5.4.1 Vzdělávací obor - Člověk a jeho svět - Lidé a čas 2. období
Lidé a čas 2. období
žák
ČJS-5-3-01 pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy
ČJS-5-3-02 využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek
ČJS-5-3-03 rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik
ČJS-5-3-04 srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik
ČJS-5-3-05 objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů
Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření:
žák
ČJS-5-3-03p, ČJS-5-3-04p rozeznává rozdíl mezi životem dnes a životem v dávných dobách
ČJS-5-3-03p, ČJS-5-3-04p zná významné události, které se vztahují k regionu a kraji
ČJS-5-3-03p, ČJS-5-3-04p vyjmenuje nejvýznamnější kulturní, historické a přírodní památky v okolí svého bydliště
Navigace
Poznámky k úpravám očekávaných výstupů a vzdělávacího obsahu
Základním učivem v tomto tematickém celku je pochopení času, časových struktur a jednotek. Teprve až žáci budou chápat to, jak čas plyne, jak se měří a například i jak lze časová období a okamžiky zobrazovat na časové ose, pak budou teprve schopni mít určité časové představy, zařazovat v čase základní události, intervaly, období života a působení určitých osob a osobností apod.
Základní časové relace starší – mladší /novější – je vhodné vysvětlovat na základě vztahů mezi členy rodiny. Dalšími základními informacemi jsou pojmy minulost, přítomnost a budoucnost. Časové jednotky odvozujeme postupně na dvojím základě. Hlavní je jejich odvození podle pohybů Země (den a rok). Jejich přiblížení vhodné pro chápání dětí s LMP se však děje na základě režimu dne a charakteristik ročních období. Postupně jsou zaváděny další odvozené časové jednotky a intervaly jejich dělením (hodiny, minuty, vteřiny) nebo skládáním (týdny, měsíce, desetiletí, století atd.). Problém činí fakt, že nepočítáme vždy v desítkové soustavě. Pochopení struktury této cyklické soustavy časových jednotek je dlouhodobý proces, učivo včetně stanovování časových údajů (jako je přesný čas, datum, letopočet) je nutné s žáky s LMP stále opakovat a procvičovat.
Indikátory očekávaných výstupů
|
Očekávané výstupy |
Indikátory |
|
žák |
žák |
|
- pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy |
1. zanese časové údaje do časové osy |
|
- využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek |
1. uvede příklady nejvýznamnějších kulturních institucí ČR (archiv, knihovna, muzeum a galerie) a vzájemně je rozliší na základě artefaktů, které sbírají a uchovávají |
|
- rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik |
1. řadí správně události do skupin podle toho, zda se odehrály / odehrávají / pravděpodobně odehrají v minulosti, současnosti, nebo budoucnosti |
|
- srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik |
1. pojmenuje rozdíly mezi ukázkami historických a současných budov |
|
- objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů |
1. objasní pojem všední den, státní svátek a významný den |
Očekávané výstupy v RVP ZŠS
žák by měl
- poznat, kolik je hodin (celé hodiny)
- rozlišovat děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti (včera, dnes, zítra)
- znát roční období a měsíce
- porovnat rozdíly mezi současným způsobem života a života v minulosti podle obrázků
- seznámit se s významnými událostmi a pověstmi, které se vztahují k regionu nebo kraji