Co je to debatování
O debatování
Debatování
Debatování je svébytná vzdělávací forma založená na metodách činnostního učení a problémového vyučování. Využívá technik kritického myšlení k tvorbě argumentů na obhajobu zadané kontroverzní teze. Procesy debatování zahrnují formulaci hypotézy, testování platnosti hypotézy včetně argumentace na její podporu, věcnou kritiku a rehabilitaci napadených argumentů. Postup přirozeně vede k hluboké analýze. Výstupem je nejlepší možná argumentace k dané problematice v závislosti na věku a úrovni účastníků.
Předpokladem debatování je stanovení kontroverzní teze, která umožňuje věcný spor o její platnost. Obhajoba platnosti teze, respektive kritika této obhajoby vylučuje kompromis i konsenzus.
Debatování má vysoký přínos v rozvoji kompetencí a prohlubování znalostí účastníků. Předpokládá však cílevědomé, systematické a dlouhodobé zapojení. Proto se typicky realizuje v neformálním vzdělávání (zájmová činnost, soutěžení v debatování) a ve formálním vzdělávání v rámci samostatného vyučovacího předmětu (debatování, kritické myšlení, komunikační výchova). Potenciál debatování lze úspěšně využít i jako metodu k dosažení specifických vzdělávacích cílů širokého spektra vyučovacích předmětů a průřezových témat RVP 2. stupně ZŠ a SŠ.
Procesy debatování
Procesy přípravy na debatování, realizace vzdělávacích debat a korekce na základě zpětné vazby činnostní formou významně rozvíjí klíčové kompetence. Debatování zahrnuje:
- Seznámení s tématem a holistickou analýzu problematiky.
- Formulaci hypotézy.
- Sběr a vyhodnocení informací z více zdrojů,
- Testování platností hypotézy. Hledání alternativ.
- Přípravu ucelené argumentační linie při respektování specifik mluveného projevu.
- Predikci možných slabin argumentace na dané téma a přípravu kritického stanoviska včetně sběru a vyhodnocení informací.
- (Na základě předchozího) – příprava otázek.
- Rétorickou přípravu.
- Přednes argumentace.
- Kritické naslouchání, efektivní psaní poznámek, rychlé řešení problémů.
- Kritiku představené argumentace respektive rehabilitaci napadených argumentů.
- Pohotové (spatra) a znalé odpovědi na dotazy oponentů.
- Reflexi průběhu debaty při využití zpětné vazby poskytnuté pedagogem.
Poslední krok (reflexe) je současně prvním krokem nového cyklu přípravy na další debatu.
Debatování v cizím jazyce současně zahrnuje aktivní osvojení si specifické slovní zásoby k danému tématu. Debatování se typicky realizuje ve skupinách a rozvíjí tak dovednosti týmové spolupráce a sociální inteligenci. Metoda prohlubuje všechny klíčové kompetence RVP-G (RVP-Z), včetně využití ICT technologií ke vzdělávacím účelům a osvojení si pracovních návyků (učení jak se učit). Debatování využívá motivačního charakteru problémové metody, učení je činnostní a zážitkové, role učitele je v rovině konzultační a nápomocné. Debatování inspiruje k hlubokému porozumění zadané problematiky.
Náročnost
Debatování je komplexní a na realizaci náročná vzdělávací forma. Není „debatou“ v obecném smyslu diskusní techniky či metody. Předpokládá osvojení a pochopení formy a procesů všemi účastníky – jak žáky, tak pedagogy. Jedním z klíčových prvků debatování je znalý, férový a zejména zdůvodněný verdikt rozhodčího. Součástí verdiktu je vždy zpětná vazba účastníkům, která usměrňuje další učení. Role pedagoga je proto relativně náročná a vyžaduje účast na školení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Zařazení debatování do systému aktivit veřejné promluvy
Veřejná promluva
1. dospělých
zahrnuje funkci přesvědčovací (reklama, politický projev, soudní obhajoba…), vzdělávací (seminář, přednáška…) a zábavnou (talk show, moderování…)
2. mládeže
2.1. participační
cílem je účast na spolurozhodování (žákovská samospráva, parlamenty dětí a mládeže, krajská zastupitelstva dětí a mládeže…)
2.2 vzdělávací
cílem je prohlubování znalostí nebo dovedností
2.2.1 vyjednávací
cílem je naučit dovednostem efektivního vyjednávání, dosažení shody či nejlepšího řešení (Model OSN, Model NATO, Český model amerického Kongresu…)
2.2.2 profesní
cílem je odborná příprava na budoucí povolání (Moot Court, Mock Trial…)
2.2.3 rétorické
cílem je rozvoj prezentačních dovedností (Mladý Démosténes, Prezentiáda, soutěže v přednesu a recitaci…)
2.2.4 argumentačně-rétorické
cílem je rozvoj znalostí a dovedností
2.2.4.1 krátkodobé
příležitostné, jednorázové a postupové soutěže, kde cílem je vítězství (Debatiáda, Za svým slovem si stojím, Cestou do parlamentu, Jugend debattiert…)
2.2.4.2 dlouhodobé
působící systematicky, cílem je rozvoj osobnosti (Debatní liga, Debate League).
Tradice vzdělávání debatováním
Debatování má v novověku více, než dvousetletou historii. Pravděpodobně prvním debatním klubem byla Historická společnost Trinity College v Dublinu, založená v roce 1770. V dnešní době se debatování ve formálním či neformálním vzdělávání využívá ve většině zemí světa. Silnou tradici má zejména v anglicky mluvících zemích. Do České republiky se metoda rozšířila v roce 1994 prostřednictvím Debatního programu Nadace Open Society Fund Praha. Nejstaršími soutěžemi jsou Debatní liga a Debate League, pořádané nepřetržitě od roku 1995. Tyto soutěže organizuje Asociace debatních klubů, o.s., která současně zajišťuje vzdělávání pedagogů a žáků debatou.
Mezinárodní debatování
Asociace debatních klubů, o.s. je zakládajícím členem nadnárodní organizace Mezinárodní asociace vzdělávání debatou (International Debate Education Association, IDEA), která sdružuje více, než 40 národních asociací celého světa. Od roku 1995 pořádá IDEA Mistrovství světa žáků středních škol v debatování formou Karl Popper. Od roku 2005 se čeští debatéři pravidelně účastní i Mistrovství světa organizace WSDC. Další významné mezinárodní soutěžní aktivity zahrnují mj. Mistrovství Evropy a Mistrovství světa v korespondenčním debatování. Každoročně jsou pořádány mezinárodní vzdělávací tábory, kempy a „instituty“.