5.6.2 Vzdělávací obor - Chemie - Anorganické sloučeniny
Anorganické sloučeniny
žák
CH-9-5-01 porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí
CH-9-5-02 vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet
CH-9-5-03 orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi
Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření:
žák
CH-9-5-01p popíše vlastnosti a použití vybraných prakticky využitelných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a zná vliv těchto látek na životní prostředí
CH-9-5-03p orientuje se na stupnici pH, změří pH roztoku univerzálním indikátorovým papírkem
- poskytne první pomoc při zasažení pokožky kyselinou nebo hydroxidem
Navigace
« O průvodci a úpravách (úvod) «
‹ Úpravy ŠVP‹
‹ Obsah RVP ZV ‹
« Člověk a příroda «
Poznámky k úpravám očekávaných výstupů a vzdělávacího obsahu
Příklady anorganických látek z praktického života napomohou žákům k pochopení učiva. Žáci by měli umět popsat vlastnosti a použití vybraných prakticky využitelných oxidů, kyselin, zásad a solí. Měli by mít povědomí o stupnici pH a měli by umět změřit pH roztoku za využití univerzálního indikátorového papírku. Zcela zásadní je však rozvíjet dovednost poskytnout první pomoc při zasažení pokožky kyselinou nebo hydroxidem.
Ve výuce je žádoucí žákům uvést, kde všude se s probíranými látkami mohou setkat a čím mohou být pro člověka prospěšné či škodlivé. Z látek je vhodné žákům představit oxidy uhlíku, oxidy síry a vybrané oxidy dusíku, dále oxidy hliníku a železa. Z anorganických kyselin by měli žáci znát kyselinu sírovou, chlorovodíkovou, dusičnou a uhličitou, z hydroxidů hydroxid sodný a vápenatý. Ze solí obecně by žáci měli opět s ohledem na praxi znát základní soli uvedených kyselin s důrazem na jejich využití především v potravinářství a k výrobě hnojiv. Cílem výuky by však nemělo být samotné názvosloví, ale spíše představení vlastností a významu vybraných látek z hlediska jejich praktického využití. Teoretický výklad by měl být co nejvíce upozaděn. Výuka by měla probíhat zejména experimentálně s využitím diskuze, pojmových map, schémata apod. Přitom je vhodné vše opakovat a ujišťovat se, že žáci učivu porozuměli tak, aby nedocházelo k upevňování miskonceptů.
Příklad:
Vliv oxidů síry a dusíku na životní prostředí je možné vysvětlit na příkladu vzniku kyselých dešťů a jejich vlivu například na sochy. Sochu přitom bude představovat kus vápence, zatímco kyselý déšť je pro velmi podobné pH simulován octem. Žáci mohou pravidelně měřit hmotnost důkladně vysušeného vápence a v průběhu času zjišťovat vliv „kyselého deště“ na „sochu“. Téma lze doplnit prezentací nebo dokumentárním filmem doprovázeným učitelovými vsuvkami odkazujícími přímo na učivo. Na základě pokusu i dalších znalostí by téma mělo končit posouzením dopadů těchto látek na životní prostředí, zemědělství a život člověka.
Indikátory očekávaných výstupů
|
Očekávané výstupy |
Indikátory |
|
žák |
žák |
|
- porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí |
1. uvede vlastnosti a použití prakticky významných nebo mediálně známých oxidů, kyselin, hydroxidů a solí |
|
- vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet |
1. popíše vznik kyselých dešťů, včetně látek, jež je způsobují |
|
- orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi |
1. rozliší kyselé a zásadité roztoky pomocí hodnot pH |
Očekávané výstupy v RVP ZŠS
žák by měl
- vědět o znečišťování vody a vzduchu ve svém nejbližším okolí – továrny, auta