Dopady narušené komunikační schopnosti do vzdělávání (platné především u žáků s vývojovou dysfázií)
Zařadit žáka s NKS do společného vzdělávání s intaktními spolužáky se na první pohled zdá jako velmi jednoduché a bezproblémové. Z laického pohledu se jedná o dítě, které vidí, slyší, chodí, má přiměřený intelekt, jeho jediným nedostatkem je vada řeči. Tento názor však neodpovídá realitě. Zvlášť u žáků s těžkou formou vývojové poruchy je třeba připravit takové podmínky, aby zařazení do takovéto školy bylo pro dítě přínosné nejen po stránce vzdělávací, ale i sociální. Často se stává, že dítě nastupuje do školy, má navozeny téměř všechny hlásky a mluví bez výrazných agramatismů. Vázne však porozumění, což nebývá na první pohled zjevné. Dysfatik se tak dostává do situace, jakou zažíváme, pokud se dostaneme na přednášku v cizím jazyce, který neovládáme úplně dokonale. Bez zrakové opory a toho, že přednášející bude mluvit pomalu a v krátkých větách, velmi rychle ztratíme pozornost a postupně i zájem. Takové dítě může sedět ve třídě, dívat se na učitele a přikyvovat, bohužel z výkladu si nic neodnese.
Jaké problémy se při vzdělávání žáků s NKS nejčastěji vyskytují?
Problémy s mluvením a vyjadřováním
Žáci s dysfázií kromě narušené výslovnosti mají další závažné obtíže v mluvní expresi: problémy se správným sestavením věty, nedodržují slovosled, špatně časují a skloňují, nevhodně používají předložky. Pokud jen odpovídají na otázky, může se zdát mluva vcelku dobrá. Pokud však musí mluvit na určité téma nebo popisovat nějaký zážitek, jsou většinou neúspěšní. Často mluví hyperspisovně, používají nezvyklé výrazy, které někde slyšeli, bez dostatečného porozumění či správného kontextu. Nerozumí nadsázce, ironii.
Problémy s instrukcemi, s přesným porozuměním zadání
Dítě často nepochopí přesně, na co se ho ptáme nebo co po něm chceme. Nechce se stále ptát, proto pracuje, jak nejlépe dokáže, často s malým zpožděním kopíruje spolužáky.
Orientace dle klíčových slov – odhadování obsahu věty
Paralela s cizincem, pochopí jedno slovo a udělá úplně něco jiného.
Problémy v porozumění řeči směrované k celé třídě
Žák s NKS je rychle unavitelný, často „vypíná“, když se mluví na celou třídu. Dlouhým zadáním navíc nerozumí.
Problémy ve čtení a psaní
U žáků s dysfázií dochází často k rozvoji poruch učení, především dyslexie a dysortografie. Dítě často není schopno psát diktáty, protože nefunguje hlásková analýza slova. Dělá typické chyby – záměny znělých a neznělých hlásek – obtíže ve fonematické diferenciaci, neporadí si s délkou samohlásek – nedostatky v rytmické reprodukci. Ve čtení vázne především porozumění.
Obtíže v ČJ a při výuce cizích jazyků
Žáci s NKS mají často narušený jazykový cit. Mají obtíže při odvozování slov, naučí se vyjmenovaná slova, ale nerozpoznají příbuzná, mají obtíže v chápání předpon, předložek, rozeznávání druhů příslovečných určení apod.
Problémy s aplikací naučených pravidel a s výběrem pravidla, které mají pro danou úlohu použít
Žáci s dysfázií mají často problém použít správné pravidlo, i když ho znají.
Obtíže v porozumění abstraktním pojmům – především v naukových předmětech
Žáci s receptivním postižením mají často problémy porozumět novým nebo nezvyklým výrazům. Často je neumí ani přečíst a vyslovit.
Problémy s časovými souvislostmi
Žáci s dysfázií si často neuvědomují vzájemný vztah událostí. Mají problémy s časovými údaji včera, dnes, zítra, neorientují se v ročních obdobích, nechápou časovou osu v dějepise.
Obtíže se zápisky, neschopnost z textu vybrat to důležité
U žáků s dysfázií je velkým problémem samostatná práce s textem. Žák si nedokáže vybrat nejdůležitější pasáže, které si zapíše do sešitu. Pokud si má dělat poznámky podle diktátu, selhává, slova píše zkomoleně, většinou po sobě zápis není schopen přečíst. Někdy je pro něj obtížné i opisovat z tabule. Prakticky vůbec tito žáci nedokážou zpracovat referát či napsat slohovou práci.
Obtíže s plánováním řešení úkolu – poruchy exekutivních funkcí
Porucha v této oblasti je často jednou z příčin, proč by žák s receptivní formou vývojové dysfázie měl dostat asistenta pedagoga. Žák často neví, jak má postupovat, čím má začít. Tyto obtíže se projevují nejen v hlavních předmětech, ale třeba i v pracovním vyučování, kdy sice ví, že bude na papír lepit raketu z ústřižků látky, ale neví, jak má začít.
Oslabená verbální paměť, obtížné zapamatování a znovu vybavování slov, kategorizace
Žáci s dysfázií si velmi těžko zapamatovávají nová slova, zvláště taková, kterým nerozumí. Učí se velmi těžko, obtížně si zapamatují básničku, dny v týdnu, vyjmenovaná slova.
Obtíže ve slovních úlohách a v pamětních operacích v matematice
Přestože žáci s dysfázií obvykle patří mezi dobré počtáře, zadání slovní úlohy nerozumí. Je tedy nutné, aby učitel nebo asistent se žákem zadání rozebral, upozornil na klíčové pojmy. Ujistil se, zda žák ví, na co se ve slovní úloze ptáme, co má počítat.
Obtíže v úkolech na rychlost (pětiminutovky)
Pětiminutovky, matematické diktáty, hry na početního krále. Všechny tyto aktivity dokážou znechutit dítěti s NKS školu. Tito žáci mají většinou oslabenou verbální paměť, hůře si vybavují informace, jsou celkově méně pohotoví, často mají také problém odpovědět.
Časté odlišnosti v chování a v kontaktu se spolužáky
Projevy dětí s vývojovou dysfázií bývají někdy zaměňovány za autistické projevy. Působí dětsky, ulpívají na činnostech, které jim jdou, tíhnou k dospělým, kteří jsou pro ně čitelnější než vrstevníci. Tyto děti jsou bezelstné a naivní, často proto bývají terčem posměchu. Mnohdy si nevšímají detailů v oblékání, stolování – mluví s plnou pusou.
Dyspraxie, poruchy jemné motoriky, časté projevy ADD, ADHD
Dítě s dysfázií má obtíže v motorice, v 1. třídě si nezaváže tkaničky, všechno mu padá, má i problém v TV. Ve škole se obtíže projevují v geometrii, kdy rýsuje velmi pomalu a nepřesně.