5.7.2 Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - doporučení

od Průvodce upraveným RVP ZV

                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               

Charakteristika vzdělávání žáků s LMP

   Ve výuce výtvarné výchovy je zcela nezbytné vycházet při zadávání tvůrčích činností z individuálních schopností, dovedností, znalostí, potřeb a zájmů žáka. Při hledání vhodných námětů pro rozmanité tvůrčí činnosti a výběr prostředků pro jejich realizaci je zapotřebí zohledňovat případné obtíže např. s vizuomotorikou, poruchami kognitivních procesů, poruchami koncentrace pozornosti, citovou vzrušivostí a labilitou nálad, impulzivností a hyperaktivitou. Variabilita tvůrčích činností a přizpůsobení konkrétního zadání osobnosti každého žáka je stěžejním předpokladem pro to, aby žák mohl vizualizovat (výtvarně vyjadřovat) různorodé smyslové podněty (zejména pro tyto žáky jsou důležité podněty nejen zrakové, ale i haptické, zvukové, čichové i chuťové), své představy, pocity, zkušenosti a svůj fantazijní svět. Důležité také je, aby mohl své práce sdílet s ostatními (prezentovat je, vystavovat je, povídat si o nich).
   U žáků s LMP bývá proces získávání a upevňování dovedností pomalejší, než u jiných žáků a také může probíhat s různými odchylkami. Jedná se například o pomalejší a snížený rozsah zrakového vnímání. To se může projevovat např. tím, že obtížně vydělují obrysy tvarů od pozadí. Dále se může jednat o snížené vnímání času a prostoru, včetně hloubky prostoru. Neznamená to však, že je to pro tvůrčí práci omezující.
   Při prezentaci vlastních prací je zapotřebí počítat s odlišným tempem vývoje řeči a komunikativních dovedností obecně. S prezentací úzce souvisí schopnosti sebehodnocení, které může mít značně kolísavou úroveň – od výrazně sebepodceňujících postojů až k přeceňování se.

Komentáře k organizaci výuky žáků s LMP

   Důležité je navodit u žáka kladný postoj vůči tvůrčím činnostem. Pokud si žák uvědomí, že může využít nějakou svoji zkušenost či již získanou dovednost, daleko lépe se do tvůrčího procesu zapojí. Vhodné tedy je, aby učitel na začátku vyučovací hodiny připomněl, co vše již žáci z výtvarné výchovy umí, případně jim pomohl vybavit si to, co dělali minulou hodinu apod. Rozhodně by měl být poskytnut prostor proto, aby se žáci ke svým výtvarným vyjádřením vraceli, měli možnost vidět umělecká díla a za pomoci učitele si o nich povídat.
   Důležité je i využívání mezipředmětových vztahů při volbě námětů a jim odpovídajícím výběru vhodné motivace – zde je možné využít např. předčítání textů, recitaci, ukázky dramatizace literární předlohy, ale i navázání na poznatky z pohybu ve veřejném prostoru (co vše mohu vidět v okolí místa, kde bydlím, kde se cítím dobře apod.), či v přírodním prostředí a všímání si i jejich estetické dimenze apod.
   Během vyučovací hodiny/bloku je nutné poskytovat žákům průběžnou individualizovanou podporu a zpětnou vazbu k tomu, jak je možné přistupovat k námětu a přemýšlet o zadání – zejména pak k jaké osobní zkušenosti se námět či zadání vztahuje, jaké postupy a prostředky je vhodné volit, co vše je možné si vyzkoušet. Je třeba podpořit žáky s výběrem postupů a volbou prostředků i třeba s jejich jednoduchou přípravou (např. při malbě pomoci s vymačkáním barev z tuby, upozorněním na to, že je již třeba vyprat štětec apod.). Získání a upevnění jednoduchých pracovních postupů a návyků, které jsou spojené s užitím prostředků a technologií, jsou pro další tvůrčí práci velmi podstatné a je třeba tyto dovednosti nepodceňovat a jejich rozvoji věnovat čas. To naprosto neznamená, že je nutné využívat pouze zaběhlé a někdy až stereotypně užívané materiály a prostředky (často se využívá pouze omezený a předem „nadefinovaný“ formát čtvrtek), zdůrazňuje se plošné vyjádření oproti prostorovému, nevyužívá se potenciál ICT technologií – například fotografie, animace apod.)
   Žák by měl mít možnost pracovat v poloze, která mu vyhovuje – jiné nároky a potřeby může mít při kresbě a při malbě a jiné při objektovém či prostorovém vyjadřování. Dostatek prostoru a vyhovující učebna je základní podmínkou pro kvalitní výuku stejně jako počet žáků ve třídě a pedagog s výtvarným vzděláním.
   Protože nezanedbatelnou roli hraje u tvůrčích výtvarných činností rozvoj psychomotoriky a základních dovedností užívat různé nástroje a potřeby, je třeba, aby žák byl povzbuzován nejen k tomu, aby je užíval, ale také aby s nimi i experimentoval (tzn. kombinoval je, zkoušel je různě využívat, měl k dispozici různé formáty papíru různého typu a kvality i nové a dosud nezvyklé materiály).
   Není možné podceňovat množství výtvarného materiálu a pomůcek pro výuku, které by měly být vždy připraveny včas a s rozmyslem. Vzhledem k množství výtvarného materiálu a výtvarných potřeb je důležité dbát na dodržování „tvůrčího pořádku“ v učebně, na stálé místo k ukládání různých druhů barev (tempery, plakátové barvy, barvy na sklo a textil), štětců, kelímků na vodu, různého materiálu na koláže, grafické techniky, perokresby a řady dalšího materiálu.
   Zásadním faktorem je, aby výuka tvůrčích činností probíhala v klidné a přátelské atmosféře. Je výborné, pokud škola vlastní nejen výtvarný atelier, ale současně i keramickou dílnu - žáci s LMP dosahují v trojrozměrné tvorbě často velmi zajímavých výsledků.
   Součástí jakéhokoliv tvůrčího procesu je prezentace vlastních výsledků, ať již jde o prezentaci pracovního charakteru, nebo školní vernisáž, či účast na přehlídkách a soutěžích. Velké možnosti nabízejí také prezentace na webových stránkách třídy či školy.
   Nemělo by se v žádném případě zapomínat zejména na zařazování edukativních programů muzeí a galerií – rozhodně je možné navázat s nimi dlouhodobou spolupráci a vzájemně se domlouvat o obsahu programu. Nezapomínat na besedy, návštěvy výstav prací například základních uměleckých škol, které jsou v dostupné vzdálenosti, ale také návštěvy ateliérů, dílen, setkání se zajímavými osobnostmi. Žáci by měli mít možnost navštívit různá prostředí a kulturní instituce a mělo by jim být dopřáno zažít slavnostní pocit z esteticky vytříbeného prostředí.

Komentáře k práci učitele se vzdělávacím obsahem

   Výstupy pro výtvarnou výchovu jsou komplexní. To znamená, že se v nich vždy propojuje rovina vnímání, tvorby a interpretace. Interpretaci je možné vnímat například jako jednoduché slovní vyjádření (co žáka zaujalo na vlastní práci, práci spolužáků či uměleckém díle – jaký pocit či představy v něm vyvolaly např. kombinace barev a tvarů, zda a kdy se s podobnými obrazy či objekty již setkal apod.). Interpretaci je však možné také vnímat jako pohybovou, gestickou či zvukovou, reakci na obraz (pocit z něj). Komplexnost výstupů spočívá i v tom, že jsou zaměřeny jak na rozvíjení smyslové citlivosti, tak na uplatňování subjektivity, ale i na ověřování komunikačních účinků. Již výše bylo zmíněno, jak je důležité nezapomínat na tu část obsahu, která vědomě pracuje s různými podobami „prezentace“ vlastní práce. Je třeba, aby žák měl možnost se vyjadřovat nejen o své práci, ale i o práci ostatních a to spíše tak, že mezi nimi hledá shodnosti a podobnosti, než aby je jen hodnotil „líbí – nelíbí“. To sice může být prvním důležitým krokem, ale rozhodně by se u něj nemělo zůstat.
   Přestože rozvoj motorických dovedností a vytvoření konkrétního hmotného díla je rozhodně důležité a často jeho další užití (např. jako dárek) sehrává i důležitou socializační roli, nemělo by jít ve výtvarné výchově o tvorbu dekorativních předmětů, ale o získání schopnosti vyjadřovat se a komunikovat výtvarnými/vizuálními prostředky.
   Výtvarná výchova plní cíle kognitivní, afektivní a psychomotorické a dosahuje je prostřednictvím vzdělávacího obsahu a tvůrčích činností.

Navigace

«  O průvodci a úpravách (úvod) «

  Úpravy ŠVP

  Plány (IVP, PLPP)

 

  Obsah RVP ZV 

‹   Umění a kultura

Odkaz na očekávané výstupy

Očekávané výstupy se zobrazí po kliknutí na tematický celek.

5.7.2 Výtvarná výchova

1. stupeň
VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. období
VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2. období

2. stupeň
VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Odpovědi na často kladené dotazy

Zpětná vazba

Madden Jorge - 21 červenec 2022, 9:46

Naprosto souhlasím s názorem, že nálada má velký vliv na kreativitu. Kdysi jsem si myslel, že jsem ztratil svou kreativitu poté, co jsem se nakazil Covidem 19. Začal jsem být přehnaně úzkostný a nechtělo se mi ven. Nemohl jsem si zvyknout na život po pandemii a musel jsem navštívit psychologa.        fireboy and watergirl

Elisa Zalinka - 28 listopad 2023, 5:55

Through instructional content and creative activities, arts education satisfies cognitive, emotional, and psychomotor aims.  spacebar clicker

Pohled byl zobrazen 1917x od 22 únor 2016 do 28 březen 2024