Úvod

Předkládaná publikace vznikla v rámci úkolu Národního ústavu pro vzdělávání, jehož cílem je vytvořit systém metodické podpory pro učitele předmětu Český jazyk, kteří vyučují žáky se sluchovým postižením. Publikace nazvaná Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením – čeština jako druhý jazyk (2. část) je druhým výstupem tohoto úkolu.

V předcházející 1. části publikace je představen úvodní vhled do problematiky vzdělávání žáků se sluchovým postižením, především pak do problematiky vzdělávání jazykového. Koncepce metodické podpory vychází z faktu, že pro české neslyšící je čeština nikoli jazykem prvním (jako pro většinu slyšících Čechů), ale jazykem druhým/cizím. Navazující 2. část se proto úžeji věnuje vybraným lingvodidaktickým postupům užívaným při výuce češtiny žáků-cizinců a následně tyto postupy uvádí do kontextu jazykového vzdělávání žáků se sluchovým postižením.

Publikace se primárně zaměřuje na výuku českého jazyka u žáků, kteří v komunikaci tváří v tvář preferují český znakový jazyk, tj. žáky neslyšící.Mnoho užitečných informací ovšem v publikaci naleznou také ti učitelé, kteří vzdělávají žáky, kteří komunikují orálně českým jazykem (popřípadě žáky s nevyhraněnou komunikační preferencí), ale jejichž kompetence v českém jazyce neodpovídají obvyklým kompetencím jejich slyšících vrstevníků. I u těchto žáků je nanejvýš vhodné v předmětu Český jazyk (v míře odpovídající jejich individuálním potřebám) implementovat postupy blízké výuce češtiny jako cizího/druhého jazyka. Pro zjednodušení situace používáme v publikaci jednotné označení všech žáků se sluchovým postižením, kterým je tato podpora určena – žáci neslyšící.

Publikace je koncipována tak, aby čtenář postupoval od obecných informací týkajících se strukturních odlišností českého jazyka a českého znakového jazyka přes gramatický základ po výuku čtení a psaní až k sociokulturní kompetenci, kterou by žáci měli právě osvojováním gramatiky a rozvíjením čtení a psaní získat.

V první kapitole publikace objasňujeme důvody, proč je užitečné, aby učitel češtiny, který vyučuje neslyšící žáky, disponoval mj. základními znalostmi o fungování českého znakového jazyka. Druhá kapitola se věnuje výkladu vybraných jazykových jevů systému české gramatiky, v nichž neslyšící žáci tzv. chybují, přičemž akcentuje didaktické postupy využívané při výuce těchto jevů u žáků s odlišným mateřským jazykem (žáků-cizinců). Třetí, čtvrtá a pátá kapitola pojednávají o rozvoji dovedností v oblasti čtení a psaní. Obě tyto dovednosti jsou v praktickém životě žáků velmi úzce propojené, neexistují jedna bez druhé. Ve výuce jazyka je třeba správným způsobem obě dovednosti provazovat a učební materiál uzpůsobovat podle dosažené jazykové úrovně žáků. Publikaci uzavírá kapitola šestá pojednávající o významu rozvoje těch dovedností žáka, díky nimž dokáže jazyk úspěšně užívat také ve společenském styku. Jedná se o rozvoj tzv. sociokulturních kompetencí.

V jednotlivých kapitolách se prolínají nutná teoretická východiska a výkladové části textu s ukázkami konkrétních typů úkolů, cvičení a příkladů. Každou kapitolu uzavírají didaktická doporučení, která shrnují metodické postupy jazykového vzdělávání neslyšících žáků využitelné v praxi, a seznam rozšiřující literatury vztahující se k tématu dané kapitoly (výjimkou je kap. 5, která prezentuje konkrétní ukázku práce s různými cvičeními, jež rozvíjejí dovednost čtení a psaní a která tematicky doplňuje kap. 3 a 4).

Při popisu jazykového vzdělávání žáků se nelze obejít bez náležité lingvistické či lingvodidaktické terminologie. Její význam však nemusí být čtenáři nelingvistického (či nebohemistického) zaměření vždy zcela zřejmý. Pro lepší pochopení výkladových částí textu doporučujeme věnovat pozornost následující úvodní části publikace Jazykovědná terminologie a výuka češtiny pro neslyšící. Zde je podrobněji a v souvislostech vymezen obsah odborných pojmů, které se objevují v textu napříč celou publikací. Termíny, které se v publikaci vyskytují v rámci jedné určité kapitoly, jsou vysvětleny v poznámce pod čarou vztahující se k příslušné pasáži textu.

Metodická podpora je realizována postupně. Po této části publikace bude následovat tvorba sady pracovních listů (inspirativních námětů pro práci se žáky v hodinách češtiny) a realizace lektorského kurzu pro učitele, jehož prostřednictvím se pedagogové naučí se všemi částmi podpory pracovat a předkládané postupy užívat v praxi, neboť jejím cílem je spojit teorii s praxí, poskytnout učitelům neslyšících konkrétní návody, jak ve výuce postupovat, jaké materiály využívat nebo jak s nimi pracovat.

Autorský tým