5.3 Dítě a ten druhý

od Průvodce RVP PV

Text RVP PV s odkazy
Přidat do kolekce

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga učitele v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog učitel u dítěte podporuje)

  • seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému
  • osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování 
  • a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem
  • posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, 
  • v dětské herní skupině apod.)
  • vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)
  • rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
  • rozvoj kooperativních dovedností
  • ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

Vzdělávací nabídka (co pedagog učitel dítěti nabízí)

  • běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým
  • sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy
  • společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření
  • kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách
  • společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému
  • aktivity podporující sbližování dětí
  • aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.)
  • hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého
  • činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se 
  • na jejich tvorbě
  • hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.
  • činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat), mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)
  • hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých
  • četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením

 

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

  • navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat 
  • s ním vhodným způsobem, respektovat ho
  • porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
  • přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
  • odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
  • uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
  • chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
  • uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
  • spolupracovat s ostatními
  • dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
  • respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol 
  • s jiným dítětem apod.
  • vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
  • bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
  • chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga učitele)

  • nedostatek pozitivních příkladů a vzorů prosociálního chování, málo vstřícné postoje dospělých k dítěti i k sobě navzájem
  • nedostatečně psychosociálně „bezpečné“ prostředí, neautentické, s nedostatkem porozumění a tolerance
  • nedostatek empatie, neposkytování empatické odezvy na problémy dítěte
  • příliš ochranářské či příliš nevšímavé prostředí
  • autoritativní vedení, direktivní zacházení s dítětem
  • manipulace dítěte tzv. pozitivními prostředky (citovými prostředky, chválením 
  • bez opodstatnění)
  • nedůstojné jednání, zesměšňování, ponižování
  • prostředí, které nabízí málo možností ke spolupráci a komunikaci s druhým
  • časté organizování soutěživých činností a podporování nezdravé soutěživosti
  • nejednoznačně formulovaná pravidla chování ve vztahu k druhému, nedodržování přijatých pravidel, špatný vzor
  • nemožnost spolupodílet se na volbě činností a témat, které se v mateřské škole realizují
  • nedostatečná pozornost tomu, jak dítě řeší své spory a konflikty s druhým dítětem
  • příliš časté vystupování pedagoga učitele v roli soudce
  • nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí a malá podpora dětských přátelství
  • soustředění pozornosti pouze na verbální formy komunikace

 

Pohled byl zobrazen 2338x od 13 září 2016 do 20 únor 2020