Specifika práce s dětmi s autismem - aplikovaná behaviorální analýza

Behaviorální analýza byla původně popsána ve 30. letech 20. století B. F. Skinnerem. Dnes jsou tyto metody účinně uplatňovány při rozvoji široké škály dovedností u lidí různého věku i postižení, a tedy i u předškolních dětí s autismem. Behaviorální analýza je vědecký přístup, který je zaměřen na pochopení chování, a na to, jak svým chováním jedinec ovlivňuje prostředí. Zaměřuje se na principy fungování chování, stejně jako na proces učení. Pracuje s hypotézou, že pokud je nějaké chování odměněno, je velmi pravděpodobné, že se toto chování bude opakovat. Během desítek let byla vyvinuta řada technik vedoucích ke snižování výskytu nepřiměřeného chování a zvyšování výskytu chování přiměřeného. Metoda aplikované behaviorální analýzy je úspěšně využívána u lidí  různých věkových kategoriích, u lidí zdravých i u lidí s handicapem.
Od 60. let se tato metoda velmi úspěšně využívá i u dětí s autismem při výchově a vzdělávání. Tato metoda umožňuje rozdělit obsah vzdělávání do menších celků, které jsou pro děti s autismem dobře zvládnutelné. Tyto menší celky mají jasně definované postupy v jednotlivých krocích, které na sebe logicky navazují v posloupnosti od jednoduššího ke složitějšímu a vytvářejí tak strukturu pro učení se určité dovednosti. Metodu lze využít jak ke zvládnutí základních dovedností důležitých pro vzdělávání, mezi něž patří naslouchání, sledování, napodobování apod., tak i komplexnější dovednosti, např. udržení dialogu, kooperativní hře.

Nejdůležitějším principem ABA je individuální přístup. Každý aspekt intervence je přizpůsoben tak, aby odpovídal schopnostem, dovednostem, potřebám, zájmům i rodinnému zázemí každého dítěte. To je důvod, proč je tato metoda tak náročná při svém využití.

Využívání ABA při vzdělávání dětí s autismem je velmi efektivní způsob, jak je naučit nové dovednosti. Délka učení je však velmi individuální a závislá na řadě faktorů. U některých dětí můžeme zaznamenat rychlý pokrok učení některé dovednosti (žádost o pomoc), ale v jiné mohou selhávat (komunikace se spolužákem). Celý program je nutné přizpůsobit konkrétním požadavkům a aktuální situaci. Bez individuálního posouzení není možné ABA aplikovat.

Literatura:

ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. A KOL.: Metodika práce se žákem s PAS. 1. vyd. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7
MOŽNÝ, P.; PRAŠKO, J.; ŠLEPECKÝ, M.: Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch. 1. vyd. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7254-865-1
RICHMAN, S.: Výchova dětí s autismem. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0984-3