Téma měsíce – žáci s PPO nyní skládají jednotné závěrečné zkoušky

od Společné vzdělávání

Od školního roku 2015–2016 je závěrečná zkouška v tzv. učebních oborech ve školách uskutečňována podle jednotného zadání pro každý obor vzdělání. 

Přidat do kolekce

Červen bývá zpravidla měsícem, kdy se všichni žáci i učitelé těší na ukončení školního roku a nadcházející prázdniny. Pro mnohé žáky je toto období o to významnější, že ukončují několikaleté střední odborné vzdělání s výučním listem.  U závěrečných zkoušek nyní musí dokázat, že zvládají veškeré požadavky kladené na vyučení se v oboru a budou schopni   kvalifikovaně vykonávat profesi, ke které obor vzdělání směřoval. 

Od školního roku 2015–2016 je závěrečná zkouška v tzv. učebních oborech ve školách uskutečňována podle jednotného zadání pro každý obor vzdělání. Zvládnout obsah jednotně stanovené zkoušky tedy musejí i žáci s přiznanými podpůrnými opatřeními, kteří by kvůli různým handicapům mohli být oproti ostatním žákům znevýhodněni.

Zkušební dokumentace jednotného zadání závěrečné zkoušky v každém oboru vzdělání proto obsahuje pro školy závazné pokyny k tomu, jak mají při závěrečné zkoušce u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními postupovat.  Jedná se o tzv. Uzpůsobení závěrečné zkoušky pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními, které školy naleznou na samém úvodu dokumentace jednotného zadání každého oboru vzdělání v části Organizace závěrečné zkoušky.

Následující text je přímou citací těchto pokynů, a může být informativní zejména pro osoby, které z důvodu zkušebního tajemství nemají k zadání přístup.      

U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními škola zajistí, aby závěrečná zkouška žáka probíhala za shodných uzpůsobených podmínek, které byly žákovi přiznány v rámci podpůrných opatření stanovených školským poradenským zařízením. Žák, případně zákonný zástupce žáka, je v dostatečném časovém předstihu, nejméně však 4 měsíce před datem konání závěrečné zkoušky, informován
o konkrétním uzpůsobení podmínek konání závěrečné zkoušky.

Žák nebo zákonný zástupce žáka může poté, co byl informován o podmínkách konání závěrečné zkoušky, požádat ředitele školy o individuální uzpůsobení podmínek závěrečné zkoušky v rámci již vydaného doporučení ŠPZ, nebo může požádat školské poradenské zařízení o vyšetření a doporučení podpůrných opatření k uzpůsobení závěrečné zkoušky podle odst. 2 § 16 zákona č. 561/2004 Sb., v pozdějším znění.

Obecná doporučení:

  • Úpravy prostředí

Úpravy prostředí jsou úpravy pracovního místa (stolky s nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).
U praktické zkoušky jde o úpravy prostor školy, ve kterých se zkouška realizuje (např. pracoviště odborného výcviku), příp. o úpravy pracoviště firmy, realizuje-li se zkouška ve firmě.

  • Navýšení časového limitu

Žákům s přiznanými podpůrnými opatřeními se přiznává navýšení časového limitu podle vzdělávacích potřeb žáka. Praktickou zkoušku je možné rozdělit na více dní po méně hodinách.

V rámci navýšeného časového limitu na každou zkoušku mohou mít žáci individuální přestávky podle jejich potřeb.

  • Úpravy zkušební dokumentace

U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními škola využije možnosti informačního systému NZZ (zvětšení písma; generování formálně upravených úkolů u písemné zkoušky na počítači), případně provede další formální úpravy úkolů, přičemž odpovídá za to, že obsah formálně upraveného tématu je v souladu s obsahem tématu stanoveného v jednotném zadání.

Cílem formální úpravy témat je dosáhnout toho, aby žákovi bylo téma předloženo v takové formální úpravě, která mu umožní pochopit zadané otázky a odpovědět na ně způsobem, který byl průběžně využíván při jeho výuce a on ho má (podle svých možností) osvojen.

  1. U písemné zkoušky lze upravit formulace otázek, změnit formu odpovědi žáka – např. na doplnění chybějících výrazů, převést otevřené otázky do formy testových, doplnit k otázkám grafické podklady, tj. obrázky nebo fotografie strojů, zařízení, materiálů, atp.
  2. U praktické zkoušky lze podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu a doplnit názorné ukázky. Organizaci zkoušky lze změnit tak, že žáci řeší téma v rámci skupinové práce pod přímým dozorem.
  3. U ústní zkoušky lze doplnit téma názornými ukázkami tj. fotografiemi nebo obrázky materiálů, strojů, zařízení, výrobků; podrobněji rozpracovat osnovu zadání; realizovat ústní zkoušku chatováním na počítači mezi žákem a učitelem.
  • Použití kompenzačních pomůcek
    • Žáci s přiznaným podpůrnými opatřeními mohou používat individuální kompenzační pomůcky. Konkrétní výčet individuálních kompenzačních pomůcek je uveden ve vyjádření školského poradenského zařízení.
    • Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení, jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi se SVP vzniknout neoprávněná výhoda při konání zkoušky (mezi kompenzační pomůcky proto nepatří internet, mobilní telefon apod.).
    • Za pomůcky technické jsou považovány např. osobní počítač včetně speciálního SW a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.
    • Pomůcky mohou být v osobním vlastnictví žáka (speciální psací náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejich funkčnost si odpovídá žák sám, nebo ve vlastnictví školy, za něž zodpovídá škola.
  • Asistence
    • Asistence speciálně pedagogická je přiznána žákům s přiznanými podpůrnými opatřeními, kteří 

v důsledku svého postižení nemohou ani s využitím kompenzačních pomůcek samostatně vykonat závěrečnou zkoušku nebo některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat vnější překážky a důsledky postižení při zkouškové situaci.

Praktický asistent

Podpora praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo zdravotní postižení závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu závěrečné zkoušky. Praktický asistent asistuje jak při činnostech přímo se týkajících vlastního konání závěrečné zkoušky (asistence při práci se zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických úkonech (např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během individuálních přestávek).

Asistent - zapisovatel

Přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v případech, kdy žák v důsledku zdravotního postižení nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi). Asistent - zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.

Asistent - předčitatel

Asistent - předčitatel je nutný v případech, kdy postižení neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text a žák nemá možnost použít PC
s hlasovým výstupem. Asistent - předčitatel je osoba, která v rámci předem stanoveného rozsahu a forem pomoci předčítá text podle instrukcí žáka.

Motivující asistent

Je přítomen v případech, kdy porucha nebo postižení způsobuje žákovi obtíže v oblasti koncentrace pozornosti a časové orientace, obtíže s dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování žáka a jeho orientaci v čase.

Asistent - modifikátor

Asistent - modifikátor modifikuje/objasňuje jazykové prostředky, kterým žák nerozumí.

    • Asistence technická

Technický asistent

Technický asistent zodpovídá za zajištění a funkčnost technických kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.

Konkretizovaná doporučení: 

Kromě výše uvedených obecných podmínek je u jednotlivých oborů vzdělání také uvedeno, jak konkrétně pracovat u závěrečné zkoušky s žáky, kteří mají různé typy a stupně zdravotního postižení. Východiskem pro jejich stanovení a přiřazování k jednotlivým oborům byly statistické údaje o tom, kolik žáků s příslušným handicapem se v daném oboru vzdělání v minulém období vzdělávalo.[1]

Jak tedy žáky s různými handicapy na závěrečnou zkoušku připravovat a jaké podmínky jim zajistit?  

V oborech vzdělání kategorie H se nezřídka vzdělávají žáci s vývojovými poruchami učení a chování (SPUCH) zejména s dyslexií, dysgrafií, dysortografií, případně s dyskalkulií, ADHD a dalšími.

Při přípravě na ZZ je třeba

  • umožnit jim řešit otázky a úkoly obdobně koncipované jako jsou úkoly a otázky stanovené v tématech JZZZ (tzn. obdobné typy otevřených otázek a úkolů, schémat, výkresové dokumentace, testů apod.).

V průběhu ZZ je zapotřebí

  • u žáků s poruchami čtení a psaní respektovat individuální tempo žáka (pomalé) tj. dát více času na řešení písemných úkolů;
  • opakovaně kontrolovat pochopení zadaného úkolu nebo instrukce a průběžně žákovi poskytovat pozitivní zpětnou vazbu;
  • hodnotit pouze odborně obsahovou stránku odpovědi;
  • u žáků s ADHD brát ohled na psychomotorický neklid, impulzivitu a aktuální stav pozornosti, umožnit jim pohybové uvolnění a vhodně zařadit přestávky.

V oborech vzdělání kategorie E se často vzdělávají žáci s lehkým mentálním postižením (LMP).

Při přípravě na ZZ je třeba

  • nacvičovat s nimi simulované zkušební situace (např. učit je odpovídat na zadané otázky v přítomnosti cizích dospělých osob, přivykat je na zkoušení i na pracovištích odborného výcviku apod.);
    • zadávat jim obdobné typy otázek, úkolů, názorných podkladů (ukázek materiálů, obrázků strojů
      a zařízení), jako jsou úkoly a otázky stanovené v tématech JZZZ.

V průběhu ZZ je zapotřebí

  • přizpůsobit celkový průběh ZZ diagnostikované mentální úrovni každého žáka – zejména umožnit mu řešit při ZZ zadané úkoly a otázky za takových podmínek, na které byl dlouhodobě zvyklý z běžného vyučování;
  • zohlednit u ZZ úroveň sociální adaptibility žáka – jedná se o zvláštnosti žáků s LMP v oblasti emocionální, volní a osobnostní, proto je nezbytné zajistit klidné a pocitově přívětivé zkušební prostředí (např. vhodně využít kladného vztahu žáka ke zkoušejícímu učiteli apod.);
  • žáka u ZZ neustále sledovat, opakovaně kontrolovat pochopení zadaného úkolu nebo instrukce, v příp. nepochopení formulovat zadaný úkol/instrukci jednodušším způsobem, průběžně mu poskytovat pozitivní zpětnou vazbu;
  • respektovat výjimečnost jednotlivých žáků s LMP a soustředit se na kompenzaci individuálních obtíží každého žáka (např. u žáka vyhraněného verzatilního typu zohlednit hyperaktivitu a průběžně jej zklidňovat, žáka vyhraněného torpidního typu opakovaně pozitivně motivovat a povzbuzovat k činnosti);
  • zvláštní důraz klást na názornost, připravit zejména k ústní zkoušce vhodné podklady (názorné ukázky materiálů, obrázky strojů, zařízení, fotografie z výrobního provozu apod.), které by měly pomoci žákovi o zadané problematice hovořit.

Žáci se souběžným postižením více vadami se ve středním vzdělání s výučním listem vzdělávají méně často, převážně ve speciálních středních školách, a to především v oborech vzdělání kategorie E. Lze je nalézt ve skupinách oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (např. Zednické práce, Dlaždičské práce), 69 Osobní a provozní služby (např. Provozní služby), 41 Zemědělství a lesnictví (např. Zemědělské práce, Zahradnické práce, Opravářské práce a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (např. Práce ve stravování), ojediněle i v jiných oborech

Při přípravě na ZZ je třeba

  • umožnit jim řešit otázky a úkoly obdobně koncipované jako jsou úkoly a otázky stanovené v tématech JZZZ (tzn. obdobné typy otevřených otázek a úkolů, schémat, výkresové dokumentace, testů apod.);
    • pokud je v rámci souběžného postižení přítomno i lehké mentální postižení, nacvičovat simulované zkušební situace (např. učit žáky odpovídat na otázky v přítomnosti cizích dospělých osob, přivykat je na zkoušení i na pracovištích odborného výcviku apod.).

V průběhu ZZ je zapotřebí

  • přizpůsobit celkový průběh ZZ diagnostikovanému postižení každého žáka;
  • umožnit mu skládat písemnou, praktickou i ústní zkoušku za takových podmínek, na které byl dlouhodobě zvyklý z běžného vyučování a které reflektují a kompenzují kombinaci handicapů, s nimiž se musí v rámci diagnózy potýkat.

Žáci s výrazněji narušenou komunikační schopností (vady řeči) a s poruchou autistického spektra se ve středním vzdělání s výučním listem vzdělávají zřídka, a to převážně ve speciálních středních školách. K „vadám řeči“ se řadí mnoho různých potíží s nejrůznějšími příčinami a různými způsoby terapie. Postižení řeči se týká komunikace s okolím, vztahů s ostatními lidmi i rozvoje psychiky a vždy záleží na jeho typu a stupni. Autismus patří mezi tzv. pervazivní vývojové poruchy, pro něž je typický zhoršený vzájemný společenský kontakt, poruchy chování a komunikace, omezený, stereotypně se opakující repertoár zájmů a aktivit a nízká představivost. Porucha autistického spektra zasahuje celou osobnost žáka a u každého se projevuje zcela individuálně.

Příprava na ZZ i její průběh bývá u závažných typů a stupňů vad řeči a také u autismu výrazně individuální a odvíjí se od celkového průběhu vzdělávání žáka. Velmi zde záleží na profesionalitě pedagogických pracovníků, úzké a kontinuální spolupráci školy se školským poradenským zařízením, rodiči, odbornými psychology a logopedy atp.

Smyslová postižení jsou do zkušební dokumentace začleněna podle skupin oborů.

Např. žáci se sluchovým postižením různého typu a stupně jsou často vzděláváni ve skupině oborů vzdělání 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika.

Při přípravě na ZZ je třeba

  • věnovat pozornost způsobu přijímání a sdělování informací při komunikačním deficitu žáků;
  • žákovi vždy předkládat zadání v takové formální úpravě, která mu co nejvíce usnadní porozumět zadanému úkolu či otázce a odpovědět na ni;
  • soustředit se na formální stránku zadání a překládat žákům témata, otázky a úkoly formálně upravené dle jejich potřeb, např.:
    • u písemné zkoušky zestručnit formulaci otázek zadaných v rámci řešení tématu, změnit formu otevřených odpovědí žáka na doplnění chybějících výrazů, příp. převést otevřené otázky na testy;
    • u praktické zkoušky využít možnost podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu, tvorbě výrobku, doplnit zadání o názorné ukázky, aby je žáci snáze pochopili;
    • u ústní zkoušky doplnit podklady pro žáka názornými ukázkami tj. fotografiemi materiálů, strojů, zařízení, výrobků, příp. kresbami, nebo podrobněji rozpracovat osnovu zadání odborných otázek a realizovat zkoušku chatováním na počítači mezi žákem a učitelem (kdy si žák může vybrat, zda chce zkoušku skládat ústně, příp. za pomoci tlumočníka ve znakované češtině, nebo písemně, prostřednictvím vzájemného chatování se zkoušejícím pod dohledem zkušební komise).

V průběhu ZZ je zapotřebí

  • dbát na to, aby při používání odborné terminologie žáka zkoušeli titíž vyučující, kteří jej vzdělávali a mají s ním již zavedený systém komunikace v této oblasti; u většiny odborných termínů totiž zpravidla neexistuje daný výraz v obecně používaném znakovém jazyce;
  • přizpůsobit celkový průběh ZZ typu a stupni sluchového postižení žáka a umožnit mu řešit u ZZ zadané úkoly a otázky za podmínek shodných s podmínkami jeho dosavadní výuky;
  • respektovat individuální tempo žáka a v případě potřeby dát více času na řešení úkolů;
  • opakovaně kontrolovat pochopení zadaného úkolu nebo instrukce a průběžně poskytovat pozitivní zpětnou vazbu.

Žáci se zrakovým postižením, kteří jinak představují v oborech středního vzdělání s výučním listem početně malou skupinu, se vzdělávají např. ve skupině oborů 69 Osobní a provozní služby se (zejména v oboru Rekondiční a sportovní masér).

Při přípravě na ZZ je třeba

  • aby škola využila možnost upravit témata jednotného zadání v internetovém informačním systému NZZ dle potřeb žáka (tj. zvětšit písmo, změnit jeho typ, zvětšit a zvýraznit obrázky);
    • žákům přesně vysvětlit, co se bude u jednotlivých zkoušek dít, popsat činnost zkoušejících i jejich vlastní činnost a předběžně je seznámit s upraveným zkušebním prostředím, aby se předešlo jejich nervozitě v neznámé situaci či prostředí.

V průběhu ZZ je zapotřebí

  • přizpůsobit celkový průběh ZZ typu a stupni zrakového postižení žáka a umožnit mu řešit při ZZ zadané úkoly a otázky za podmínek shodných s podmínkami jeho dosavadní výuky;
  • respektovat individuální tempo žáka a v případě potřeby dát více času na řešení úkolů;
  • využívat veškeré kompenzační optické i neoptické pomůcky, které umí žák používat v běžné výuce (např. pro nevidomé žáky lze u písemné zkoušky využít Braillský displej, který zobrazuje informace z počítače v bodovém písmu, apod.);
  • tolerovat grafickou úpravu písemné práce, písemnou zkoušku je vhodnější psát na počítači;
  • opakovaně kontrolovat pochopení zadaného úkolu nebo instrukce a průběžně poskytovat pozitivní zpětnou vazbu.

Žáky s tělesným postižením pak můžeme nalézt především ve skupinách oborů 75 Pedagogika, učitelství
a sociální práce, 66 Obchod, 26. Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 41 Zemědělství
a lesnictví. Také oni se v oborech středního vzdělání s výučním listem vzdělávají v nižším početním zastoupení.

Při přípravě na ZZ je třeba

  • zohledňovat individuálně omezené psychomotorické možnosti žáka.

V průběhu ZZ je zapotřebí

  • přizpůsobit celkový průběh ZZ typu a stupni tělesného postižení žáka a zajistit, aby u ZZ řešil zadané úkoly a otázky za podmínek shodných s podmínkami jeho dosavadní výuky;
  • zohlednit zpravidla vyšší unavitelnost žáka a poskytovat mu v průběhu zkoušky přestávky na vhodnou relaxaci;
  • respektovat individuální tempo žáka a v případě potřeby mu dát více času na řešení úkolů;
  • využívat veškeré kompenzační pomůcky, které umí žák používat v běžné výuce (např. při postižení jemné motoriky horních končetin využívat u písemné zkoušky kompenzační pomůcky pro psaní, a je-li to pro žáka vhodnější, umožnit mu řešit zadání na notebooku, na PC apod.);
  • zajistit úpravu pracovního prostředí praktické zkoušky podle individuálních potřeb žáka;
  • průběžně žáka sledovat, opakovaně kontrolovat jeho aktuální zdravotní stav, motivovat jej a poskytovat pozitivní zpětnou vazbu.

 

Na základě již několikaletých zkušeností z plošné realizace jednotných závěrečných zkoušek v učebních oborech je možné konstatovat, že nové závěrečné zkoušky nezpůsobují žákům s přiznanými podpůrnými opatřeními problémy. Více na  http://www.nuv.cz/t/nzz

 

 

 



[1] Požadavky na zvládnutí odborného obsahu oboru totiž v mnohých případech již samy o sobě znemožňují žákovi s určitým handicapem obor úspěšně absolvovat (např. žák s těžším tělesným postižením nemůže zvládnout požadavky stanovené na výkon povolání zedníka).

 

Pohled byl zobrazen 230x od 14 červen 2018 do 20 březen 2019