5.6.3 Vzdělávací obor - Přírodopis - Biologie rostlin

od Průvodce upraveným RVP ZV

                                                                                                                                                                  
Úrovně očekávaných výstupů
                                                                                                                                                                  
 

Biologie rostlin

žák

P-9-3-01 odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům
P-9-3-02 porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku
P-9-3-03 vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin
P-9-3-04 rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů
P-9-3-05 odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí

Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření:

žák

P-9-3-02p porovná vnější a vnitřní stavbu rostlinného těla a zná funkce jednotlivých částí těla rostlin
P-9-3-03p ví o základních rostlinných fyziologických procesech a o jejich využití
P-9-3-03p zná význam hospodářsky důležitých rostlin a způsob jejich pěstování
P-9-3-04p rozliší základní systematické skupiny rostlin a zná jejich zástupce
P-9-3-05p popíše přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí

Navigace

Poznámky k úpravám očekávaných výstupů a vzdělávacího obsahu

  Obsahem tematické oblasti Biologie rostlin je porovnání stavby rostlinného těla, znalost základních fyziologických procesů rostlin, rozlišení základních systematických skupin a jejich zástupců, znalost hospodářsky důležitých rostlin a přizpůsobení vybraných rostlin podmínkám prostředí.
  Při realizaci výuky je vhodné nechat žáky seznámit se s rozmanitostí rostlin nejen zrakem, ale i hmatem, čichem (s ohledem na alergiky), u nejedovatých zahradních bylin i chutí. V rámci výuky je možné realizovat dlouhodobá pozorování růstu rostlin v různých podmínkách prostředí doplněná o jednoduchý záznam. Žáci na základě pozorování zjišťují, že ke správnému růstu rostliny je potřeba světlo, voda, živiny a určitá teplota prostředí. Na konkrétních rostlinách rozpoznávají jejich jednotlivé části (kořen, stonek, list, květ a plod) a zkoumají jejich hlavní funkce. Žáci mohou rovněž pozorovat jednotlivé fáze života rostliny, což lze dokumentovat fotografiemi.

Příklad:

V případě výuky, která se zaměřuje na rozlišování základních systematických skupin, je žádoucí začít pozorováním hlavních rozdílů ve vzhledu jednotlivých rostlin. Žáci se učí rozpoznávat podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými druhy rostlin a následně si zkouší jejich třídění na základě různých kritérií, jako tvar listů, žilnatina listů, podoba květu, vzhled kořene, apod. V terénu je možné žáky nechat v malých pracovních skupinách zjišťovat počty různých rostlinných druhů na vymezené ploše jehličnatého lesa, listnatého lesa, okraje pole, podél cesty apod. Na konkrétních příkladech rostlin ve zkoumaných stanovištích mohou žáci s pomocí učitele pozorovat přizpůsobení rostlin konkrétním podmínkám prostředí.

Indikátory očekávaných výstupů

Očekávané výstupy

Indikátory

žák

žák

- odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům

1. rozliší pojmy buňka, pletivo, orgán rostlinného těla
2. uvede příklad pletiva v orgánech rostliny
3. rozliší rozdílnou složitost stavby těla vybraných rostlin (např. zelené řasy, mechy, kapradiny, rostliny nahosemenné a krytosemenné)

- porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku

1. uvede základní funkci kořene, stonku a listu a příklady jejich využití
2. popíše vnější a vnitřní stavbu kořene, stonku a listu a porovná ji s jejich funkcí
3. uvede příklady propojení rostlinných orgánů
4. popíše stavbu květu a vznik plodu

- vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin

1. uvede vstupy a výstupy fotosyntézy a podmínky ovlivňující její průběh
2. objasní význam fotosyntézy pro život
3. objasní význam dýchání pro život rostlin
4. rozliší děje v rostlině probíhající za světla (fotosyntéza, dýchání) a za tmy (dýchání)
5. uvede příklady ovlivňování podmínek pro život rostlin při jejich pěstování

- rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů

1. zařadí vybrané rostliny do základní systematické skupiny (řasy, mechy, kapradiny, přesličky, plavuně, rostliny nahosemenné, rostliny krytosemenné: dvouděložné, jednoděložné)
2. přiřadí k vybraným rostlinám název rodový, případně druhový s využitím zjednodušených či upravených klíčů a atlasů

- odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí

1. uvede u vybraných rostlin znaky přizpůsobení k prostředí, ve kterém obvykle rostou
2. uvede na základě pozorování, jak se rostliny přizpůsobují změnám podmínek v průběhu roku
3. uvede příklady rostlin, které jsou typické pro určité ekosystémy
4. uvede příklady rostlin jedovatých a léčivých zejména z okolí školy

 

Očekávané výstupy v RVP ZŠS

žák by měl

  • vědět o významu hospodářsky důležitých rostlin a jejich pěstování 
  • znát vybrané zástupce rostlin a živočichů 
  • znát význam lesa, společenství stromů, rostlin a hub
RVP ZV
Pohled byl zobrazen 3999x od 10 prosinec 2015 do 19 duben 2024