5.6.3 Vzdělávací obor - Přírodopis - Neživá příroda
Neživá příroda
žák
P-9-6-01 objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života
P-9-6-02 rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek
P-9-6-03 rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody
P-9-6-04 porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě
P-9-6-05 rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků
P-9-6-06 uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi
Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření:
žák
P-9-6-01p popíše jednotlivé vrstvy Země
P-9-6-02p pozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny
P-9-6-03p rozliší důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů
P-9-6-04p rozeznává některé druhy půd a objasňuje jejich vznik
P-9-6-06p ví o významu vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi
Příklad výukové aktivity pro žáky s LMP
Příklad výukové aktivity pro žáky s LMP k MDÚ P-9-6-03p.pdf
Navigace
« O průvodci a úpravách (úvod) «
‹ Úpravy ŠVP‹
‹ Obsah RVP ZV ‹
« Člověk a příroda «
Poznámky k úpravám očekávaných výstupů a vzdělávacího obsahu
V tematické oblasti Neživá příroda žáci s LMP získávají poznatky o zemském tělesu, poznávají vlastnosti vybraných nerostů a hornin, rozlišují mezi vnitřními a vnějšími geologickými ději, zabývají se vznikem půd a mají obecný přehled o významu podnebí a počasí pro život na Zemi. Mnohé geologické děje (zejména vnitřní) jsou v průběhu lidského života prakticky nerozpoznatelné. Zvláště proto je potřeba dané učivo žákům zprostředkovat názorně a dostatečně prakticky.
Témata, která mají pro žáky praktický význam, jsou nerosty, horniny a jejich praktické využití, půda, mimořádné události způsobené přírodními vlivy či podnebí a počasí. V rámci výuky žáci mohou pozorovat, jak se mění poloha Slunce v průběhu dne či zkoumat, kde Slunce osvětluje školní pozemek v rozdílných částech dne pozorováním délky a orientace stínů. Přitom se žáci mohou zabývat otázkou důležitosti Slunce pro život na Zemi. Rovněž je vhodné využít různých modelů a videí ilustrujících rotační pohyb Země kolem osy a kolem Slunce. Tyto pohyby si žáci mohou sami vyzkoušet tak, že jeden žák se zdrojem světla představuje Slunce a druhý žák představuje Zemi rotující kolem vlastní osy a rovněž obíhající kolem ,,Slunce“.
Příklad:
V rámci dané tematiky je však možné žákům vhodně představit i procesy lidskému oku ukryté. Příkladem je vrásnění hornin, které se odehrává pozvolna pod zemským povrchem. Učitel si s žáky může vytvořit jednoduchou simulaci vrásnění tak, že do plastové nádoby nasype například strouhanku, rašelinnou půdu, mouku tak, aby vznikly horizontálně uložené vrstvy, které představují souvrství usazených hornin. Do obou stran nádoby pak stačí vložit destičky dostatečné velikosti (např. z kartonu), jejichž pozvolným pohybem zmenšujeme prostor v nádobě. Tlakem působícím na nasypané materiály ze strany vznikají vrásy. Posléze je vhodné využít fotografií horninových vrás v přírodě a zdůraznit, že vznik takových vrás byl rovněž vyvolán působením tlaků na horniny. Do výuky je rovněž podle možností žádoucí zařadit návštěvy geoparků.
Indikátory očekávaných výstupů
|
Očekávané výstupy |
Indikátory |
|
žák |
žák |
|
- objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života |
1. uvede význam neživých podmínek prostředí pro vznik života na Zemi |
|
- rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek |
1. uvede příklady znaků, podle kterých může rozlišovat nerosty a horniny |
|
- rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody |
1. uvede vznik a složení půdy a vysvětlí, proč je půda na rozhraní mezi přírodou neživou a živou |
|
- porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě |
1. uvede příklady běžných nemocí i zásady jejich prevence a léčby |
|
- rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků |
1. porovná přibližnou délku trvání geologických období |
|
- uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi |
1. uvede rozdíl mezi počasím a podnebím |
Očekávané výstupy v RVP ZŠS
Očekávané výstupy nejsou v tomto tematickém celke pro tyto žáky formulovány.