Náměty k integraci očekávaných výstupů vzdělávacích oborů a doporučených očekávaných výstupů PT VDO

Žák:

Ø      posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci

Doporučený očekávaný výstup

Žák:

Ø      organizuje činnost (podílí se na organizaci činnosti) samosprávných žákovských orgánů ve škole/třídě/jiné sociální skupině a připraví prezentaci výsledků své činnosti různorodými technikami

Žák:

Ø      je vybízen k zapojení do života školy nejen na úrovni výukové; navrhuje také konkrétní činnosti a aktivity podle svých zájmů k obohacení programu školy; shromažďuje další návrhy, hodnotí je, vybírá, polemizuje s ostatními navrhovateli, posuzuje nejlepší, argumentuje při obhajobě svých nápadů a názorů; vystupuje v roli delegovaného zástupce, je přístupný ke kompromisnímu řešení; podílí se na týmové práci; respektuje konečné rozhodnutí

Finálním výsledkem je informační leták o činnosti školy pro daný školní rok. Kritéria pro jeho hodnocení: úplnost, přehlednost, věcnost, správnost, praktická využitelnost.

Žák:

Ø      uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem

Doporučený očekávaný výstup

Žák:

Ø      diskutuje o demokratických principech a hodnotách v životě školy

Žák:

Ø      nejdříve prodiskutuje s ostatními spolužáky pravidla a principy slušného chování a komunikace všech jedinců na půdě školy; následně pak společně vyberou a popřípadě doplní pravidla, která je potřeba dodržovat v rámci slušného chování pro kvalitní fungování třídy jako celku; při skupinové práci je pak roztřídí, pojmenují, společně projednají a písemně zaznamenají; své návrhy pak prezentují celé třídě a po společné debatě výsledná pravidla, zpracovaná graficky, umístí na předem dohodnutém místě ve třídě; žáci tak mají možnost vidět konkrétní výsledky své práce před sebou a kdykoliv bude potřeba, tak se k nim mohou vracet, případně je doplnit či inovovat.

Tento výukový blok je vhodné zařadit vždy na začátku školního roku, když žáci vstupují do nového ročníku. Je velmi důležité cílevědomě v nich nastartovat zodpovědnost pro dodržování nastavených pravidel a také je učit spolupracovat a rozvíjet dovednosti při skupinové práci. Každý žák metodou volného psaní zaznamená všechna možná pravidla a s nimi spojené jejich dodržování či porušování. Pokračuje se prací ve skupinách, kde žáci prodiskutují a také sepíší všechna pravidla slušného chování ve třídě, metodou myšlenkové mapy to pak vše znázorní společně na tabuli. Následuje výběr a stanovení společných pravidel, která se budou dodržovat v rámci třídy. Dále si žáci rozdělí již vytvořená pravidla a výtvarně je zpracují do tzv. piktogramů, při kterých je důležité dodržet jednoduchost a výstižnost znaků. V závěrečné fázi sdělí každá skupina ostatním, jak všichni spolupracovali během této činnosti, která pravidla dodržovali – nedodržovali.Zcela na závěr pak žáci vyberou místo ve třídě, kde budou daná pravidla, zpracovaná formou piktogramů, umístěna.

Konečným výstupem bude společný návrh třídních pravidel slušného chování a komunikace sestavený z podkladů jednotlivých skupin. Zároveň se každý člen třídy pod tato společně vytvořená pravidla podepíše, čímž je odsouhlasí. Návrh třídních pravidel by měl splňovat tato kritéria pro hodnocení: přehlednost, srozumitelnost, praktická využitelnost, informační hodnota, přesvědčivost.

Žák:

Ø      objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání

Doporučený očekávaný výstup

Žák:

Ø      definuje pojem občan, občanská společnost, stát

Žák:

Ø      se zamyslí nad tím, co činí zemi, ve které žijí, zvláštní a proč je pro ně důležité, že žijí právě ve své zemi; měl by si také společně definovat, co si představí pod pojmem dobrý občan – jak by měl podle nich takový občan vypadat, vystupovat, jednat atd.; dále si uvědomí, co pro něj znamená země, ve které žije, a co je na této zemi charakteristické; kromě toho se také seznámí s pohledy svých spolužáků a v neposlední řadě si uvědomí některé aspekty formující jejich osobní identitu a princip utváření vztahu k jejich zemi.

Žáci si společně s učitelem připomenou na začátku hodiny důležité symboly země, ve které žijí a způsoby jejich používání. Dále se pak zamyslí nad tím, co činí zemi, ve které žijí, zvláštní a proč je pro ně důležité, že žijí právě ve své zemi. Žáci by měli vzít v úvahu co nejširší spektrum charakteristik: krajinu a životní prostředí, podnebí, lidi a kulturu, tradice, historii, umění, sport, způsob zábavy a stravování, až po vyznávané hodnoty a náboženskou víru. Až si vše žáci promyslí, dostanou určitý čas na to, aby výsledky svého uvažování zakreslili do tabulky v pracovním listu. Do jednoho okénka tabulky zakreslí pouze jednu věc, kterou mohou v případě potřeby doplnit písemně svými komentáři. Žáci pak s konečnou tabulkou chodí po třídě a s ostatními spolužáky si povídají o pocitech a myšlenkách spojených s jednotlivými ,,významnými věcmi“. Při každém setkání by měla dvojice spolužáků hovořit pouze o jednom obrázku z každého pracovního listu. Pak pokračují v komentáři dalšího obrázku zase s dalším spolužákem. Ve spodní části pracovního listu je také prostor, který žáci mohou využít na poznámky o ,,významných věcech“ svých spolužáků. Na závěr je pak diskuse v celé třídě.

Žáci individuálně vypracují pracovní list, do kterého kresbami, popřípadě vlastními komentáři, zaznamenají co nejširší spektrum charakteristik dané země, ve které žijí. Výše uvedený produkt by měl splňovat tato kritéria hodnocení: všech šest polí tabulky na pracovním listě by mělo být zaplněno kresbou a popř. doplněno žákovým popiskem. Dále by měla být vyplněna i poznámková část o významných věcech ostatních spolužáků.