5.6.1 Vzdělávací obor - Fyzika - Látky a tělesa

«  O průvodci a úpravách (úvod) «

‹  Úpravy ŠVP‹

‹  Plány (IVP, PLPP)‹

‹  Obsah RVP ZV ‹

«   Člověk a příroda «

‹  Předchozí upravená část RVP ZV ‹  

»  Následující upravená část RVP ZV »

   Pozorování, experiment, měření veličin – to jsou primární dovednosti, které žáci využívají v hodinách fyziky. Na základě pozorování jevů, demonstračních a žákovských experimentů, laboratorních prací, kde měří hodnoty veličin, aby tak mohli podpořit konkrétními výsledky své úvahy, vyslovují žáci závěry, zobecňují, aby pak mohli vše aplikovat v nových situacích.
   Žáci s LMP zvládají konkrétní činnosti, mají však problémy právě se zobecňováním, vyslovováním závěrů. Opakovaným nácvikem se dokážou naučit jak pracovat s měřidly, jaká pravidla dodržovat, jaká měřidla používat pro měření konkrétních veličin. Tak se mohou zapojit v rámci svých možností do práce s ostatními spolužáky, stát se platným členem pracovního týmu. Důležitý je individuální přístup k žákům, využití jejich zkušeností, zapojení asistenta pedagoga i dalších spolužáků do jednotlivých činností. Je třeba se věnovat detailnímu vysvětlení postupu, opakování nově zavedených pojmů, jejich spojení s konkrétním příkladem.

   Veličiny a měřidla

   Vedeme žáky k tomu, aby si pro měření dané veličiny dokázali najít potřebné měřidlo se správným rozsahem. Předložíme jim více měřidel (např. pro hmotnost ukážeme decimálku, osobní váhu, kuchyňskou váhu s rozsahem 5 kg, 3kg a 0,5 kg, listovní váhy, kupecké váhy, laboratorní váhy – vše pokud možno mechanické i digitální, pro délku pravítko, které mají v penále, krejčovský metr, metr pro kutily, pásmo, posuvné měřítko, mikrometr, tachometr auta, pro čas hodinky, stopky, přesýpací hodiny, sluneční hodiny, digitální budík, pro měření teploty lékařský teploměr, pokojový a venkovní teploměr, zavařovací teploměr, laboratorní teploměr – opět i v digitální podobě a další).
   Při seznamování s jednotlivými měřidly upozorňujeme na rozsah jednotlivých měřidel a na různé jednotky měření. Nejdříve se věnujeme pouze jedné veličině a až poté přidáváme další.
   Při procvičování přiřazování měřidel k veličinám máme vystavená jednotlivá měřidla a žáci mají k dispozici kartičky s názvy veličin, které přiřazují k měřidlům (nebo k fotografiím jednotlivých měřidel). Po seznámení s větším počtem veličin můžeme pro žáky vytvořit i domino, na kterém budou názvy veličin a obrázky měřidel.

   Veličiny a jejich jednotky

   Snažíme se u žáků o vytváření představy o konkrétních veličinách a jednotkách, ve kterých tyto veličiny měříme. Souvisí úzce s předchozím tématem, kdy jsme s žáky diskutovali o rozsahu měřidel. U žáků s LMP se zaměříme zejména na hodnoty, se kterými se běžně setkávají. Důležité je i porovnávání velikostí jednotek. U délky například vytvoříme „provázkové míry“ – 1cm, 1 dm, 1 m, 10 m v klubíčku. Zavedeme i jednotku km – tu doprovodíme např. obrázkem mapy, dálnice, ukazatelů vzdálenosti u silnic, turistického rozcestníku. Vytvoříme se žáky portfolio, které budou mít stále k dispozici - např. krabici, ve které bude mít v odborné učebně uložené veškeré pomůcky související s měřením, převodní tabulky apod. Také se osvědčilo ukazovat konkrétní délku na těle (šířka prstu, délka paže, výška člověka). U hmotnosti vytvoříme model 1 g (kulička papíru), 10 g (kostky cukru, sáček koření, jedlé sody, sušeného droždí), 100 g (běžná tabulka čokolády, sáček bonbonů), 250 g (kostka másla, tvarohu, krabička svačinového balení džusu), 0,5 kg (kniha, balíček těstovin, malá lahev naplněná vodou, balení uzenin), 1 kg (mouka, cukr, ovoce, zelenina, maso), 1 t (obrázek zvířete, automobilu, lodi, stavebního materiálu).
   Při vytváření modelů nacvičujeme i dovednost práce s měřidly a nutnost zvolení měřidla s dostatečným rozsahem. Při shromažďování modelů si je vyfotografujeme a potom fotografie používáme k přiřazování jednotek (hodnot) veličin. Některé modely (a jistě všechny obrázky) a kartičky s jednotkami může mít žák opět uložené v portfoliu. K procvičování můžeme opět vytvořit domino, pexeso s hodnotami jednotek a obrázky modelů, spolu s obrázky měřidel i trixeso.
   Oblíbenou činností je přiřazování veličin a jednotek spojené s aktivním pohybem. Jde o vyhledávání kartiček na různých místech (např. na chodbě, v učebně, na hřišti) a kompletování dvojic (trojic). Při této činnosti se děti navíc pohybují a pracují v týmu. Další možností je vytvoření „Knihy veličin a jednotek“ – žáci si k jednotlivým hodnotám vyrobí koláž (buď z výstřižků z časopisů, nebo ze svých obrázků). Při této činnosti rozvíjíme navíc jemnou motoriku, pravolevou orientaci, proporcionalitu nakreslených předmětů.
   Při procvičování a ověřování osvojení učiva využíváme pracovní listy, ve kterých žáci do vět doplňují správné jednotky, názvy veličin a měřidel. Také můžeme v textu využít spojování obrázků měřidel (měřených objektů) a veličin, popř. jednotek. Velmi obtížnou oblastí je pro všechny žáky (téměř vždy) odhad hodnoty měřené veličiny. Využitím modelů a obrázků v portfoliu může žák s LMP, který musel vynaložit na tuto práci určité úsilí, nabídnout tuto svoji pomůcku ostatním a opět se bude cítit platným členem pracovního týmu. Zpracované portfolio lze využít opakovaně v několika ročnících a rozšiřovat ho v průběhu vzdělávání.

   Zdroje:

Fischer, S., Škoda, J., Svoboda, Z., Zilcher, L. Speciální pedagogika – Edukace a rozvoj osob se specifickými potřebami v oblasti somatické, psychické a sociální. Praha: TRITON, 2014.
Švarcová, I., Mentální retardace. Praha: Portál, 2011.
Vágnerová, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál 2004.