Specifika poruch chování - podrobnější charakteristika

a) Diagnostická kritéria dle DSM 5:

• často není schopen věnovat pozornost důležitým detailům nebo dělá chyby ve školních úlohách z nedbalosti, stejně tak v práci nebo při jiných aktivitách,
• často má potíže s udržením pozornosti během plnění přidělených úkolů nebo při hře,
• často působí, jako by neposlouchal, přestože mluvíte přímo na něj,
• často nedodržuje zadané pokyny a nedokáže dokončit školní úlohy, domácí práce nebo úkoly na pracovišti (nikoliv však díky úmyslnému odporu nebo neschopnosti porozumět pokynům),
• má zpravidla potíže s plánováním a organizací úkolů a činností,
• často se zdráhá a nechce se mu věnovat úkolům a činnostem, které vyžadují dlouhodobé duševní úsilí,
• často ztrácí věci, které jsou nezbytné pro úkoly nebo činnosti (např. hračky, zadání školních úloh, tužky, knihy nebo nástroje),
• často se nechá vyrušit od práce působením vnějších vlivů,
• často během denních činností zapomíná.

b) Diagnostická kritéria dle MKN-10
   Ve školním prostředí je pro tyto žáky především typické, že je jakýkoliv vnější podnět okamžitě vyruší od práce. Pracují buď velmi pomalu nebo naopak rychle, ale povrchně, dělají mnoho chyb z nepozornosti. Často bez příčiny přeruší práci a trvá dlouho je přesvědčit, aby v ní pokračovaly. Proto mnohdy bývají označovány za lenivé a málo snaživé. Mají velké výkonové výkyvy, což se projevuje na rozdílech v prospěchu i v rámci jednoho předmětu. Během jedné vyučovací hodiny zvládnou podat výborný výkon, vzápětí ve stejné látce zcela selžou. Dosažené hodnocení bývá často mnohem horší než jaké by se dalo předpokládat vzhledem k jejich dobrému intelektovému potenciálu. Mají nepořádek ve svých věcech, ztrácejí pera, tužky, pastelky, sešity, zapomínají domácí úkoly a učebnice, cvičební úbor, pomůcky na pracovní vyučování aj. Učebnice a sešity mají často otrhané, pošpiněné, nezabalené, v roztržitosti ohýbají rohy stránek, pokreslují jejich okraje. V aktovce mezi učením, v kterém se neorientují, nebývá ojedinělé najít zbytek svačiny, vylité pití, rozpatlanou modelínu, nalepenou žvýkačku….Mají narušenou schopnost organizovat si činnost, sledovat instrukce a postupovat v souladu s nimi. Nesoustředí se na dialog, z informací, které získávají od učitelů či ostatních žáků, si často pamatují nedůležité útržky a podstat informace jim zcela unikne či je v jejich podání další osobě zkreslená. V souvislosti se sníženou motorickou obratností mají problém zavázat si boty, zapnout bundu, neupraveným vzhledem okamžitě poutají pozornost okolí (týká se to především malých dětí a mladších žáků). Hůře snášejí režimové změny. Paclt (2007) dává do souvislosti nízkou vytrvalost pozornosti s narušenou vůlí.

a) Diagnostická kritéria dle DSM 5

• často si hraje s rukama nebo s nohama, vrtí se na sedadle,
• často odchází z místa ve třídě nebo za jiných situací, při kterých se očekává, že bude sedět,
• nadměrně běhá nebo leze do výšek bez ohledu na situaci (u dospívajících nebo dospělých to může být omezeno na subjektivní pocity neklidu, roztěkanosti),
• má zpravidla potíže delší dobu si klidně hrát nebo se potichu zabývat volnočasovými aktivitami,
• je jakoby v neustálém pohybu,
• často nadměrně mluví,
• vyhrkává odpovědi dříve, než vyslechne celou otázku,
• mívá potíže s čekáním,
• často přerušuje nebo vyrušuje druhé od jejich činností.

b) Diagnostická kritéria dle MKN-10
pro hyperaktivitu:

• obtížně koncentruje pozornost,
• nedokáže udržet pozornost,
• neposlouchá,
• nedokončuje úkoly,
• vyhýbá se úkolům vyžadujícím mentální úsilí,
• nepořádný, dezorganizovaný,
• ztrácí věci,
• roztržitý,
• zapomnětlivý,

pro impulzivitu:

• často vyhrkne odpověď před dokončením otázky,
• dělá mu obtíže čekat v pořadí,
• často přerušuje ostatní (při hrách, při hovoru…).

   Lze shrnout, že hyperaktivní a impulzivní žáci charakterizuje zvýšená neúčelná pohyblivost. Mají potíže zůstat v klidu. Neustále se válí po stole, lezou pod lavici, padají ze židle, vrtí se, šťouchají do sousedů, z nepochopitelných důvodů vyskakují ze svého místa ve chvíli, když všichni ostatní v klidu sedí, shazují nechtěně na zem věci z lavice, všechno jim padá z rukou. Povídají si pro sebe, vydávají různé zvuky, pokřikují. Konají bez rozmyslu, než něco dokončí, začnou několik dalších činností. Upřednostňují krátkodobé cíle před dlouhodobými. Neustále vykřikují, skáčou do řeči druhým, protože jim nevydrží naslouchat, všechno chtějí dělat hned teď bez odkladu, všude musí být jako první, nesnášejí dodržování pravidel, mají problém uznat autoritu druhého včetně dospělého a přizpůsobit se jí. Dělá jim problém kdekoliv a na cokoliv počkat, předbíhají v řadě při tělocviku, při nástupu do tramvaje, při čekání na oběd, v hodině vykřikují bez vyvolání, nečekají pokynu učitele. Bez rozmyslu se pouští i do nebezpečných aktivit, jsou tedy častěji než druzí ohroženi úrazem. Projevy hyperaktivity jsou zvláště nápadné (a zhoršují se) v zátěžových situacích, které jsou náročné na sebekontrolu a v situacích, které jsou subjektivně prožívány jako nudné. Jak praví výstižně Drtílková (2007), tyto děti mívají mnoho disciplinárních potíží, které jsou však mnohdy způsobeny spíše impulzivním těžko ovladatelným jednáním než úmyslnou snahou porušovat pravidla.

   Jednou z dalších psychologických charakteristik, které tvoří součást klinického obrazu poruchy, jsou vztahové problémy ve vrstevnické skupině.
   Někteří žáci jsou ohroženi jako potenciální oběť šikany, protože ostatní žáci nerozumí jejich chování, vadí jim, že je provokují, ničí jim věci apod. Někteří žáci s ADHD se však naopak mohou stát strůjci šikany jiných žáků. Často to jsou ti, u nichž se projevuje v chování agresivita. Poruchy chování se rozvíjejí coby sekundární následek ADHD.
   Mnozí z nich trpí emoční nevyrovnaností a obtížnou regulací emocí, sníženým sebevědomím, pocity méněcennosti, nedostačivosti, určitou obranou bývá u některých z nich naučená bezmocnost či prvky autoagrese. Jiní z nich v souvislosti s opakovanými neúspěchy a upozorňováním na jejich nemožnost, neschopnost, konfliktotvornost se stávají úzkostnými až depresivními. Od rodičů se můžeme dozvědět, že v noci špatně spí, mívají noční děsy, ráno, když mají vstávat, si stěžují na únavu.