Ukončování středního vzdělání pro žáky s podpůrnými opatřeními

Přidat do kolekce

Problematika hodnocení výsledků vzdělávání u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními patří k významným oblastem péče o tyto žáky v celém průběhu jejich vzdělávání. V období ukončování vzdělání je jí přikládán pedagogy, rodiči i žáky samotnými ještě vyšší význam, protože nastavení a zajištění vhodných podmínek při konání závěrečných zkoušek má leckdy rozhodující vliv na to, zda žák úspěšně dokončí několikaletou vzdělávací dráhu.     

Reforma závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem 

V uplynulém období jsme byli svědky zásadních změn v organizaci i realizaci maturitních zkoušek. Významnou reformou ovšem prošly i závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem (kategorie H a kategorie E) tj. v tzv. učebních oborech.  Legislativně je nová závěrečná zkouška v  těchto oborech ustanovena zákonem č. 82/2015 Sb. ze dne 19. března 2015, kterým se mění zákon
č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

Zde se v § 74 uvádí, cit: 

„(1) Závěrečná zkouška se skládá

a) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku,

b) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, z praktické zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných předmětů.

(2) Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.

(3) Termíny konání závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy. V závěrečných zkouškách podle odstavce 1 písm. a) škola využívá jednotných zadání a související zkušební dokumentace. Tato zadání a zkušební dokumentaci připravuje a školám zpřístupňuje ministerstvo nebo právnická osoba zřízení a pověřená ministerstvem zpracováním jednotných zadání závěrečných zkoušek a zkušební dokumentace. Škola je povinna zabezpečit zadání a související dokumentaci proti jejich zneužití. Pro závěrečné zkoušky podle odstavce 1 písm. b) stanoví témata, obsah, formu a pojetí zkoušek ředitel školy.“

V souladu se zněním uvedeného § 74 odstavce (3) se závěrečná zkouška podle jednotného zadání vytvořeného centrálně pro příslušný obor vzdělání stala od 1. května 2015 povinnou pro všechny školy poskytující vzdělávání v oborech středního vzdělání s výučním listem.[1]

Proto bylo nezbytné zabezpečit, aby nové závěrečné zkoušky, které jsou koncipované především pro žáky vzdělávané a zkoušené běžným způsobem, neznevýhodnily žáky, kteří jsou vzděláváni i hodnoceni za podmínek specifických, zohledňujících jejich znevýhodnění.

Povinnost skládat závěrečné zkoušky podle témat stanovených v jednotném zadání pro tyto žáky samozřejmě platí. Škola zde postupuje v souladu s platnou školskou legislativou, která byla v nedávném období aktualizována. V souvislosti se vzděláváním těchto žáků byla mj. zavedena nová odborná terminologie a upraveny příslušné právní formulace v zákoně.

Škola se nyní řídí platným školským zákonem (č. 82/2015 Sb.), ve kterém § 16 „Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami“ nově definuje osoby se SVP a zavádí termín „podpůrná opatření“.  Směrodatný je zde odstavec 2, uvádějící výčet a konkretizaci jednotlivých podpůrných opatření, zejména body „b“ a „c“ (citace):

(2) Podpůrná opatření spočívají v

b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky,

c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,…

V jednotném zadání závěrečných zkoušek každého oboru kategorie H i E je uveden odkaz na platné právní normy v části Organizace závěrečné zkoušky.

Jednotné zadání v oborech vzdělání kategorie E

Jednotné zadání ZZ oborů vzdělání kategorie E je zpravidla přizpůsobeno specifikům vzdělávání žáků
s přiznanými podpůrnými opatřeními, kterých se zde vzdělává více než 75 %. Tyto obory totiž poskytují vyučení s nižšími nároky na všeobecnou i odbornou teorii a jsou zaměřeny na praktickou složku přípravy na povolání. To umožňuje získat výuční list především žákům, kteří v základním vzdělávání prospívali s obtížemi v kognitivní oblasti.

Proto zadání oproti zadání oborů kategorie H zpravidla vykazuje tyto rozdíly:

  • témata jsou zpravidla méně náročná na teoretické vědomosti;
  • je snížena náročnost kritérií hodnocení výkonů žáků;
  • veškeré pokyny pro žáky jsou stanoveny tak, aby je žákům tlumočili jejich učitelé;
  • zvýšený důraz je kladen na bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
  • otázky ze světa práce jsou formulovány méně náročně;
  • jednotné zadání neobsahuje samostatnou odbornou práci.

Postup školy při zajištění závěrečné zkoušky u žáka s PPO

  1. Úpravy podmínek průběhu závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy, který vychází z toho, že žák má školským poradenským zařízením, u kterého je evidován, diagnostikovány a potvrzeny speciální vzdělávací potřeby, resp. přiznána podpůrná opatření, k čemuž má škola příslušné doklady.
  2. Konkrétní opatření k závěrečným zkouškám navrhují v souladu se závěry školského poradenského zařízení učitelé, kteří žáka dlouhodobě vzdělávali, znají jeho individuální potřeby, mají s ním zkušenosti získané v průběhu výuky a potřebné profesní kompetence a odpovědnost.
  3. V případě potřeby je možné požádat příslušné školské poradenské zařízení o jednorázové, tzv. „ad hoc“, vyjádření k uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek v závislosti na stupni a typu podpůrných opatření přiznaných žákovi, které může škola předložit pro případ kontroly ze strany ČŠI.

Zapojení vyučujících

Vyučující uplatní své zkušenosti se žákem získané v průběhu výuky a využije standardního doporučení ze SPC/PPP, u které je žák veden. Následně posoudí zadání témat písemné, praktické a ústní zkoušky

z hlediska potřeb žáka, druhu a stupně přiznaných podpůrných opatření a navrhne uzpůsobení podmínek konání ZZ. Zkonzultuje tuto záležitost se zákonnými zástupci žáka a poskytne jim potřebné informace o tom, že mohou požádat školu či školské poradenské zařízení o vypracování doporučení k úpravám podmínek konání ZZ. Návrh konkrétních podmínek konání ZZ pro daného žáka předloží řediteli/ředitelce školy ke schválení.

Příklady uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek:

  • Prodloužení času na konání zkoušek:

U písemné zkoušky (např. u žáků se specifickými poruchami učení – dyslexie, dysgrafie, kteří s obtížemi čtou a píší), u praktické zkoušky (např. u žáků s tělesným postižením, pokud žák trpí zvýšenou únavností, je možné zkoušku rozdělit i na více dní po méně hodinách, u ústní zkoušky (např. u žáků
s vadami řeči nebo u žáků s poruchou autistického spektra, kteří mají potíže s ústním projevem).

  • Individuální přístup, role a působení učitele žáka u ZZ:

Např. žák s mentálním postižením nebo s autismem by měl být zkoušen výhradně pedagogem, který jej vzdělával, protože je možné, že každá změna pedagogické interakce navodí stav, kdy nebude schopen podat odpovídající výkon. Žák se sluchovým postižením by měl být dotazován výhradně svým učitelem odborného výcviku či odborně teoretických předmětů, protože je zde problematické využívání odborné terminologie zejména při používání znakované češtiny ne ČZJ (a to i v případech, kdy jsou zajištěny tlumočnické služby osobou, která žáka nevzdělávala).

  • Přítomnost dalších osob u ZZ (asistenta pedagoga, tlumočníka):

Např. pro žáky s tělesným postižením, smyslovým postižením – zrakovým či sluchovým.

Možnost úpravy témat jednotného zadání ve škole

Pokud ani veškeré možné uzpůsobení podmínek závěrečných zkoušek nezabrání znevýhodnění žáka, lze přikročit k formálním úpravám témat jednotného zadání přímo ve škole. Je-li to nezbytné vzhledem k typu a stupni zdravotního postižení žáka může škola témata jednotného zadání FORMÁLNĚ, NIKOLIV OBSAHOVĚ upravit. Potom odpovídá za to, že téma přizpůsobené speciálním vzdělávacím potřebám žáka má obsah shodující se s obsahem tématu stanoveného v jednotném zadání. 

Cílem formálních úprav témat je, aby způsob zadání témat, která byla vytvořena pro běžné žáky, neznevýhodnil žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, tj.:

  • žákovi musí být téma předloženo v takové podobě, na jakou je zvyklý z průběhu vzdělávání;
  • žákovi musí být umožněno pochopit zadané otázky a odpovídat na ně způsobem, který byl průběžně využíván při jeho výuce.

Postup školy při formálních úpravách témat:

  1. škola si stáhne JZZZ a získá témata ve formátu pdf., který nelze upravovat, a vybere si témata, která využije u závěrečné zkoušky;
  2. s pomocí vhodného software je převede do otevřeného formátu (např. word) a přizpůsobí potřebám žáka/žáků, podle identifikačního čísla tématu ve tvaru T – xxxx, nebo T – xxxxx bude v případě kontroly zřejmé, že se jedná o téma z jednotného zadání příslušného oboru.

Tak lze postupovat také u oborů, ve kterých je téma písemné zkoušky generováno z banky úkolů pro jednotlivé žáky. Ředitel/ka školy pak z libovolného počtu témat vygenerovaných v systému vybere téma, které se ve škole upraví a je bezprostředně před zahájením písemné zkoušky žákovi přiděleno.

Příklady formálních úprav témat

Zpracování témat jednotného zadání v systému nové závěrečné zkoušky (IIS NZZ) umožňuje školám provádět formální úpravy u témat pro žáky se zrakovým postižením, tj. zvětšit písmo, změnit jeho typ, zvětšit a zvýraznit obrázky.

Dále lze podle specifických potřeb jednotlivých žáků či skupin žáků zestručnit formulaci otázek zadaných v rámci řešení tématu, změnit formu odpovědi žáka – např. na doplnění chybějících výrazů, převést otevřené otázky do formy testových (to je vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením či žáků se SPU); doplnit do zadání k otázkám grafické podklady, tj. obrázky nebo fotografie strojů, zařízení, materiálů, jiných předmětů (což je vhodné zejména u žáků s mentálním postižením, příp. u žáků
s kombinovanými vadami, pokud žáci byli zvyklí používat ve výuce názorné ukázky, apod.). Také je možné podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu, tvorbě výrobku, (což je vhodné zejména pro žáky s mentálním postižením, aby snadněji pochopili zadání úkolu).

U sluchově postižených žáků, kterým ústní komunikace činí výrazné obtíže, je také možné podrobněji rozpracovat osnovu zadání a požadované odpovědi u odborných otázek a realizovat ústní zkoušku chatováním na počítači mezi žákem a učitelem. Žák si pak může vybrat, zda chce tuto zkoušku skládat ústně, příp. za přítomnosti tlumočníka ve znakované češtině, ČZJ, nebo písemně prostřednictvím vzájemného chatování se zkoušejícím pod dohledem zkušební komise.

Příklady, jak se s touto problematikou vyrovnávají v některých školách, jsou uvedeny na webových stránkách nové závěrečné zkoušky http://www.nuv.cz/t/svp.

 

PhDr. Romana Jezberová, Ph.D., NÚV, oddělení pro kvalitu a evaluaci výsledků vzdělávání



[1] Bližší podrobnosti k zabezpečení a organizaci Nové závěrečné zkoušky pak stanoví novela vyhlášky č. 47/2005 Sb. o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem (vyšla ve Sbírce předpisů ČR pod č. 118/2017 Sb. s účinností od 28. 4. 2017).

Pohled byl zobrazen 205x od 18 duben 2018 do 19 leden 2019