Kategorie žáků s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení a oslabení zrakového vnímání
Určité zrakové postižení představuje často poruchu více zrakových funkcí najednou. Při všech závažných zrakových vadách se vyskytuje omezení (snížení) zrakové ostrosti nebo zorného pole. Proto především podle omezení zrakové ostrosti a zorného pole bylo zrakové postižení rozděleno na 5 kategorií: (zdravé vidění má hodnotu 1,00)
| lehká a střední slabozrakost | 0,30 až 0,10 |
| těžká slabozrakost | 0,10 až 0,05 |
| těžce slabý zrak | 0,05 až 0,02 |
| koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20° | |
| praktická nevidomost | 0,02 až světlocit se správnou projekcí světla |
| zúžení zorného pole do 5° kolem centrální fixace | |
| nevidomost | světlocit s chybnou projekcí světla až po úplnou ztrátu zraku |
Hodnotí se (měří) zraková ostrost s optimální korekcí (brýlemi) a do určité skupiny je jedinec zařazen podle naměřených hodnot na lepším oku. Takto se dělí zrakové postižení dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), využívá se v lékařství a má dopad i do sociální sféry (nárok na finanční příspěvek k pořízení kompenzační pomůcky).
Pro pedagogy má zařazení žáka do určité kategorie zrakového postižení pouze orientační hodnotu, protože na výkony žáka ve škole, na jeho schopnost učit se mají vliv další faktory např. osobnostní založení žáka, schopnost využití kompenzačních smyslů, dovednost práce s rehabilitačními a kompenzačními pomůckami, vliv prostředí aj. Dva žáci se stejnou zrakovou vadou a stejným naměřeným vizem nikdy nemají stejné potřeby při vzdělávání. Určování potřeb při vzdělávání žáka se zrakovým postižením i žáka s poruchou binokulárního vidění (s oslabením zrakového vnímání) se věnují speciální pedagogové ve speciálně pedagogických centrech pro zrakově postižené. Z výše uvedeného vyplývá, že zejména „lehčí“ zrakové postižení může uniknout pozornosti rodičů i pedagogů. Problémy při zrakovém vnímání se mohou manifestovat různě a mohou být základní příčinou zdánlivě nesouvisejících projevů žáka. Projevů, které mohou signalizovat nedostatečnost zrakového vnímání, je mnoho, zde uvádíme pouze příklady:
- Astenopické potíže (časté slzení, bolest hlavy, mnutí očí, mhouření očí)
- Zvláštní držení hlavy, naklánění hlavy.
- Nevyhledávání činností mimo známé prostředí.
- Vyhýbání se místům s nedostatečným osvětlením nebo naopak.
- Nejistota při pohybu, problém s rovnováhou při chůzi po „čáře“.
- Nepřesně prováděné pohyby při TV.
- Přibližování hlavy k textu (obrázku).
- Neúhledné písmo, písmo „nesedí“ na lince, grafické práce plné nepřesností.
- Proměnlivost zrakových funkcí (někdy žák vidí, jindy ne), nevěříme tomu.