Minimetodiky – podpora problematických oblastí vzdělávání (ZV)

Čtení a čtenářství jsou jedny ze základních pilířů, na kterých stojí kvalitní zapojení každého člověka do společnosti. Cílem základní školy je naučit žáky, kteří přišli z různých sociálních prostředí, správně číst a chápat vše přečtené. Návyky a strategie dobrého čtenáře jim významně pomohou obstát v tvrdé konkurenci na trhu práce. S jejich pomocí se budou moci v životě dál vzdělávat a adaptovat se na nové sociální podmínky, aby byli úspěšní a jednou mohli dobře vychovat své vlastní děti. 

 

Tato minimetodika nabízí učitelům všech předmětů, nejen českého jazyka, návod, jak naplňovat tak důležitý úkol, jakým je výchova ke čtení a čtenářství. Zároveň seznamuje všechny zájemce s existující odbornou literaturou.

Skupinová práce je jednou z organizačních forem výuky, která reaguje na požadavky současné společnosti (kooperace, řešení problémů v týmu) a která zároveň doplňuje výuku o postupy, jež frontální výuka neumožňuje. Jejím přínosem je rozvíjení komunikace a posilování sociálního rozvoje žáků. I proto je skupinová práce ve školách stále častěji uplatňována. Nejedná se ale o univerzální organizaci výuky – kromě nepochybných předností s sebou nese i určité nevýhody. Proto je nutné vždy důkladně zvažovat didaktické aspekty spojené se zařazováním skupinové práce do výuky. 

 

Skupinová práce klade před učitele mnohé otázky: Jak rozdělovat žáky do skupin? Jak efektivně vést práci ve skupinách? Jak hodnotit skupinovou práci? Inspirací při hledání odpovědí na tyto otázky může být pro pedagogy naše minimetodika.

Všichni používáme matematiku, ať už si to uvědomujeme, či nikoliv. Stejně jako čtení a psaní je porozumění matematice nezbytné pro každodenní život a práci. Matematické dovednosti nám pomáhají nakupovat s rozvahou, sjednat pojištění,  modernizovat dům, porozumět statistickým údajům, určit vzdálenosti při cestování apod. Díky matematice rozvíjíme počítání, úsudek, myšlení a schopnosti řešení problémů. Tyto  dovednosti se cení nejenom ve vědě, podnikání, obchodu a ve výrobě, ale i v jiných oblastech, jako jsou výtvarné umění, hudba a sport. 

 

Využívání obrazového materiálu (ilustrací, fotografií, nákresů, schémat a animací) ve školské matematice je jedna z metod, která může pomoci učitelům zlepšovat matematické dovednosti žáků. Přesto, že využívání obrazového materiálu přispívá k porozumění matematickým souvislostem, vizuální znázorňování matematických vztahů (vizualizace) není ve školách rozvíjeno dostatečně intenzivně.

Cílem výuky přírodních věd je v první řadě poskytnout žákům prostředky pro porozumění základním přírodním faktům a jejich zákonitostem, aby se snáze orientovali ve světě, ve kterém žijí. Přírodní vědy umožňují žákům také porozumět komplexnosti přírodního prostředí i vzájemné propojenosti přírodního a sociálního prostředí. 

 

Předkládaná minimetodika slouží především k rychlé orientaci v otázkách podpory rozvoje tzv. přírodovědné gramotnosti žáků a uvádí charakteristiku ukazatelů, které indikují u žáků míru dosahování uvedené gramotnosti. Zároveň objasňuje i roli učitele v tomto procesu.

 

 

Stručný průvodce plánováním výuky, ve které budou žáci používat ICT. Je určený především učitelům základních škol, využitelný ve všech předmětech pro přípravu jednoduchých aktivit i náročných projektů.

 

 

 

 

 

O povaze a místě školního dějepisu ve společnosti a v systému vyučovacích předmětů, o tom, jaké role a funkce plní, jaké nové trendy v obsahu dějepisného učiva se uplatňují, o tom všem a ještě o mnoha dalších otázkách a problémech se diskutuje již dlouho a bezpochyby se ještě dlouho diskutovat bude. 

 

A právě s ohledem na možné odpovědi na tyto otázky a problematická místa spojená s dějepisným vyučováním vzniká tato minimetodika, která pedagogům na úrovni základního i středního vzdělávání nabízí inspirativně laděné přístupy k řešení této problematiky.

 

 

V České republice existuje řada škol, kde cizinci tvoří až třetinu všech žáků. Tyto školy již znají legislativu spojenou se žákemcizincem, vědí, kam se obrátit pro radu, a dokážou začlenit žáka-cizince do třídního kolektivu. Pro školy, které dosud nemají dost zkušeností se začleňováním těchto žáků, připravil Ná-rodní ústav pro vzdělávání metodickou podporu formou minimetodiky, která obsahuje příslušnou školskou legislativu a řadu doporučení. Doporučení jsou rozdělena podle cílové skupiny na ředitele škol, třídní učitele a učitele. Minimetodika obsahuje také minimum pro integraci konkrétních žáků-cizinců.

CLIL (Content and Language Integrated Learning), čili obsahově a jazykově integrované vyučování, označuje výuku nejazykového předmětu s využitím cizího jazyka jako prostředku komunikace a pro sdílení obsahu. Obsah a jazyk jsou rozvíjeny ve vzájemném vztahu. Tento typ integrované výuky je založen na dvou základních cílech – obsahovém a jazykovém. Obvykle je dosazován třetí cíl, jenž definuje, které dovednosti a strategie budou rozvíjeny a jakým způsobem.