Pokusné ověřování občanského vzdělávání

od Metodický portál RVP.CZ

Digifolio představuje informace o Pokusném ověřování občanského vzdělávání a vybrané výstupy z něj. Pokusné ověřování realizoval Národní ústav pro vzdělávání v letech 2016–2018 na 21 pilotních školách. Digifolio nabízí odkazy na publikované materiály a informační výstupy k žákovským parlamentům a ke koordinaci občanského vzdělávání na školách.

Přidat do kolekce

                        

Pokusné ověřování občanského vzdělávání realizoval v letech 2016–2018 Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání FHS UK a Centrem pro demokratické učení v rolích odborných a metodických garantů. Zdroje pro články připravil autorský kolektiv ve složení Tomáš Hazlbauer, Alena Hesová, Ondřej Horák, Milan Hrubeš, Terezie Vávrová.

Seriál článků - Podpora demokracie na školách

Podpora demokracie ve školách
Autor: Alena Hesová

Tato kolekce prostřednictvím článků přináší výstupy Pokusného ověřování občanského vzdělávání. Příspěvky se věnují praktickým a ověřeným tipům pro fungování žákovských parlamentů a dalším možnostem, jak realizovat občanské vzdělávání na školách

NázevPopisTyp
Základní informace o projektu na podporu demokracie ve školáchTento text je úvodním článkem seriálu o tom, jak podporovat demokracii na školách. Příspěvek krátce popisuje projekt Pokusné ověřování občanského vzdělávání – co to bylo, jaký byl smysl a jaké typy výstupů vznikly.článek
Jak vypadá funkční žákovský parlament?Příspěvek se věnuje populárnímu nástroji, se kterým se takřka každý už někdy setkal – žákovskému parlamentu. Ten ve školách mívá různou podobu i úroveň, a tak se budeme věnovat hlavně tomu, co vlastně je žákovský parlament jako vzdělávací nástroj a co všechno má vliv na to, aby nebyl formální, ale byl funkční.článek
Jak mít žákovský parlament dlouhodobě a udržitelně?Když už se škola rozhodne, že parlament založí, na co si tedy má dát pozor? Co musí udělat pro to, aby parlament nevyhořel po jednom roce? Už v této fázi záleží, jak moc to vedení školy myslí s parlamentem vážně, jelikož už teď je potřeba dělat koncepční a citlivé kroky.článek
Jak na začátku založit žákovský parlament?První rok fungování anebo přestavba stávajícího parlamentu má v sobě obsaženy konkrétní milníky. Když je hned na začátku zvládnete ošetřit, máte takřka vyhráno. Škola často parlament chce, ale neví, co pro jeho zdravé založení musí udělat.článek
Jak žákovský parlament rozvíjet v dalších letech?Pokud máte žákovský parlament založený a funguje vám dle představ, brzy zjistíte, že v dalších letech se objeví několik výzev, kterými se opět budete muset zabývat. Jakmile zvládnete i fázi stabilizace parlamentu na vaší škole, měl by se již nadobro stát pevnou součástí vaší školy a její kultury.článek
Jak posuzovat funkčnost žákovského parlamentu?Jakmile parlament šlape a máte pocit, že by ve škole mohl zůstat napořád, začne vás zajímat, jak poznáte, jestli nestagnuje, případně jak se mu daří. Neexistuje jednoduchá odpověď na to, jestli je, nebo není funkční. Ale existuje soubor kritérií, pomocí kterých se můžete zaměřit na klíčové oblasti, a zjistit tak, jak na tom váš parlament vlastně je.článek
Jakým způsobem účinně realizovat občanské vzdělávání ve školách?Tentokrát se budeme věnovat novému přístupu, který jsme testovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Aby zavedení této role do škol mělo skutečný dopad a pomáhalo účinně realizovat občanské vzdělávání, představíme si podmínky a doporučení, která to mohou ovlivnit.článek
Jakým překážkám čelí občanské vzdělávání ve škole? A co se osvědčilo při jejich překonávání?Článek se věnuje novému přístupu, který jsme ověřovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Navážeme na předchozí článek o podmínkách zavedení této role do škol a představíme si, na jaké překážky učitelé při realizaci občanskovzdělávacích aktivit ve školách narážejí. A jak je překonávat.článek
Co víme o podpoře demokracie na školách z výzkumu aneb Jak se občanské vzdělávání stalo principem? Příspěvek shrnuje zásadní zjištění z výzkumných aktivit, které byly součástí pokusného ověřování občanského vzdělávání. Výzkum se zaměřoval na dopad, který realizace systémové podpory občanského vzdělávání měla jak na vyučující, tak i na vedení školy. Hlavním přínosem podle výzkumného zjištění byla proměna významu občanského vzdělávání od „výuky v rámci předmětů“ k principu, který postihuje fungovaní celé školy včetně jejího okolí a výrazně přispívá k budování demokracie na školách.článek

Základní informace

Stěžejním cílem pokusného ověřování byla formulace doporučení pro budoucí systémovou podporu občanského vzdělávání na školách. Smyslem pokusného ověřování bylo rozvíjet občanské kompetence žáků, proto bylo zaměřeno především na účinné zavádění efektivně fungujících žákovských parlamentů. Dále pak byly zkoumány možnosti koordinace občanského vzdělávání na školách, vývoj systému efektivního hodnocení žákovských parlamentů a ověření možností spolupráce klíčových aktérů občanského vzdělávání.

NÁZEV

  • Soustavná podpora občanského vzdělávání na školách (Stabilizace role žákovských parlamentů v občanském vzdělávání formou pokusného ověřování)
  • zkráceně: Pokusné ověřování občanského vzdělávání

TERMÍNY

  • schváleno MŠMT 9. 2. 2016
  • probíhalo: 1. 3. 2016 – 31. 8. 2018
  • vliv na pilotní školy: školní rok 2016/2017 a 2017/2018

REALIZÁTOR

PILOTNÍ ŠKOLY

  • 21 pilotních škol
  • z toho 8 základních škol a 13 středních škol, z nich pak bylo 7 gymnázií (5 gymnázií je víceletých) a 6 středních odborných škol

KONTAKT

  • Mgr. Alena Hesová
  • e-mail: alena.hesova@nuv.cz
  • telefon: 274 022 617

PO OV v číslech

KOLIK MĚSÍCŮ POKUSNÉ OVĚŘOVÁNÍ TRVALO?

  • celková doba trvání: 30 měsíců
  • doba intervence na školách: 20 měsíců (2 školní roky)

KOLIK ŠKOL BYLO PŘIHLÁŠENO A VYBRÁNO?

  • přihlášené školy: 104
  • vybrané pilotní školy: 21

z toho:

  • 8 základních škol
  • 7 gymnázií
  • 6 středních odborných škol

KOLIK OSOB POKUSNÉ OVĚŘOVÁNÍ ZASÁHLO?

  • 42 zapojených pedagogů a zástupců vedení z pilotních škol
  • 21 pedagogických sborů na školách
  • přibližně 6 700 žáků na 21 pilotních školách

KOLIK AKTIVIT METODICKÉ PODPORY BYLO REALIZOVÁNO?

  • 18 školení sboroven
  • 21 zhlédnutí a rozborů zasedání žákovského parlamentu
  • 15 konzultací
  • 3 třídenní výjezdní setkání s pilotními školami
  • 2 semináře k problematice výuky kontroverzních témat
  • souběžně bylo realizováno 49 výzkumných cest na pilotní školy

JAK NA TO, ABY VE ŠKOLE DOBŘE FUNGOVAL ŽÁKOVSKÝ PARLAMENT (pdf ke stažení)

15 otázek o.pdf

1,3MB | Pondělí, 11 únor 2019 | Detaily

Proběhl webinář – Pokusné ověřování občanského vzdělávání ve školách | 14. 2. 2019

Cíl setkání:

Setkání prezentovalo zjištění a doporučení vzešlá z Pokusného ověřování systémové podpory občanského vzdělávání na školách. Zaměřili jsme se na metodiku pro zavádění a stabilizaci žákovských parlamentů na školách. Dále jsme si představili možné činnosti a aktivity pro učitele, kteří se ve školách chtějí věnovat občanskému vzdělávání. Řekli jsme si také o zkušenostech učitelů, kteří se do pokusného ověřování zapojili. 

Lektor:

Terezie Vávrová je původně vystudovaná historička a politoložka, s mnohaletými lektorskými zkušenostmi s dětmi i učiteli. Velkým zájmem je didaktika dějepisu a společenských věd. V současné době lektorka pracuje v CEDU – Centru pro demokratické učení, kde se podílí na přípravě metodik prožitkových občanskovzdělávacích kursů pro žáky.

Tomáš Hazlbauer je ředitelem, lektorem a mentorem CEDU, který 10 let pracuje v oblasti občanského vzdělávání.

Záznam webináře

Pohled byl zobrazen 614x od 11 únor 2019 do 18 červen 2019