5.2.1 Vzdělávací obor - Matematika a její aplikace - doporučení

Jsou respektovány individuální potřeby žáka (potřeba odpočinku, relaxace, uklidňujících aktivit, změna činností). Vhodnými motivačními úlohami je vytvářeno prostředí podněcující zvídavost dětí a zájem učit se. Jako doplňující aktivitu je možné pro žáky s LMP organizovat kroužky (zpravidla po vyučování), kdy mají možnost v menší skupině žáků individuálně doplňovat a procvičovat učivo podle svých potřeb, častěji komunikovat s učitelem nebo asistentem, pracovat s pomůckami, účastnit se her ve kterých by při společném vyučování neuspěli apod. 

Při vzdělávání žáků s LMP je ve většině případů třeba realizovat individuální výuku. Mnoho žáků s LMP ruší přítomnost ostatních spolužáků a na výuku matematiky se tak obtížně koncentrují, snadno se rozptylují pozorováním okolí. Je třeba respektovat nižší úroveň logického myšlení a schopnosti abstrakce, uplatňování stereotypního myšlení, nebo mechanické paměti bez porozumění, malou samostatnost, nízkou schopnost porozumět pokynům. Je třeba zdůraznit, že výuku matematiky nelze realizovat bez podpory rozvoje celé osobnosti žáka.
Spolu s výukou matematiky je nutná současná podpora k rozvoji vnímání, koncentrace pozornosti, vyjadřování, jemné motoriky, čtenářské gramotnosti, komunikativních dovedností, neboť bez nich je výuka matematiky velmi obtížná, téměř nemožná.
Dále je třeba vypracovat podporu k řešení problémů s deficity dílčích funkcí matematických schopností, poruchou pravolevé orientace, problémů s prostorovou orientací, problémů se zrakovým a sluchovým vnímáním.
Je třeba sledovat schopnost koncentrovat se pouze na jednu činnost, např. sledovat, jak žák vnímá (když poslouchá, nemůže současně zapisovat, když píše, nemůže poslouchat pokyny učitele). Sledujeme, zda a jak je možné vytvářet podporu ke zvyšování samostatnosti žáka, sebeorganizace, schopnosti splnit pokyny učitele/asistenta.
Při řešení matematických a slovních úloh je třeba sledovat, do jaké míry je žák schopen řešit je, s jakou mírou samostatnosti, v čem má problémy:

• práce s textem, porozumění textu, 
• reprodukce obsahu, 
• návaznost staršího a nového učiva, 
• zvládnutí elementárních kroků učiva,
• využití učiva v jiné, nové situaci. 

U žáků s LMP je nutné citlivě vnímat, do jaké míry je u žáka vytvořen pojem přirozeného čísla a která čísla již pochopil (např. čísla do pěti zvládne snadněji, ale čísla do deseti již ne, víceciferná čísla nezvládá). Často se vracet k budování předmatematických představ, které souvisejí s diferenciací předmětů a tvarů, jejich charakterizací, hledání shod a rozdílů, třídění, uspořádání (zejména na nematematických činnostech, např. v pohádkách, hrách, plnění běžných každodenních činností).
U každého žáka je potřebné zvyšovat jeho aktivitu. Proto je třeba sledovat strategie žáka při počítání (často si vytváří své specifické postupy), pokud jsou z hlediska matematické správnosti a možnosti využití v dalším učivu vhodné, je dobré žáku jeho vlastní strategie ponechat.
Zdokonalování žáka v matematice předpokládá rozdělení úkolů na menší kroky, reprodukční plnění úkolů, řešení jednoduchých slovních úloh (dvě čísla jsou známá, třetí počítáme). Plánovité a systematické vedení k porozumění pojmům a pravidlům, rozvíjení schopnosti přijímání informací a porozumění pokynům. Přitom je třeba uvědomit si, že žáci hodně zapomínají a že je třeba neustále promyšleně opakovat, připomínat, vracet se k již dříve probíranému učivu a využívat návazností.
U žáků s LMP využíváme sebehodnocení – uvědomění si svých silných i slabých stránek. Častější využívání autoevaluace při plnění úkolů (grafické znázornění úspěšnosti na obrázku, např. žebřík – kam až jsi vystoupil/a). Pokud je možná dohoda se žákem, lze domluvit, kolik úloh vyřeší, jaká bude jeho odměna.

Motivační metody
Směřují k získání zájmu žáků o matematiku, eliminaci obav z matematiky a k potřebě chtít se učit. Využívá se didaktických her, ilustrace využití matematiky v běžném životě, využívají se interdisciplinární vztahy. Pokud mají žáci malý zájem o matematiku, je potřeba neustálé promyšlené motivace.
Metody k posilování koncentrace pozornosti – když žák odejde od řešeného problému, trvá dlouho, než se znovu do řešení problému zapojí.
K tomu se může využít her a činností, které žáka zajímají – při těchto činnostech je koncentrace pozornosti delší.
Metody expoziční
Využíváme metod spíše konstruktivistických než transmisivních (žák si pamatuje zážitky, poznatky, ke kterým dospěl vlastní činností). Často zařazujeme metody manipulativních činností – maximálně využívat názor a vlastní práci žáka, z toho pak vyvodit matematické učivo. Respektujeme multisenzorický přístup – vnímání matematického učiva všemi smysly, kterými je možné (využití pohybu, slova, hmatu, zraku, sluchu, řeči), projev verbální i nonverbální. Neustále dbáme na rozvoj a posilování paměti – ale až na základě porozumění danému učivu, učivo předkládáme v ucelené struktuře, poukazujeme na souvislosti. Snažíme se o zvyšování samostatnosti žáka, překonávání nerozhodnosti a pasivity, zvyšování aktivity žáka, pravidelně sledujeme jeho pozornost, vyjadřovací schopnosti.
Metody fixační
Volíme promyšlený a nesterotypní systém neustálého opakování buď na analogických příkladech, nebo s využitím různých forem práce, střídání činností – podle toho, co žáku vyhovuje a co je pro žáka funkční. Pokyny k zadání úloh a cvičení musí být jednoduché, jasné a srozumitelné pro žáky s LMP – přitom je třeba sledovat, zda sdělení a zadání vnímají (zrakově, sluchově) a zda sdělení a úkol pochopili a rozumí mu. Náměty úloh volíme z nejbližšího okolí žáka a z možnosti využít je v praktickém životě. Preferujeme poznatky, se kterými se žák opakovaně setkává v běžném životě.
Metody diagnostické a klasifikační
V matematice je nutná znalost prvků nižší úrovně, aby bylo možné pracovat na vyšší úrovni, a tomu je třeba přizpůsobit výuku. Současně diagnostikujeme čtenářskou gramotnost a schopnost porozumění textu, schopnost používat symboly a matematický symbolický jazyk. Také je vhodné vést žáky k tomu, aby si uvědomili své silné a slabé stránky v matematice – co jim jde lépe, s čím mají problémy.
Vhodnou klasifikační metodou je slovní hodnocení.