Specifika práce s dětmi s autismem - specifika vzdělávání

Do předškolního vzdělávání jsou zařazovány i děti s poruchou autistického spektra. Do tohoto vzdělávání jsou zařazeny děti z celého autistického spektra, tedy i ty, jejichž vývoj je výrazně opožděn a symptomy autismu se u nich projevily v plné míře, stejně jako děti, jejichž intelekt je v normě a symptomy autismu jsou mírné. Děti s PAS mohou být vzdělávány dvěma způsoby, buď ve specializované třídě pro děti s autismem zřízené dle § 16 (9), nebo formou individuální integrace. Oba způsoby vzdělávání vyžadují využití podpůrných opatření v celé škále: od úprav organizačního zajištění přes využití specifických metod a přístupů, úpravu obsahu vzdělávání až po úpravu hodnocení. Ve většině tříd, kde jsou vzdělávány děti s autismem, pracuje současně s učitelem také asistent pedagoga.

Ve speciálních třídách pro děti s autismem je prostředí upraveno tak, aby vzdělávání mohlo probíhat individuálně. Prostředí třídy je upraveno na míru všem dětem; kromě pracovních míst je součástí třídy prostor šatny, relaxační prostor, místo pro samostatnou práci, pro individuální nácvik, jídelní kout, ale také místo pro výtvarné a pracovní činnosti. Důležitou roli hraje pedagogický tým, který pracuje s dětmi individuálně, ale snaží se také vytvářet podmínky pro nácvik společné hry se dvěma, třemi i více dětmi. Během dne se děti v rámci prostoru třídy střídají při plnění různých úkolů, které vykonávají v upraveném prostoru v různých časových intervalech podle svých možností a předem stanoveného plánu.

Jestliže je dítě integrováno do běžné třídy mateřské školy, je nutné, aby pedagogové přizpůsobili organizační formy práce, metody i obsah vzdělávání potřebám dítěte s PAS. Míra přizpůsobení je velmi individuální a je vždy ovlivněna jak konkrétním pedagogem, tak integrovaným dítětem stejně jako kolektivem třídy. Průběh dne je závislý na míře soustředění, na míře adaptability dítěte, na jeho komunikačních i sociálních dovednostech a také na kreativitě a empatii konkrétního pedagoga.
Při vzdělávání dětí s PAS je důležité mít připravený obsah dne, dítěti tento obsah prostřednictvím vizualizovaného denního režimu sdělit a postupně s ním naplánované činnosti plnit. Součástí dennodenní práce s dítětem by měly být nácviky komunikace, sociálního chování a sebeobsluhy. Je nutné, aby pedagogové respektovali specifika autistického postižení konkrétního dítěte a neočekávali, že se dítě s PAS přizpůsobí požadavkům, které jsou kladeny na kolektiv třídy. Tlak na normalizaci a nadměrné očekávání ze strany pedagoga může vést až k problémovému chování dítěte až k nechuti a odmítání docházet do předškolního zařízení.

Obecné metodické postupy uplatňované při vzdělávání dětí s PAS v předškolním zařízení

• Při komunikaci s dítětem používejte stručnější věty, používejte gesta, případně konkrétní předměty, které dítěti pomohou pochopit, co mu sdělujete. 
• Pokud si dítě neví rado, není schopné splnit vaši instrukci, běžte za ním a individuálně mu ještě jednou vše zopakujte. 
• Nové informace i nově vzniklé situace dávejte do souvislostí s již získanými poznatky, vědomostmi a zkušenostmi. 
• Automaticky nelze počítat s tím, že dítě dokáže generalizovat a aplikovat naučené vědomosti do praxe. Vždy je třeba pomoci mu hledat logické souvislosti mezi novými a již naučenými fakty. 
• Zadávejte takové množství úkolů, které je dítě schopno dokončit. Počítejte rovněž s výkyvy ve výkonu – to, co dítě zvládne jeden den bez problému, nemusí zvládnout jindy.
• Zadávejte úkoly pomocí krátkých, přesných a konkrétních pokynů. Pokud to situace vyžaduje, vypracujte seznam dílčích kroků konkrétního úkolu. Můžete využít konkrétní předměty, fotografie nebo obrázky. Forma znázornění je vždy závislá na porozumění dítěte.
• Otázky zadávejte stručně, jasně a přesně formulované, případně je zadávejte s vizuální podporou, aby se k nim dítě mohlo průběžně vracet a osvěžit si zadání. 
• Nechte dítěti dostatečný čas na odpověď, u některých dětí počítejme i s výraznější prodlevou při odpovědi. 
• Pokud bude dítě pracovat s pracovním listem nebo jinými pomůckami, upravte je tak, aby na stránce nebylo množství informací. Vyberte, co je podstatné, zvýrazněte či okopírujte potřebné části na samostatný list papíru, pokud to situace vyžaduje, použijte větší formát nebo zvětšené zadání. Případně připravte schéma, jak pracovat. 
• S využitím vizuální podpory rozvíjejte u dítěte dovednost orientovat se na pracovní ploše. 
• Znázorněte umístění jednotlivých pomůcek na pracovní ploše, využijte různé barevné značky, zvětšete zadání a obrázky na samostatných pracovních listech, označte strany apod.
• Učte děti formou vizualizovaných scénářů vyjadřovat se, něco vyprávět nebo převyprávět, využívejte k tomu osnovu sestavenou z fotografií nebo obrázků, které mohou sloužit jako osnova k vyprávění, odlište barevně jednotlivé body apod.. 
• Pokud je dítě unavené, neklidné či pasivní, umožněte mu vykonat krátkou relaxační přestávku, případně zakomponujte relaxaci přímo do průběhu aktivity tak, aby se střídal rytmus práce – odpočinek – práce. 
• Nastavte individuálně dobu trvání práce a odpočinku vzhledem k míře projevů PAS, přihlédněte k případné přidružené poruše pozornosti, snadné unavitelnosti dítěte a k jeho krátkodobému soustředění.
• Na základě zjevných příčin vytvořte taková preventivní opatření, která budou eliminovat problémové chování dítěte.
• Pro potřeby relaxace, eliminace problémového chování, individuální výuky a podobně vytvořte koutek ve třídě, nebo využijte jiné prostory mimo třídu (kabinet, sborovnu, šatnu apod.).
• U některých dětí počítejte s hypersenzitivními projevy, které je potřeba respektovat, nikoli se snažit je za každou cenu překonat. Důvodem může být zvýšený hluk ve třídě, na toaletě či jídelně; hluk zářivek, problémy s nadměrným sluchovým vnímáním při návštěvě kulturních akcí, pachy v jídelně, na toaletě apod.).

Uvedené metodické postupy není třeba aplikovat plošně u všech dětí s PAS. Nezapomínejme na skutečnost, že ačkoliv se jedná o děti se stejnou diagnózou, je nutné vždy individuálně posoudit míru uplatňování podpůrných opatření v souvislosti s výskytem jednotlivých symptomů a intenzitou jejich projevů.

Literatura:
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z.: Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruchy autistického spektra nebo vybraných psychických onemocnění: dílčí část. Olomouc: UP, 2015. ISBN 978-80-244-4669-1
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z.: Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5
SHOPLER, E., REICHLER, R. J., LANSINGOVÁ, M. D.: Strategie a metody výuky dětí s autismem a dalšími vývojovými poruchami. Praha, Portál 2011. ISBN 978-80-7367-898-2