečnost pohybu žáků v online prostředí (např. problém s přílišnou důvěřivostí žáků, se sdílením důvěrných informací; rizikové především u žáků s mentálním postižením)
  • závislost na existenčních možnostech rodiny (např. není součástí výbavy domácností, nutná údržba, PC bez dalšího příslušenství; rizikové především u žáků s odlišnými životními podmínkami)
  • časté problémy technického charakteru (např. kvalita připojení, zdroje, nevyhovující technický stav; rizikové především u žáků s odlišnými životními podmínkami)
  • obtížná kontrolovatelnost probíhajících činnosti žáka (např. tendence žáka „odbíhat“ ke svým oblíbeným činnostem s digitálními technologiemi; rizikové především u žáků s ADHD, s PAS)
  • využití digitálních technologiíjako další vzdělávací cíl žáka (rizikové především u žáků s mentálním postižením, v některých případech může být zároveň pozitivem - především u žáků nadaných)
  • snížení míry osobní komunikace (rizikové především u žáků s narušenou komunikační schopností)
  • útlum praktických manipulativních činností vhodných pro část žáků se SVP a nadaných (rizikové především u žáků s mentálním postižením).

 

Pozitiva využívání digitálních technologií při distančním vzdělávání:

  • možnost práce na dálku online, možnosti sdílení a komunikace v týmu
  • využití kompenzační funkce digitálních technologií (např. možnost úpravy písma, barevného pozadí, přínosné především pro žáky se SPÚ; využití zvuku, přínosné především pro žáky se sluchovým postižením; speciální hardware především pro žáky s tělesným postižením)
  • ve většině případů zvýšení motivace k učení (přínosné především pro žáky s ADHD či žáky s PAS)
  • zvýšená názornost (např. z důvodu interaktivity, přínosné pro žáky s mentálním postižením); učení se více smysly současně (přínosné pro všechny žáky preferující různé učební styly)
  • okamžitá zpětná vazba v procesu učení (např. automatické vyznačení chyby, nabídnuté správné řešení, přínosné především pro žáky s mentálním postižením)
  • při správném nastavení pracovního prostředí možnost individualizace výuky (např. rozšíření učiva, přínosné především pro žáky nadané; nabídka výběru vyučovací metody, přínosné především pro žáky se SPÚ; možnost osobní konzultace online, přínosné především pro žáky s problémy v sociální komunikaci)
  • rozvoj digitální gramotnosti (přínosné pro všechny žáky).

 

Zamysleme se, s nově nabitými zkušenostmi s digitálními technologiemi, nad pozitivy i riziky jejich využití v dalším období distančního vzdělávání žáků se SVP a nadaných. Zvažme, které z nich u konkrétního žáka převažují a přizpůsobme tomu způsob další práce.   

Nástroje pro řízení třídy a zapojení na dálku

  • Edmodo
  • Google Classroom
  • Moodle
  • ClassDojo

Platformy umožňující živou video komunikaci

  • Hangouts Meet
  • Teams
  • Skype
  • WhatsApp
  • Zoom
  • Dingtalk

Nástroje pro vytvoření digitálního učebního obsahu

  • EdPuzzle
  • Nearpod
  • Thinglink

Digitální výukové zdroje pro samostudium

  • Khan Academy
  • Quizlet
  • Facebook Get Digital
  • Duolingo
  • Youtube

 

Zpracovaly PhDr. R. Votavová, Mgr. A. Kourkzi

Pohled byl zobrazen 115x od 19 květen 2020 do 4 srpen 2020