Vše o diáři Inspiromat 2012

Programování vede dítě k algoritmickému myšlení a řešení úloh. Proto je více než vhodné začít s ním již v ranném věku. K dispozici jsou programy, které nabízí nástroje přizpůsobené dětskému věku, např. Karel, Scratch, Baltík, Imagine Logo nebo Game Maker (v případě Karla existuje i online aplikace).

Jednou z výhod je, že žák pracuje samostatně a má okamžitou zpětnou vazbu. Potřeba je pouze počítač s instalovaným softwarem, případně prostor pro prezentaci žákovských prací (blog, web apod.)

Jednou z možností, jak rozvíjet u žáků zodpovědný přístup k výuce, je tvorba portfolií. S rozvojem technologií na školách se stále častěji skloňuje pojem e-portfolio. 

Základem práce s e-portfoliem je, že žáci ukládají výkresy, záznamy práce, referáty, výstřižky aj. v elektronické podobě (přepsané, upravené, naskenované apod.). Žáci jsou vedeni k pravidelnému ukládání, komentování svých materiálů a přemýšlení nad svými výsledky a pokroky. Zpětnou vazbu jim dává učitel, ale také rodiče nebo spolužáci.

Každý učitel ví, že práce se stavebnicemi patří do zlatého fondu aktivit, které žáky baví a rozvíjejí jejich schopnosti a dovednosti. S přibývajícím věkem žáků je třeba porozhlédnout se po náročnějších variantách konstrukčních úloh. Seznamte se: robotické stavebnice.

Práce s takovým robotem sestává ze tří základních kroků: sestavit, naprogramovat a otestovat. Programování probíhá v softwaru, který je uzpůsoben věku žáků.

Některé modely robotických stavebnic pak nabízejí ještě další funkce, např. různé druhy senzorů či ovládání přes Bluetooth. Roboty pak mohou řešit jednoduché úkoly, např. procházet bludištěm, nebo se účastnit fotbalových zápasů.

Propojení moderních technologií se znalostmi a dovednostmi v jiných předmětech je motivujícím výstupem pro většinu dnešních žáků. Jedním ze zajímavých výstupů je digitální vypravování příběhů, tzv. digital storytelling.

Žáci pracují s online aplikacemi nebo instalovaným softwarem a jejich cílem je vytvořit multimediální prezentaci nebo video. Oblíbené jsou příběhy v komiksovém stylu, rozpohybované fotografie, videonahrávky dramatizací událostí z historie nebo hraných interview s historickými osobnostmi. 

Storytelling umožňuje žákům zamýšlet se nad současnými problémy, využívat osobní učební styly, motivuje k hlubší práci s moderními technologiemi, podporuje tvořivost.

Výuka žáka může také probíhat částečně či plně z domova. K tomu učitelé využívají tzv. LMS systémy. Jde o on-line nástroje pro komunikaci a řízení studia, které zároveň zpřístupňují studentům učební materiály či výukový obsah. LMS aplikací je řada. Nejrozšířenějším tzv. open source softwarem je Moodle.

Kromě možnosti  umístění různých studijních materiálů učitelem a vkládání prací studenty, zde probíhá v bezpečném prostředí spolupráce formou diskuzí a on-line chatů. 

Mezi moduly, které patří k běžným funkcím systémů řízeného vzdělávání,  najdeme např. evidenci a správu žáků a kurzů, katalog výukových kurzů a objektů, nástroje k testování žáků, komunikační nástroje aj. Nastavení modulů lze dále přizpůsobovat a využívat je tak v různých pedagogických situacích. 

Moderní technologie mohou výraznou měrou nahradit drahá a pro školy často nedostupná laboratorní zařízení. Řešením tohoto problému mohou být tzv. vzdálené internetové laboratoře. Nabízí skutečný reálný pokus, snímaný pomocí řídicího počítače. Prostřednictvím webového rozhraní žáci ovládají experiment a měří skutečná data.

Vzdálená laboratoř žákům umožní provést měření indukovaného elektromotorického napětí v závislosti na frekvenci rotující cívky nebo si s pomocí dvou sond mohou vyzkoušet regulovat vodní hladinu. Demonstrační zařízení žáci interaktivně kontrolují jen pomocí myši nebo klávesnice.

Rozšířená realita je digitální doplněk skutečnosti, skutečná realita obohacená o prvky vytvořené počítačem. Například aplikace v chytrých mobilních telefonech již umožňují zobrazení informací o objektu, který je snímán vestavěnou videokamerou. Na monitoru se objeví reálný snímek objektu obohacený o další informace, např. názvy souhvězdí aktuální hvězdné oblohy nebo encyklopedické informace o snímané budově.

Je jen otázkou času, kdy se tyto technologie promítnou do výuky - učitel bude moci ukázat jednotlivé orgány lidského těla a nasimulovat jejich fungování, žáci si prostorově zobrazí jednoduché molekuly pomocí virtuálních barevných míčků.

Co byste řekli na prsten, který po nasnímání cizího slova v knize, zobrazí jeho význam?

Moderní technologie nám nabízejí dříve těžko představitelné možnosti jejich využití ve výuce. Učitelé mohou např. využít kombinace dataprojektoru (interaktivní tabule) a běžného programu pro hlasovou komunikaci, např. Skype.

Videokonference patří mezi metody, které umožňují “pozvat” do výuky odborníky a nabídnout tak  žákům odbornou diskuzi. Konference lze s pomocí softwarového rozšíření (popř. online aplikací) nahrávat a následně se věnovat jejich rozboru, což výrazně usnadní reflexi.

Jiným příkladem je komunikace na dálku s projektovými partnery (v češtině nebo v cizím jazyce). Nejčastěji se tedy jedná o obousměrnou komunikaci obrazem a zvukem v reálném čase mezi jednotlivými účastníky online přenosu.

Sdílení a spolupráci téměř v reálném čase umožňují různé systémy wiki. Učitelé využívají online prostředí, která jsou nenáročná na ovládání a umožňují přístup více osobám prakticky odkudkoli. Učitelé tak společně tvoří projekty nebo sdílejí nápady k výuce.

Do tvorby wiki lze snadno zapojit i žáky, kteří dávají učiteli zpětnou vazbu a prokazují své znalosti  odpověďmi na otázky, diskuzemi k tématu nebo sbírek odkazů. 

Tvorba a následné kooperativní vylepšování hesel společného tematického slovníku je atraktivní náhradou referátů, které by jinak končily někde v zásuvce.

Mezi nejznámější a nejrozsáhlejší wiki systém na světě patří Wikipedie, čeští učitelé mají svou wiki na Metodickém portálu. Pro potřebu školy lze software wiki nainstalovat i na školní server. 

V dnešní době máme možnost žákům ukázat, skrze moderní technologie reálné problémy našeho světa. Jedním ze směrů, který k tomuto účelu může pomoci jsou propracované strategické, často on-line hry, které nenuceně vedou žáky rozvoji strategického myšlení, dovednosti rychlého rozhodování a spolupráci, a schopnosti nést za své činy zodpovědnost (např. Civilizace III, Evropa 2045, Revolution nebo FarmVille). V poslední době se vytvářejí i speciální hry pro výuku (například hra s ekologickým podtextem Hanoloko apod.) K takové výuce postačí připojení k internetu a webový prohlížeč.

Zkušený učitel každou uzavřenou část hry ukončí diskuzí s hráči, která má přesah i do dalších vyučovacích předmětů.

Co se můžeme dozvědět o hodnocení z videohry? (T. Barrett) - českou verzi zkuste zobrazit zde

Školy často řeší otázku zákazu používání mobilních telefonů při vyučování. Učitel má ale také druhou možnost - cíleně zařadit mobilní telefon do výuky. Nabízíme několik nápadů ze zahraničí...

Učitel si pomocí záznamníku nahraje svou přednášku, kterou následně zpřístupní žákům na internetu. Žáci mohou po ukončení lekce klásta další otázky k vysvětlení nejasností; ten má rychlou zpětnou vazbu a v následující hodině může celou věc lépe osvětlit. V rámci určené části hodiny mají žáci  dovoleno používat aplikace v mobilech, např. internetový prohlížeč, mapy nebo slovníky.

Nepopsatelné možnosti využití ve výuce pak představují další funkce mobilních technologií, např. čidla a senzory.

Nejeden učitel řeší problém, kdy si nachystá přípravu doma a následně ji musí nějakým způsobem přenést do školy. Ve chvíli, kdy využije výhod cloud computingu, tj. poskytování služeb či programů uložených na on-line serverech, tyto starosti mu odpadnou. Také umožňuje dříve nerealizovatelnou týmvoou spolupráci.

Také žáci, kteří si v hodině rozpracují úkoly, k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace, a pracovat na nich prakticky odkudkoliv. Cloud computing umožňuje zapojení nemocných žáků do výuky a podporuje týmovou spolupráci na dlouhodobých projektech. Při následných prezentacích pak není třeba řešit instalaci programů, protože vše lze spustit přímo z internetového úložiště.

Prostředí sociálních sítí může v mnoha případech nahradit třídní webové stránky a výrazně rozšířit možnosti komunikace mezi učiteli a studenty. V rámci uzavřených skupin účastníci diskutují o učivu, učitel a žáci sdílí materiály a odkazy, skupinky spolupracují  online i na dlouhodobých projektech. Většina sociálních sítí umožňuje komunikaci i s dalšími uživateli sítě mimo třídní kolektiv, čehož využívají nejen učitelé cizích jazyků. Zveřejněn byl např. projekt učitelky zeměpisu, jejíž třída pomocí sociální sítě zjišťovala aktuální umístění ostatních připojených uživatelů. Údaje pak žáci zaznamenávali do map.

Projekt ukazuje, že sociální sítě umožňují propojovat skupiny lidí, které se mohou navzájem ovlivňovat.