Specifika vzdělávání žáků se sluchovým postižením - Jazyk a jazyková komunikace

od Průvodce upraveným RVP ZV

                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               
Přidat do kolekce

   Získávání jazykové kompetence v českém jazyce u žáků se sluchovým postižením je ovlivněno skutečností, že je vytvářena bez zpětné akustické vazby, která je u slyšící populace základním předpokladem rozvoje fonologického uvědomění. Na rozdíl od slyšící populace se neslyšící s jazykem většinové společnosti (tedy českým jazykem) setkávají nejdříve v jeho grafické podobě, čtení psaného textu tak předchází formě zvukové, která je u slyšící populace při rozvoji komunikační kompetence fází primární.
   Získávání jazykové kompetence závisí na řadě faktorů, k nejdůležitějším patří stupeň sluchového postižení a doba, kdy k němu došlo. Jednoznačně nejhorší pozici mají prelingválně neslyšící, nedoslýchaví či postlingválně ohluchlí jsou na tom mnohem lépe. Není to však pravidlem, neboť důležitou roli při osvojování českého jazyka (ať již v grafické, či zvukové podobě) hrají osobní dispozice, způsob edukační intervence, rodinné prostředí atd.
   Největší potíže činí žákům se sluchovým postižením (především neslyšícím) gramatická stránka českého jazyka, zejména pak rozlišení gramatického a lexikálního významu. Slova nesoucí gramatickou informaci jsou jen těžko zapamatovatelná (jedná se zejména o zájmena, předložky, spojky), problémem je také bohatá a nepravidelná flexe českého jazyka – časování, skloňování, složitá souvětí a synonyma, neboť žák se sluchovým postižením má ve svém mentálním slovníku často uložen jen minimální počet asociací k danému slovu. Vztahy mezi jednotlivými lexikálními prvky vytvořenými bez zpětné akustické vazby jsou mnohdy velmi neprůhledné, vztah mezi předmětem, jevem, událostí a jeho pojmenováním nemusí vždy aktivovat adekvátní představy. Jedná se nejen o konflikt mezi spisovnou a nespisovnou formou jazyka, ale je to zřejmé zejména při identifikaci významu slovních spojení, jejichž skutečný význam je v komunikačních situacích určován modulačními faktory řeči, např. intonací.
   K dalším faktorům, které ovlivňují nabývání jazykové kompetence, lze řadit pojmenování na základě vnější podobnosti nebo vnitřní spojitosti. Zvládne-li žák obtížnou morfologii českého jazyka, složité syntaktické vztahy a nebudou-li mu v lexikonu chybět nejfrekventovanější slova, stále ještě nebude dostatečně vybaven pro porozumění českému jazyku. Pochopení mu mohou znesnadnit metaforická a metonymická zobrazení skutečnosti společně s frazeologií a různými ustálenými obraznými rčeními.
   Jednou z cest, jak si osvojit český jazyk, je čtení. Recepce psaného textu však může být komplikována složitým dějem příběhu, v němž je velké množství jednajících postav a vedlejších dějových odboček, retrospektivou, historickými nebo odbornými informacemi atd. Naopak, mezi faktory, které pozitivně ovlivňují vztah žáka se sluchovým postižením ke knize, patří grafická úprava textů a ilustrace. Kvalita a kvantita výtvarných vyobrazení může rozhodovat při výběru knihy, stejně jako úprava obalu a originální řešení titulní strany. Oblíbené jsou obrázkové seriály – komiksy, v nichž „bubliny“ umožňují včlenění slova do obrazu.
   Doporučení:

  • cíleně připravovat jazyková cvičení na procvičení konkrétních jazykových jevů;
  • případné chyby s žákem individuálně probrat, při písemném záznamu nestačí jen grafické vyznačení chyby v sešitu;
  • respektovat individuální tempo žáka a nechat prostor pro případné další instrukce či dovysvětlení probírané látky;
  • podpora mluveného projevu a korekce chyb ve skladbě věty, ale tolerování nesprávné výslovnosti související se sluchovou vadou;
  • vytvoření slovníčku neznámých a nových slov s lexikálními a gramatickými informacemi.

Doporučená literatura

NOVÁKOVÁ, I. 3.2. Rozvoj jazykových kompetencí. In BARVÍKOVÁ, J. a kol. (2015) Katalog podpůrných opatření. Dílčí část. Pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení nebo oslabení sluchového vnímání. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-4616-5 (tištěná verze), 978-80-244-4690-5 (elektronická verze). Dostupné z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/katalog-sp/katalog-sp.pdf.

Pohled byl zobrazen 878x od 14 září 2016 do 20 duben 2019