5.7.1 Vzdělávací obor - Hudební výchova - doporučení

Charakteristika vzdělávání žáků s LMP

   Ve výuce hudební výchovy je nutné respektovat individualitu každého žáka. Každý člověk má předpoklady se hudebně rozvíjet, proto je velmi důležité, aby se všem žákům v průběhu vzdělávání dostávalo takových podnětů, které budou rozvíjet jejich individuální hudební schopnosti a dovednosti. Význam hudební výchovy spočívá zejména v tom, že působí na citovou sféru osobnosti žáka a podporuje jeho rozvoj v sociální a kulturní oblasti.
   Při hledání vhodných hudebních činností je důležité, aby každý žák mohl co v nejvyšší možné míře uplatnit svůj individuální hlasový potenciál i své individuální instrumentální dovednosti. Zde je třeba reagovat na určité zvláštnosti, se kterými je třeba u žáků s LMP při výuce hudební výchovy počítat. Je zapotřebí zohledňovat případné obtíže způsobené např. poruchami kognitivních procesů, poruchami koncentrace pozornosti, citovou vzrušivostí a labilitou nálad, impulzivností a hyperaktivitou a omezenými řečovými schopnostmi. Obtíže se také vyskytují v rozvoji fonematického sluchu, tj. v nedostatečném rozlišování jednotlivých slyšených hlásek – žák hlásky slyší, ale nerozlišuje je, nebo je rozlišuje nedostatečně. Dále se mohou vyskytovat obtíže při artikulaci, schopnosti porozumění mluvenému slovu a malá slovní zásoba. To vše má pak dopady nejen na zapojení žáka do hudebních činností, ale i na jeho rozhodování a hodnocení výstupů vlastních i druhých.
   Také je třeba počítat s tím, že žák s LMP je schopen udržet záměrnou pozornost mnohem kratší dobu, jeho pozornost je často bezděčná a zaměřuje se zejména na silné zvukové podněty.
S poruchami kognitivních procesů souvisí i obtížné užívaní pojmů, což může ztěžovat výběr i průběh jednotlivých hudebních činností a následnou reflexi vlastního hudebního „výkonu“.

Komentáře k organizaci výuky žáků s LMP

   Pro výuku hudební výchovy je důležitá motivace žáků s LMP, která navozuje ve třídě tvůrčí a hudebně zvídavou atmosféru, individuální přístup ze strany učitelů a vytváření situací pro spontánní zapojení všech žáků do hudebních činností. Při hudební výchově je vhodné pracovat s aktuálním naladěním jednotlivců i náladou celé skupiny. Důležité jsou podněty k uplatnění vlastních zkušeností a dovedností, fantazie a představivosti i podněty k hledání a objevování nových vokálních, instrumentálních i hudebně pohybových vyjádření.
   Obsah hodin hudební výchovy by měl být pestrý, s častým střídáním aktivit. Propracovaná příprava na výuku by měla také zahrnovat několik možných variant průběhu vyučovací hodiny i její obsahovou modifikaci. Někdy je totiž předem těžké odhadnout to, co žáky zaujme a kam je připravený cíl a obsah vyučovací hodiny „zavede“. Samozřejmostí by měla být vlastní hudební produkce žáků vokální i instrumentální – například hra na Orffovy nástroje, hra na tělo apod.
   Vhodné je zařazovat do vyučovacích hodin různé činnosti z dramatické výchovy, taneční a pohybové výchovy, ale i relaxační a paměťová cvičení, cvičení na „trénování“ výslovnosti jednotlivých slov i slovních spojení. Nedílnou součástí výuky by měly být i návštěvy koncertů.

Komentáře k práci učitele se vzdělávacím obsahem 

   Výstupy pro hudební výchovu jsou komplexní, propojují se v nich činnosti vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové. Podtrhují činnostní princip předmětu – znalosti jsou získávány především z praktických činností, které následně tyto znalosti upevňují. Pojetí vzdělávacího obsahu hudební výchovy je „otevřené“ různým přístupům a metodám – to se týká rovněž výběru písňového repertoáru, poslechových skladeb, úprav pro instrumentální činnosti apod. Očekávané výstupy umožňují v maximální možné míře zohlednit individuální dispozice žáků s LMP.