Při vzdělávání převážně pomocí zraku
Podle vyhlášky MŠMT č. 27/2016 Sb. jsou podpůrná opatření poskytovaná žákovi rozdělená do těchto oblastí: metody výuky, úprava obsahu vzdělávání, organizace výuky, hodnocení, intervence, pomůcky. Žáci, kteří se vzdělávají pomocí zraku, budou potřebovat většinou podpůrná opatření v nižších stupních podpory, tj. podpůrná opatření prvního až třetího stupně. Smyslem této podpory je vytvoření takových podmínek pro zrakové vnímání, aby se žáci mohli účastnit činností v běžné třídě. Některým žákům musíme doporučit zařazení výcviku specifických dovedností, tj. úpravu jejich učebního plánu.
Využíváme takových metod výuky, které podporují aktivitu žáka, volíme vhodnou motivaci k činnostem a využíváme multisenzorický přístup. Tam, kde je to možné, využíváme pro podporu názoru přímo jednotlivé předměty a situace, méně obrázků. Vnímání zrakem doplňujeme vnímáním ostatními smysly. Všechny obrázky nejsou pro žáka se zrakovým postižením „dobře čitelné“. Platí, že pro slabozraké žáky jsou nejvhodnější obrázky v dostatečné velikosti, malované výraznými, kontrastními barvami, případně i reliéfně konturované. Elektronické materiály (videa, fotografie) by měl žák sledovat zblízka přiměřenou dobu. Většinou jsou žáci schopni si sami určit vzdálenost i čas. Obsah vzdělávání se snažíme upravovat co nejméně, řídíme se metodickými doporučeními SPC. Upravujeme činnosti, které konkrétní žák nemůže zvládnout v plném rozsahu jako žák intaktní (např. práce s mapou, měření ve fyzice, přesné rýsování v geometrii). Nahrazujeme činnosti, které by mohly vést ke zhoršení vizu (např. některé cviky při dg. myopia gravis, chemická praktika aj.) Ve vyšších ročnících 2. stupně ZŠ záleží úprava učebního plánu také na budoucí profesní orientaci žáka. Organizace výuky se dotknou úpravy učebního plánu žáka a zařazování předmětů speciálně pedagogické péče dle doporučení SPC (výcvik práce s rehabilitační pomůckou atd.). Pro některé žáky se zrakovým postižením je vhodné zvolit a připravit konkrétní pracovní místo v prostoru třídy se zvedací pracovní deskou a vhodným osvětlením. Někteří potřebují místo navíc, kde mají připravenou rehabilitační pomůcku – stolní kamerovou televizní lupu. Hodnocení výkonů žáka bychom neměli provádět izolovaně od jevů, které mohou výkon objektivně ovlivnit (změny v rodině, aktuální zdravotní stav, psychická pohoda). Učíme žáky sebehodnocení jako nástroji pro regulaci vlastního jednání a chování. Hodnocení je významným nástrojem motivace, mělo by však být objektivní, tj. nechválit pouze proto, že se jedná o žáka se zrakovým postižením. Intervence se řídí metodickými doporučeními SPC. Jsou důležitým podpůrným opatřením, které může zahrnovat velmi širokou oblast. Často se jedná o intervenci mimo vyučování a je zde tedy velmi nutná úzká spolupráce s rodinou žáka. Podle potřeb žáka zařazujeme navíc rozvoj jazykových kompetencí, rozvoj specifických dovedností a poznávacích funkcí, posilování sluchové a zrakové percepce, nácvik sebeobslužných dovedností, nácvik sociálního chování (žák se zrakovým postižením má velmi omezenou možnost učit se nápodobou). Učíme, aby žáci přijali za své zásady zrakové hygieny. Pomůcky můžeme dále rozdělit na didaktické, speciální didaktické a rehabilitační. K didaktickým pomůckám řadíme pomůcky používané běžně v základním vzdělávání. Pomůcku necháme žákovi prohlédnout zblízka, osahat. Doporučujeme používat psací prostředek, který zanechává silnou kontrastní stopu. Doporučujeme používat sešity se širšími řádky a výraznými linkami. Rovněž pastelky volit takové, které zanechávají výraznou stopu, typu Progresso. Ke speciálním didaktickým pomůckám můžeme zařadit ozvučené míče, měkké (molitanové) míče, upravené texty, tj. zvětšené písmo případně širší rozestupy mezi písmeny, slovy i řádky. Žáci s postižením zraku nejlépe čtou bezpatkové písmo typu Arial, Tahoma. (Patkové písmo přečtou žáci samozřejmě také, ale zraková práce pak způsobuje větší námahu a pozorujeme pak rychlejší nástup únavy žáka). Pro některé žáky pracující zrakem bývají základní rehabilitační pomůckou brýle, které je nutné nosit dle doporučení lékaře i při pohybových činnostech. Brýle je vhodné upevnit gumičkou, aby nepadaly. Některé děti mohou využívat doporučené speciální optické pomůcky (dalekohledové systémy, příruční lupy nebo lupy elektronické). S každou pomůckou se musí žák nejprve naučit pracovat, i na brýle je třeba si zvyknout. Je dobré, když se s pomůckou naučí pracovat i pedagog, aby mohl žákovi doporučit nejvhodnější postup, aby dokázal poradit optimální světelné podmínky při práci s pomůckou. S volbou vhodné speciální optické pomůcky bývá problém u žáků se souběžným postižením více vadami, např. zrakové a tělesné.