5.3 Dítě a ten druhý

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga učitele v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog učitel u dítěte podporuje)

• seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému
• osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování 
• a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem
• posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, 
• v dětské herní skupině apod.)
• vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)
• rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
• rozvoj kooperativních dovedností
• ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

Vzdělávací nabídka (co pedagog učitel dítěti nabízí)

• běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým
• sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy
• společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření
• kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách
• společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému
• aktivity podporující sbližování dětí
• aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.)
• hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého
• činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se 
• na jejich tvorbě
• hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.
• činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat), mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)
• hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých
• četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

• navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat 
• s ním vhodným způsobem, respektovat ho
• porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
• přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
• odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
• uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
• chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
• uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
• spolupracovat s ostatními
• dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
• respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol 
• s jiným dítětem apod.
• vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
• bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
• chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga učitele)

• nedostatek pozitivních příkladů a vzorů prosociálního chování, málo vstřícné postoje dospělých k dítěti i k sobě navzájem
• nedostatečně psychosociálně „bezpečné“ prostředí, neautentické, s nedostatkem porozumění a tolerance
• nedostatek empatie, neposkytování empatické odezvy na problémy dítěte
• příliš ochranářské či příliš nevšímavé prostředí
• autoritativní vedení, direktivní zacházení s dítětem
• manipulace dítěte tzv. pozitivními prostředky (citovými prostředky, chválením 
• bez opodstatnění)
• nedůstojné jednání, zesměšňování, ponižování
• prostředí, které nabízí málo možností ke spolupráci a komunikaci s druhým
• časté organizování soutěživých činností a podporování nezdravé soutěživosti
• nejednoznačně formulovaná pravidla chování ve vztahu k druhému, nedodržování přijatých pravidel, špatný vzor
• nemožnost spolupodílet se na volbě činností a témat, které se v mateřské škole realizují
• nedostatečná pozornost tomu, jak dítě řeší své spory a konflikty s druhým dítětem
• příliš časté vystupování pedagoga učitele v roli soudce
• nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí a malá podpora dětských přátelství
• soustředění pozornosti pouze na verbální formy komunikace