5.2.1 Vzdělávací obor - Matematika a její aplikace - doporučení

od Průvodce upraveným RVP ZV

                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               

Charakteristika vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP)

Vzdělávání žáků s LMP v matematice je výrazně individuální, neboť jejich schopnosti pro matematiku, úroveň chápání v matematice i ochota učit se, je značně rozdílná. Někteří žáci s LMP jsou schopni plnit podle svých schopností úkoly v běžné třídě s mírnou pomocí učitele či asistenta a od ostatních žáků se, co do vědomostí, výrazně neodlišují. Někteří žáci naopak nezvládají elementární matematické znalosti (nemají vytvořen pojem přirozeného čísla, nechápou význam jednotlivých operací s přirozenými čísly) a přes neustálou pomoc učitele je úroveň jejich matematických znalostí velmi nízká. Proto se reedukační i kompenzační cíle ve vyučování matematice odvíjejí od samotných žáků a jejich matematické úrovně.
Reedukační cíle v matematice směřují k rozvíjení doposud nevyvinutých funkcí nebo napravují narušené funkce v oblasti jednotlivých analyzátorů tak, aby se současně upravovaly deficity dílčích funkcí matematických schopností. Posiluje se zrakové a sluchové vnímání, paměť, rozvíjí se grafomotorika, přispívá se k rozvoji předmatematických představ a pojmů. Na základě prožitků a vnímání všemi smysly se posiluje rozumové vnímání a chápání kvantity.
Příkladem činností je využívání pohádek a říkanek, ve kterých se vyskytují kvantitativně vyjádřené vztahy, využití rytmu, pohybových her, ve kterých se žáci seskupují do skupin podle daného počtu, využívání pomůcek k posilování chápání kvantity, pomůcek k rozvoji geometrické a prostorové představivosti apod. Vždy je třeba zdůrazňovat matematický význam činností.
Kompenzační cíle v matematice využívají náhradních mechanismů, které mohou nahradit narušené nebo nevyvinuté mechanismy. V některých případech si žáci sami mohou najít postup, kterému porozumí a který je matematicky správný a využitelný obecně.
Příkladem může být vlastní přístup rozkladům čísel při pamětném sčítání nebo odčítání (nikoliv však přičítáním nebo odčítáním po jedné), využívání kalkulátoru nebo počítače, volba motivačních úloh z nejbližšího okolí žáků, využitelnost matematického učiva v běžném životě.

Organizace výuky žáků s LMP

Jsou respektovány individuální potřeby žáka (potřeba odpočinku, relaxace, uklidňujících aktivit, změna činností). Vhodnými motivačními úlohami je vytvářeno prostředí podněcující zvídavost dětí a zájem učit se. Jako doplňující aktivitu je možné pro žáky s LMP organizovat kroužky (zpravidla po vyučování), kdy mají možnost v menší skupině žáků individuálně doplňovat a procvičovat učivo podle svých potřeb, častěji komunikovat s učitelem nebo asistentem, pracovat s pomůckami, účastnit se her ve kterých by při společném vyučování neuspěli apod. 

Práce učitele se vzdělávacím obsahem

Při vzdělávání žáků s LMP je ve většině případů třeba realizovat individuální výuku. Mnoho žáků s LMP ruší přítomnost ostatních spolužáků a na výuku matematiky se tak obtížně koncentrují, snadno se rozptylují pozorováním okolí. Je třeba respektovat nižší úroveň logického myšlení a schopnosti abstrakce, uplatňování stereotypního myšlení, nebo mechanické paměti bez porozumění, malou samostatnost, nízkou schopnost porozumět pokynům. Je třeba zdůraznit, že výuku matematiky nelze realizovat bez podpory rozvoje celé osobnosti žáka.
Spolu s výukou matematiky je nutná současná podpora k rozvoji vnímání, koncentrace pozornosti, vyjadřování, jemné motoriky, čtenářské gramotnosti, komunikativních dovedností, neboť bez nich je výuka matematiky velmi obtížná, téměř nemožná.
Dále je třeba vypracovat podporu k řešení problémů s deficity dílčích funkcí matematických schopností, poruchou pravolevé orientace, problémů s prostorovou orientací, problémů se zrakovým a sluchovým vnímáním.
Je třeba sledovat schopnost koncentrovat se pouze na jednu činnost, např. sledovat, jak žák vnímá (když poslouchá, nemůže současně zapisovat, když píše, nemůže poslouchat pokyny učitele). Sledujeme, zda a jak je možné vytvářet podporu ke zvyšování samostatnosti žáka, sebeorganizace, schopnosti splnit pokyny učitele/asistenta.
Při řešení matematických a slovních úloh je třeba sledovat, do jaké míry je žák schopen řešit je, s jakou mírou samostatnosti, v čem má problémy:

  • práce s textem, porozumění textu, 
  • reprodukce obsahu, 
  • návaznost staršího a nového učiva, 
  • zvládnutí elementárních kroků učiva,
  • využití učiva v jiné, nové situaci. 

U žáků s LMP je nutné citlivě vnímat, do jaké míry je u žáka vytvořen pojem přirozeného čísla a která čísla již pochopil (např. čísla do pěti zvládne snadněji, ale čísla do deseti již ne, víceciferná čísla nezvládá). Často se vracet k budování předmatematických představ, které souvisejí s diferenciací předmětů a tvarů, jejich charakterizací, hledání shod a rozdílů, třídění, uspořádání (zejména na nematematických činnostech, např. v pohádkách, hrách, plnění běžných každodenních činností).
U každého žáka je potřebné zvyšovat jeho aktivitu. Proto je třeba sledovat strategie žáka při počítání (často si vytváří své specifické postupy), pokud jsou z hlediska matematické správnosti a možnosti využití v dalším učivu vhodné, je dobré žáku jeho vlastní strategie ponechat.
Zdokonalování žáka v matematice předpokládá rozdělení úkolů na menší kroky, reprodukční plnění úkolů, řešení jednoduchých slovních úloh (dvě čísla jsou známá, třetí počítáme). Plánovité a systematické vedení k porozumění pojmům a pravidlům, rozvíjení schopnosti přijímání informací a porozumění pokynům. Přitom je třeba uvědomit si, že žáci hodně zapomínají a že je třeba neustále promyšleně opakovat, připomínat, vracet se k již dříve probíranému učivu a využívat návazností.
U žáků s LMP využíváme sebehodnocení – uvědomění si svých silných i slabých stránek. Častější využívání autoevaluace při plnění úkolů (grafické znázornění úspěšnosti na obrázku, např. žebřík – kam až jsi vystoupil/a). Pokud je možná dohoda se žákem, lze domluvit, kolik úloh vyřeší, jaká bude jeho odměna.

Metody práce s žákem s LMP

Motivační metody
Směřují k získání zájmu žáků o matematiku, eliminaci obav z matematiky a k potřebě chtít se učit. Využívá se didaktických her, ilustrace využití matematiky v běžném životě, využívají se interdisciplinární vztahy. Pokud mají žáci malý zájem o matematiku, je potřeba neustálé promyšlené motivace.
Metody k posilování koncentrace pozornosti – když žák odejde od řešeného problému, trvá dlouho, než se znovu do řešení problému zapojí.
K tomu se může využít her a činností, které žáka zajímají – při těchto činnostech je koncentrace pozornosti delší.
Metody expoziční
Využíváme metod spíše konstruktivistických než transmisivních (žák si pamatuje zážitky, poznatky, ke kterým dospěl vlastní činností). Často zařazujeme metody manipulativních činností – maximálně využívat názor a vlastní práci žáka, z toho pak vyvodit matematické učivo. Respektujeme multisenzorický přístup – vnímání matematického učiva všemi smysly, kterými je možné (využití pohybu, slova, hmatu, zraku, sluchu, řeči), projev verbální i nonverbální. Neustále dbáme na rozvoj a posilování paměti – ale až na základě porozumění danému učivu, učivo předkládáme v ucelené struktuře, poukazujeme na souvislosti. Snažíme se o zvyšování samostatnosti žáka, překonávání nerozhodnosti a pasivity, zvyšování aktivity žáka, pravidelně sledujeme jeho pozornost, vyjadřovací schopnosti.
Metody fixační
Volíme promyšlený a nesterotypní systém neustálého opakování buď na analogických příkladech, nebo s využitím různých forem práce, střídání činností – podle toho, co žáku vyhovuje a co je pro žáka funkční. Pokyny k zadání úloh a cvičení musí být jednoduché, jasné a srozumitelné pro žáky s LMP – přitom je třeba sledovat, zda sdělení a zadání vnímají (zrakově, sluchově) a zda sdělení a úkol pochopili a rozumí mu. Náměty úloh volíme z nejbližšího okolí žáka a z možnosti využít je v praktickém životě. Preferujeme poznatky, se kterými se žák opakovaně setkává v běžném životě.
Metody diagnostické a klasifikační
V matematice je nutná znalost prvků nižší úrovně, aby bylo možné pracovat na vyšší úrovni, a tomu je třeba přizpůsobit výuku. Současně diagnostikujeme čtenářskou gramotnost a schopnost porozumění textu, schopnost používat symboly a matematický symbolický jazyk. Také je vhodné vést žáky k tomu, aby si uvědomili své silné a slabé stránky v matematice – co jim jde lépe, s čím mají problémy.
Vhodnou klasifikační metodou je slovní hodnocení.

Navigace

«  O průvodci a úpravách (úvod) «

  Úpravy ŠVP

  Plány (IVP, PLPP)

 

  Obsah RVP ZV 

‹    Matematika a její aplikace

Odpovědi na často kladené dotazy

Využití učebních pomůcek

Žáci s LMP potřebují specifické didaktické pomůcky, které umožní vytváření matematických představ a chápání matematických pojmů, získání jejich zájmu a podporujících koncentraci pozornosti. Vhodné jsou konkrétní předměty (menší hračky, např. panenky, auta, kostky ze stavebnic, dále ovoce, kaštany, krychle, uzávěry od PET lahví), které žáci využívají k manipulativním činnostem. K vytváření představ víceciferných čísel – svazky brček nebo tyčinek po deseti, kartičky s čísly (všech řádů), Montessori banka. Dále zlomkové počitadlo, zlomková věž, modely rovinných geometrických útvarů, modely těles a další pomůcky. Pomůcky k měření jednotek měr (různé druhy měřidel délky, váhy k určování hmotnosti, hodiny k určování jednotek času). Nutné: Vhodné psací náčiní k nácviku správného úchopu při psaní.
Rýsovací potřeby, dostatek prostoru k možnosti naučit se pracovat s trojúhelníkem, pravítkem, kružítkem. Metodika postupu – organizace práce při rýsování, podrobné kroky postupu jednotlivých konstrukcí, naučit žáky kam pomůcky pokládat při práci s tužkou, aj.
Důležité je vlastní portfolio pomůcek pro každého žáka. V portfoliu se postupně ukládají jednak pomůcky, které žák používá pro manipulativní činnosti, jednak různé deskové hry k procvičování učiva (např. lota, domina, pexesa). Žák se k pomůckám může kdykoliv vrátit, pokud je potřebuje.

Pohled byl zobrazen 2255x od 26 listopad 2015 do 6 srpen 2020