Co je CLIL a proč jej zavádět do českých škol?

Naďa Vojtková, KAJ PdF MU Brno

Diskuse o výuce cizích jazyků na školách jsou pravidelnou součástí odborných i populárních debat a nové trendy nabízejí   běžné základní školy i jazykové kurzy. V současné době se stále častěji  zmiňuje v souvislosti s  výukou na  základních a středních školách metoda CLIL (anglicky Content and Language Integrated Learning, v češtině se mluví o obsahově a jazykově integrovaném vyučování). Je tento nový trend  jen „přechodná móda“,  nebo je to něco, co by mohlo pozitivně obohatit naše  vzdělávání?

 Dnešní mladí lidé žijí v globalizovaném světě, cestují, získávají zkušenosti, studují a pracují nejen v ČR, ale i v zahraničí. To přináší  změny i v osobním životě a vztazích, mezinárodní partnerství už nejsou výjimkou, ale běžnou záležitostí. Ve všech těchto situacích je důležitá  schopnost využívat jazyk jako komunikační prostředek. V běžných jazykových hodinách se sice  klade důraz na komunikaci, ale žáci jazyk  považují za školní předmět, který se musí důkladně studovat a někdy v budoucnu se jim jeho znalost může hodit.  Výhodou CLILu je  především okamžité využití jazyka v  situacích, které vyžadují porozumění nebo sdělení  konkrétního obsahu.  Žáci  jazyk používají, nezkoumají  ho.

CLIL tedy nabízí vhodné spojení výuky odborného předmětu (např. výtvarné výchovy nebo matematiky) a cizího jazyka.  Zavedení CLILu na školách neznamená zrušení hodin cizího jazyka ani okamžitou změnu jazyka ve výuce odborných předmětů. V oblasti  cizího jazyka CLIL rozšiřuje a doplňuje tradiční výuku o prvek opravdové komunikace a využití jazyka. Ve výuce odborného předmětu může přinést nové, názornější postupy a metody výuky, a když učitel využívá např. materiály vytvořené kolegy v zahraničí nebo převzaté ze zahraničních učebnic, výuka získává multikulturní rozměr.

CLIL není jednoznačně definovaná metodika a podle některých významných autorů ( Mehisto, P., Marsh, D., Frigols, M.J.2008: Uncovering CLIL.  Macmillan) má mnoho různých podob. Může mít formu jazykových sprch (krátkých bloků v různých předmětech, např. běžné pokyny ve třídě mohou být v cizím jazyce), práce s cizojazyčnými  texty v různých vyučovacích hodinách, organizování mezinárodních projektů, výuky tématických celků v jednom nebo více předmětech v cizím jazyce, až po bilingvní vyučování, tj. vyučování předmětů v cizím jazyce.  Ve všech případech je velice důležité vycházet především z aktuálních potřeb žáků, zajistit všeobecnou informovanost rodičů i žáků a mít na mysli specifické podmínky konkrétní školy.  CLIL  je týmová práce kolegů na školách, vyžaduje nadšení a odhodlání dělat něco nového. Když se učitel rozhodne „jít do toho“, určitě to nebude ztracený čas. Brzy pozná, že kromě profesního uspokojení získá  další přidanou hodnotu na trhu práce, rozšíří si své schopnosti komunikovat v cizím jazyce a zamyslí  se nad výukou svého odborného předmětu.   Bude moci využívat podporu ve formě mezinárodních profesních sítí, do kterých přispívají učitelé z celého světa, může se zúčastnit projektů jako účastník kurzů v ČR i v zahraničí a může sdílet své nápady a zkušenosti s kolegy z jiných škol. V současné době probíhá v ČR několik projektů ESF (např. NIDV, Vysočina Education, Masarykova univerzita a projekty realizované základními a středními školami v ČR), které se soustředí na tvorbu materiálů pro CLIL a vzdělávání učitelů.  Učitel se stane členem profesní komunity a jeho inovativní přístup k práci určitě ocení i žáci a jejich rodiče.  Nejdůležitějším přínosem však bude ochota a později i schopnost žáků komunikovat v cizím jazyce o běžných i odborných tématech bez obav z chyb a neúspěchu.